Springwatch 2024 - Dopad světelného znečištění na noční motýly

Dopad světelného znečištění na noční motýly. Michaela Strachan a Chris Packham nám z rezervace RSPB Arne v Dorsetu představí výsledky nového výzkumu ze začátku tohoto roku, který provedli vědci z Imperial College London, a který se zabýval dopadem znečištění způsobeného umělým světlem na můry, tedy noční zástupce hmyzího řádu Lepidoptera. V minulosti se hypotetizovalo o tom, že se můry shromažďují kolem pouličních lamp proto, že jim připomínají Měsíc, přičemž je využijí k navigaci v prostoru. Tento nový výzkum však staré hypotézy boří. Výzkumníci za pomocí infračervené slow-motion kamery sledovali pohyb můr, umístěných do uzavřeného prostoru v laboratoři, kolem umělého světla, a došli k novým zjištěním o způsobu jejich pohybu v blízkosti světla. Michaela s Chrisem nám budou demonstrovat, jak k těmto pohybům dochází. Je důležité si uvědomit, že můry reagují na světlo jedním hlavním způsobem: natočí k němu "záda" (pod hvězdami či Měsícem tedy můry létají "bříškem" k zemi, jak bychom čekali). Model můry, který Chris drží a který vytvořila pro pořad Lucy Lapwing, je poměrně přesným zobrazením přástevníka bezového (Spilosoma luteum). Uvidíme také záběry Sama Fabiana, jednoho z autorů studie, zobrazující osenici šťovíkovou (Noctua pronuba) s dorzem natočeným k podlouhlé lampičce, zatímco kolem ní krouží. Problémem je, že tento spirálovitý pohyb může trvat velice dlouho, a můru nesmírně unaví. Intenzita světla je velká, a můra k jeho zdroji neustále natáčí "záda" - to je důvod, proč kolem něj létá pořád dokola! Další možnost pohybu kolem umělého světla je pro můru ještě nebezpečnější; může se zády natočenými ke světlu přeletět nad umělým světlem. A takový let nepřežije, neboť se zády natočenými směrem k zemi ztratí svůj orientační smysl. Může spadnout z výšky několika metrů na zem a zabít se (po dosažení své pádové rychlosti), nebo spadne přímo na světlo a okamžitě se na něm spálí. Chris připomíná, že úmrtí nočních motýlů kvůli světelnému znečištění jsou signifikantní; hovoříme zde o dospělcích, kteří jsou schopni se rozmnožovat. Přiložená satelitní mapa Evropy ukazuje, kolik umělého světla je na našem kontinentu v noci vytvářeno. Opravdu jsme si mysleli, že toto znečištění nebude mít na náš hmyz vliv? Koncentrace můr v blízkosti lamp vedou také ke zvýšení jejich predace; ví se, že lelkové a netopýři se v některých městech naučili lovit můry právě u u nich. Chris nabízí první důležitý krok, který bychom všichni měli učinit; svítit co nejméně, a vypínat v noci světla tam, kde nejsou potřeba.

Klip z druhé epizody pořadu Springwatch 2024 z dílny BBC Studios Natural History Unit, vysílaného živě v květnu a červnu na televizní stanici BBC Two.