pátek 5. července 2024

Obrázek týdne 5. 7. 2024

Další pátek, další Obrázek týdne! V pondělí začal červenec, sedmý měsíc roku, léto je v plném proudu, a tak asi není divu, že nehodlám do této rubriky zařazovat zrovna rekonstrukce zvířat z dob ledových či z časů prvohorních zalednění naší planety. Dílo, které s vámi hodlám sdílet tentokrát, nás přenese do horké africké savany před několika miliony let za našimi blízkými bratránky z rodu Homo a dalšími, nám nepříliš vzdálenými hominidy. Autorem tohoto výtečného obrazu je paleoilustrátor Juandertal.


Popisek k obrázku: Pravěký člověk druhu Homo habilis potkal na svých sběračských toulkách po východoafrické savaně tlupu příbuzných homininů druhu Paranthropus boisei. Tito odlišní vzpřímení primáti si nijak nekonkurují, i proto je tato interakce zcela přátelská. Žena lidského druhu Homo habilis z malé brašničky, ušité z pakoní kůže, vytáhla několik šťavnatých bobulí, jejichž sběru se věnovala mezi křovinami. Přátelsky je nabízí velké samici parantropa, která k ní pomalu a se zvědavostí kráčí. Oba primáti jsou bystří, a uvědomují si, že toto náhodné setkání může být prostředkem k vytvoření třeba jen povrchního spojeneckého vztahu. Copak by příslušnost k zástupcům jiné vývojové linie tribu Hominini měla znamenat, že by se vzájemně neměli přátelit? Někteří členové tlupy parantropů sledují interakci se zájmem z povzdálí, a nepřijde jim zřejmě nikterak zvláštní. Pouze samčí partner zvědavé parantropky působí poněkud obezřetněji, a věnuje skutečně pozornost každému pohybu zručného člověka. Setkání obou homininů věnuje pozornost také jeden ze dvou buvolů druhu Pelorovis oldowayensis, velkých býložravců dosahujících hmotnosti kolem 1,2 tuny, jež kráčejí opodál. K setkáním mezi parantropy a našimi bratránky, lidmi zručnými, jistě docházelo dosti často. Paranthropus boisei byl specialistou na požírání C4 rostlin, i když se možná občas přiživil také na mase. V oblasti východní Afriky koexistoval v raném pleistocénu hned se třemi druhy lidí; kromě Homo habilis ještě s H. rudolfensis a H. ergaster. Scéna se odehrává na území rokle Olduvai na severu Tanzanie před 1,8 milionem let.

Musím se vám přiznat, že psaní popisku Juandertalova krásného díla mne zcela přimělo vrátit se k dokumentárnímu seriálu Putování s pravěkými lidmi (Walking with Cavemen) z roku 2004, jehož druhá epizoda se koexistencí druhů Homo habilis a Paranthropus boisei zabývala.
Čeho se dočkáte v příštích dnech na Blogorgonopsidovi? Velice rád bych publikoval 2. kapitolu příběhu Oedipinas, na kterém z časových důvodů pracuji delší dobu, a také mám pro vás přichystané už tři další klipy ze Springwatch 2024; připomínám, že v pondělí jsem vydal úryvek z jeho 1. epizody zabývající se rorýsy a jejich úbytkem v britské krajině. Velmi rád bych se vrátil také k popiskům hadů. Mám nápady na další série článků, ale v poslední době blog sotva stíhám, takže jistě pochopíte, když vám o nich zatím nic neprozradím.
Otázka na závěr - který dokument o pravěkých lidech a našich dalších příbuzných z řad vyhynulých hominidů vám přijde nejlépe zpracovaný?

3 komentáře:

Dracovenator03 řekl(a)...

Krásné. Já považuji za nejlepší Putování s pravěkými lidmi a Cestu lidstva.

Kuzuri řekl(a)...

Dobrý výběr. :) Pokud Cestou lidstva myslíš seriál The Incredible Human Journey moderovaný Alice Roberts, přiznám se, že jsem jej dosud neviděl. Měl bych to někdy napravit... Pokud vím, týká se pouze druhu Homo sapiens, je to tak?

Nikola řekl(a)...

Krásné. 🙂
Na téma tvé otázky jsem četla knihu, ale teď se mi nevybavuje název.

Okomentovat

Nejčtenější