Bekasina ostrovní

Bekasina ostrovní (Coenocorypha barrierensis), někdy též bekasina malá bariérská (v minulosti byla považována za poddruh bekasiny malé, C. aucklandica) či tutukiwi, byl pták z čeledi slukovitých (Scolopacidae), který se endemicky vyskytoval na Severním ostrově Nového Zélandu. V roce 1955 jej formálně popsal novozélandský přírodovědec Walter Oliver, člen Královského australasijského ornitologického svazu, na základě jediného kdy studovaného exempláře (byť později byly nalezeny i fosilie těchto bekasin). Faktem je, že tento ptačí druh vydržel až do druhé poloviny 19. století. Jeho počty se začaly snižovat poté, co Severní ostrov kolonizovali Polynéšané, předchůdci Maorů, ve 14. století našeho letopočtu. Na jejich člunech se vezly krysy ostrovní (Rattus exulans), jež mají podle analýz mitochondriální DNA původ na indonéském ostrově Flores, a jež jsou přirozeně rozšířeny v jihovýchodní Asii. Tento invazivní druh hlodavce začal mít brzy po svém příchodu na Nový Zéland negativní dopad na tamní, dosti křehké ekosystémy. Neví se, kdy vlastně bekasiny ostrovní kvůli krysám ze Severního ostrova zmizely, ale ve druhé polovině 19. století už zbývala jen malá populace na ostrově Hauturu (kolonizátory nazývaném Little Barrier Island), asi 80 kilometrů severně od Aucklandu. V článku, kterým bekasinu ostrovní představil ornitologické komunitě, napsal Oliver, že Bennett, kapitán lodi Mary Ann, zahlédl dva tyto ptáky na jmenovaném ostrově v době okolo roku 1870, a ačkoliv se oba z nich pokusil za pomoci svých mužů odchytit, jeden opeřenec utekl. Druhý nakonec skončil mrtvý v ornitologických sbírkách Aucklandského muzea.

Jediný exemplář bekasiny ostrovní ze sbírek Aucklandského muzea. Fotografie z twitterového účtu Keep Your Cat

Není přesně známo, kdy bekasina ostrovní z Hauturu zcela zmizela, ani zda onen exemplář, který Bennettovi unikl, byl opravdu posledním žijícím zástupcem tohoto druhu... Museli bychom si jistě mnohé domýšlet. Od konce 60. či začátku 70. let 19. století nicméně tento pták nebyl nikdy znovu spatřen. Má se za to, že na Hauturu jej vyhubily domácí kočky, introdukované samozřejmě kolonizátory z Evropy. Trvalo nicméně velmi dlouho, než byla bekasina ostrovní oficiálně označena za vyhynulý druh. Mezinárodní svaz ochrany přírody jí přidal status "vyhynulý" ("Extinct") až v roce 2016, přestože byla zahrnuta již o jedenáct let dříve v knize Extinct Birds of New Zealand ("Vyhynulí ptáci Nového Zélandu") od novozélandského ornitologa Alana Jamese Drummonda Tennysona. Přidání statusu "vyhynulý" některému druhu je však jen formální záležitost. Bekasiny ostrovní nebyly viděny po desítky let opakovaných ornitologických průzkumů Hauturu, a smutná skutečnost o osudu tohoto druhu tedy byla vědeckým odborníkům známa podstatně déle. Bekasina ostrovní naneštěstí není jediným druhem novozélandské bekasiny, který vyhynul v našem letopočtu; už v roce 1964 byla jako vyhynulá deklarována bekasina jižní (Coenocorypha iredalei), jež byla endemitem Jižního ostrova, a C. chathamica, příbuzný druh bez českého jména, zmizel ze své jediné domoviny, Wharekauri neboli Chathamských ostrovů, v 15. století.

Rekonstrukce bekasiny ostrovní. Obrázek z webu Birds of the World

Zdroji informaci pro napsání tohoto krátkého příspěvku byly anglická Wikipedie, BioLib.cz a web Birds of the World.

Vážení čtenáři, tímto článkem znovuoživuji jednu z nejstarších rubrik tohoto blogu, nazvanou Zvířata vyhynulá v našem letopočtu. Započal jsem ji před 15 roky, v červenci 2009, ovšem poslední příspěvek do ní byl napsán v říjnu 2013! Možná nepůjde o jedinou z opuštěných, "zaprášených" rubrik, jež se vrátí k životu...