Vědecký název: Larus canus,
Rozšíření: většina Eurasie, severní Afrika, výjimečně severní a západní část Severní Ameriky,
Velikost: délka 40 cm, rozpětí křídel 110 až 125 cm, hmotnost 290 až 586 g.
Racek bouřní, jeden ze 24 druhů rodu Larus, patří k vůbec nejznámějším zástupcům čeledi rackovitých (Laridae). Od svých příbuzných, mezi něž patří třeba racek mexický (L. heermanni) z pacifického pobřeží Severní Ameriky nebo racek jižní (L. dominicanus) z Antarktidy, Nového Zélandu a Austrálie, se liší jemnějším zobákem, při pohledu ze strany působícím zaoble. Má také krásně čistou bílou hlavu, světle šedý hřbet a velmi štíhlé zadní končetiny. Některá z ocasních per jsou zbarvena sytě černě. Racek bouřní je široce rozšířen po palearktiku, a hnízdí ve velkých koloniích (čítajících i 320 a více párů) jak na pobřeží, tak ve vnitrozemí tří světadílů. V současnosti jsou rozlišovány tři poddruhy; L. c. canus z Evropy a západní Asie, L. c. heinei ze středoseverní Asie a L. c. kamtchantschensis ze severozápadu Sibiře. První jmenovaný je z těchto tří druhů nejmenší, poslední naopak největší a nejtěžší. V minulosti byl rozeznáván ještě jeden poddruh, L. c. brachyrhynchus, ale ten je dnes klasifikován jako samostatná specie - jde o severoamerického racka aljašského. Do severní a západní části Severní Ameriky se však racci bouřní občas zatoulají; z Kamčatky mohou doletět na západní pobřeží Kanady, a evropští ptáci zase občas zavítají na východní pobřeží země, a rovněž tak na severovýchod USA. Na evropském světadílu je tento druh nejhojnější; v roce 1997 bylo odhadnuto, že 80 až 90 % populace racka bouřního se vyskytuje právě v Evropě. Potravou tohoto ptáka se stává plejáda živočichů či rostlin; od myší a červů po bobule a obilí na polích. Samozřejmě nepohrdne ani mršinou. V období rozmnožování kladou samice snůšku o průměrně třech vejcích. Trvá čtyřiadvacet až šestadvacet dnů, než se ptáčata vylíhnou, a dalších třicet až pětatřicet dní, než jsou vyvedena a zcela osamostatněna.
Zdroj obrázku:
Zdroje informací:
Ptáci (Birds of the World) od Colina Harrisona a Alana Greensmithe; v ČR vydala Euroedia Group, k. s. - Knižní klub v roce 2006
1 komentář:
Jen bych se zde krátce vyjádřil k jedné zajímavé události víkendu... :D Zatím jsem za posledních pár dnů nepotkal člověka, který by nebyl rád z toho, že Trump skončil se zkrvaveným uchem, každopádně všechny takové ty reakční účty na Twitteru a jinde kvůli střelbě na orangeheada jedou jak šílené, a teď dokonce jedna nejmenovaná uživatelka brečí, že spala jen čtyři hodiny každou noc, protože se považuje za novinářku zprostředkovávající svým tupým republikánským followerům zprávy ohledně toho, co se stalo. :D Jinými slovy konspirační teorie o Demokratech atd., když stejně všichni víme, že ten střelec byl registrovaný Republikán. :D
Je strašně zajímavé, jak se krajní pravice mezi sebou mydlí... Nedávno krajní pravičák, který nenáviděl Romy, střílel na Fica, teď zase nějaký Republikán střílel na boha všech debilů s přehazovačkou... Víte, jak to je. Fašisti se mezi sebou hádají a střílejí po sobě, a já se směju. :D :D :D
Okomentovat