Ekofašoun - Kapitola 10.: Orgasmus

Landon Kaelber je ekofašista. Je důkazem toho, že konzervativní politika vždy směřuje k genocidě, vybíjení menšin a rozhodování o životech jiných nějakou autoritou. Pochází z Tennessee, velmi problematického amerického státu, a vzešel z konzervativního a ultrakatolického prostředí, v němž mu byly do hlavy vštípeny ty nejohavnější myšlenky. Nyní chce vyhubit queers, muslimy, lidi jiné barvy pleti než bílé, jakékoliv imigranty, a k ženám, které ho nepřirozeně silně přitahují, také nemá žádný respekt. Toto tragické individuum si nenávist vůči všem, jež neodpovídají jeho standardům, odůvodňuje tím, že jejich vyhubením "sníží množství uhlíku na Zemi". Je to pochopitelně ubohá, naprosto nevědecká, iracionální omluva, ale Landon se zkrátka zatvrdil ve své pravdě, a ve víře, že byl "seslán bohem, aby planetu zachránil", provede jakýkoliv nehumánní čin. Poté, co s Mulukem, Luisem Starsonem a třemi členy neonacistické skupiny zabil dvacet lidí a těžce zranil dalších deset v gay klubu v coloradském Pueblu, a poté s nimi připravil o život patnáct imigrantů z Mexika, byl Landon odchycen ekoanarchistou a antifašistou Colinem Yarboroughem ze Sacramenta. Ten do Puebla přijel se svými přáteli Ruth Armstrong, Jacquesem Patenaudem a Kirtim Desaiem. Landon byl brutálně zřezán, a přemístěn neznámo kam. A z těch neznámých míst o něm Colin napsal článek na web Greenfutureonly.com, přičemž na něj umístil i ekofašistovu fotografii, aby celý svět věděl, jak vražedný ultrakonzervativec z Tennessee vypadá. Colin v článku shrnul vše, co o Landonovi ví, přiblížil čtenářům, jak vypadá v praxi environmentální zpátečnictví, a popsal také alternativu světa bez kapitalismu. Landon po urážkách směřovaných k Ruth a následném rozhovoru s Colinem padl do mdlob, a opět se mu zdálo o vybíjení těch, které nenávidí. Tentokrát však i ve snu cítil strach - cítil, že ho někdo sleduje, a že mu tyto činy z nenávisti jen tak neprojdou. Cíle obou těchto mužů jsou jasné - Landon chce genocidu, Colin chce revoluci. Co nastane dříve?

KAPITOLA 10.

ORGASMUS

"Kde, do prdele, je?!" zařval Luis. Přicházel o klid.

"Co... co když ho někdo z nás střelil?" zeptal se Gerome.

"Hovno! Všichni byli hnědý, bílejho chlapa jsi jen tak střelit nemoh!" reagoval na to George.

"Neodběhl třeba s tou ženskou, se kterou to chtěl dělat?" napadlo Muluka.

"A kam by s ní odběh? Do pouště? Na vlhký noční píseček?" ozval se Chris.

"Nevymýšlejte blbosti, kreténi," řekl Luis, "něco se mu stalo. Už zase... kurva, kdybych věděl, že fakt přemýšlí jenom pinďourem, a ne mozkem, nespustil bych ho z očí."

Landonovi kolegové seděli mezi křovisky na kraji Puebla, a sdíleli spolu své domněnky o tom, proč vůdce skupiny dům pro migranty neopustil. Byly čtyři hodiny ráno, pořád byla tma.

"Nechci nic říkat, ale už před tou vraždičkou na mě působil fakt divně... jak kdyby svejral hovna mezi šunkama," poznamenal George.

Chris se rozesmál. "Ty vole, to je přesný! Měl takovou sevřenou zadnici... asi se těšil na to, jak skočí na tu mexickou děvku."

"A z toho měl skoro průjem... vůl," řekl George, "no, hlavně že si nezasral trenky, to by tomu jeho otevřenýmu pinďourovi moc nesvědčilo."

"Hele, hele! Co když dostal HPV? Ty vole, to může bejt důvod, proč z tý budovy neodešel!" vykřikl Chris.

"No jasně! Našel si na pinďourovi bradavici, co mu tam vyrostla po ojetí nějaký děvky, a stydí se jít ven!"

"Nechte toho, blbci," napomenul je Gerome, "tohle je vážná situace. Teď jsou v domě policajti, ale víme, že ho odtamtud nevynesli. Takže když jsme odtamtud vybíhali my... byl už Landon nejspíš pryč."

"Jak říkám, mohl si tu ženskou odnést do pouště, a ojet jí tam!" vykřikl Muluk.

"Nepravděpodobné," řekl Luis, "spíš se začínám bát, jestli... jestli ho někdo neodnesl... proti jeho vůli."

"Jak to myslíš, kámo?"

"Jako že si tam na něj někdo počíhal?" zeptal se Gerome.

"Jo, přesně tak," odpověděl tajemně Luis.

"Ale kdo, do prdele? Nikdo nevěděl, že tam budem, do prdele!" vykřikl Chris.

Luis se pousmál. "Mysli, debile. Předešlou noc jsme pozabíjeli několik buzen. Někoho mohlo napadnout, že dál půjdeme... po migrantech."

"Poldy?" zeptal se Chris. 

Luis opravdu ztratil trpělivost, a vlepil mu ránu do obličeje. "Třeba antifu, kreténe!"

"Antifu? Děláš si prdel, kámo? Čeho je antifa schopná?" zeptal se George, a zasmál se.

"Jak dlouho jste ve skupině?"

"Já rok, Chris dva. Gerome, ten asi dýl, že?"

"Začátečníci. Já dělám věci, co se antifě nelíbí, o dost déle. Patnáct let! Za tu dobu jsem na ty komouše několikrát narazil... nebo si mě spíš našli oni."

Luis si svlékl tričko, a zapnul svou baterku. Jejím světlem přejel po velkých jizvách, jež měl na břiše.

"Co to, do prdele, je? Tetování?" vyhrkl George.

"Tohle mi udělali čtyři antifašisti, kteří mě skoro před devíti lety... heh, našli... v Británii. Byl jsem tam se skupinou lidí, co smýšleli tak, jako já. Vadilo nám, že se na některých místech na jižním pobřeží Anglie hromadily odpadky, kvůli migrantům. Ze slumů. Ti špinavci přijížděli z Francie, kam je zas někdo zavezl z Blízkého východu. Zanechávali po sobě plechovky, petky, hovna... smrdělo to tam jak v žumpě, lidi chodili všude se zacpanými nosy, krásný anglický venkov byl narušen těmihle neekologickými darebáky, a Konzervativní strana, místo toho, aby je vyhodila ven, řešila Brexit, který měl být dávno hotový! Když ti poslední ze schopných politiků nemohli dělat nic," rozpovídal se Luis, "musel se najít někdo jiný, jiný občan planety Země, co proti migraci tvrdě zakročí. Tak jsem tam přiletěl, a vkročil jsem do toho slumu. V noci. Uškrtil jsem tam páchnoucího dědka, nějakýho arabáče. A pak jsem upiloval prsty malé holce, ale moc vřískala... neutáhl jsem jí šátek kolem huby dost silně. Doteď mě mrzí, že jsem jí radši nerozkopal lebku... Utekl jsem odtamtud dřív, než mě ti zmetci z Arábie mohli dostat. Dva dny jsem radši strávil v hotelu, a nevylezl jsem, aby mě venku někdo nepoznal, protože do města migranti chodili... kdybych si tak vzpomněl na jméno toho města... to je jedno, krucinál... Na konci druhého dne jsem vylezl ze sprchy, a v pokoji stáli čtyři udělaní chlapi. Jeden měl punkovské číro, další byl dlouhovlasý, jeden měl pomalovaný ksicht, a ten čtvrtý... toho jsem ani pořádně neviděl. Nazvali mě náckem, a zřezali mě... Musel jsem do nemocnice. Dobří britští lékaři mi jen taktak zachránili život."

"A ty si myslíš, že něco podobného se stalo Landonovi? Že si na něj v místnosti tý děvky někdo počíhal? A unesl ho?" zeptal se George.

"Co jiného?" řekl Luis. "Co jiného by se mu mohlo stát?"

"Tak ho musíme najít! Osvobodit ho! Stejně jak v Miami!" vykřikl Muluk.

"Jenže tentokrát nevíme, kde je!" zařval Luis. "Víme hovno!"

Landon se probudil ze snu. Křičel, a hystericky si zajížděl rukama do rozkroku. Cítil, jak mu prsty pokrývala horká krev.

"Mám to! Mám to, ty vole! Furt to mám! Furt to mám... furt to, do prdele, mám!" zakřičel. Byl rád, že svůj zraněný penis nahmatal. Ten sen, v němž o něm přišel - sen, ve kterém byl jeho penis pečen na rožni - naštěstí skončil. 

Pořád seděl na židli. Vůkol byla tma, v místnosti bylo zhasnuto. Landon se pokusil vstát, ale na první pokus se téměř sklátil k zemi. Až na druhý pokus, drže se opěradla, konečně židli opustil, a při protažení zanaříkal.

"Hnusný debilové! Skoro mi zlomili páteř... neomarxistický svině!" řekl skrze zuby. Pak vložil do úst zakrvavené prsty, před chvílí vytažené z rozkroku, a olízl je. "Hmm... chutný."

Na druhé konci místnosti něco zasvítilo. "Je tu někdo?!" vykřikl zděšeně Landon, a prsty z úst vytáhl.

"Já jsem tu, Landone," ozval se důvěryhodně známý hlas, "vždycky jsem tu. A jenom pro tebe."

"Jenom... jenom pro mě?!" vykřikl Landon.

"Ano, Landone... jenom pro tebe," zněla odpověď.

"Ty vole, to zní dobře!"

"Víš moc dobře, Landone, že jsem Bohem stvořená, abych ti přinášela radost."

"Zaylee! Zaylee, jsi to ty!" Landon poznal, že k němu mluvila jeho první přítelkyně. "Zaylee, já tě tak strašně rád slyšim! Do prdele, to je tak dobrý!"

"Pojď, Landone... svlíkla jsem se kvůli tobě. Vidíš?"

Místo světýlka teď Landon viděl nahou Zaylee, roztahující se na podlaze.

Začal se smát. "Ty vole, jo! Do prdele, tomuhle nejde říct ne!"

Strhl si kalhoty, a se zvířecím řevem skočil na podlahu, míře na ni rozkrokem. Ozvalo se hlasité lupnutí, a Landon se válel v krvi. Zaylee byla pryč. Halucinace skončily. A Landon omdléval bolestí, tentokrát větší, než kdy předtím.

Dveře se otevřely, a svíjejícího se Landona ozářilo světlo z chodby.

"Pom... pomoc!" zařval v breku Landon, a krví zalitou ruku natáhl k punkáčovi, který si ho prohlížel. "Už to... už to, do prdele, bolí moc!"

"Nebudeme nelidové, Landone," řekl mu Colin, "vezmeme tě k urologovi."

Landon vyděšeným křikem dal najevo svůj nesouhlas.

"Samozřejmě jen tehdy, bude-li to konsenzuální," dodal Colin.

"Do prdele, já takhle dál nemůžu... zas to prasklo... bolí to jak čert!"

"I když seš nácek, myslím na to, že jsi taky člověk, a že potřebuješ pomoc. Když si o ní řekneš..."

"Do prdele! Do prdele, vy vyděračský svině! Když pujdu za urologem, tak skončim ve vězení! Vymysleli jste to dobře, komouši jedni! Někde tam byl projektor, že jo, do prdele? Ukázal mi Zaylee, a vy jste, do prdele, věděli, že jak uvidim její prdel, neovládnu se! Bylo to celý připravený! Do prdele s váma, neomarxisti!"

"Jak jsem říkal, když si o pomoc řekneš..."

"Pot-potřebuju, aby... aby mi to někdo spravil... do prdele! Pot-potřebuju, aby mě to už... tolik nebolelo, vole!"

Landon se rozbrečel. Řval s otevřenými ústy, a po tvářích mu stékaly proudy slz.

"Potřebuju, abych to moh konečně dělat normálně!"

"Nemám pro vás potěšující zprávu," vydechla nervózně lékařka poté, co přejela očima po monitoru počítače, sundala si brýle, a promnula si oči, "snažte se zachovat klid."

"Co je? Co se zjistilo?!" vykřikla čtyřiadvacetiletá, černovlasá žena, která u ní byla na vyšetření.

"Výsledky rozboru vaší žilní krve jsou hodně zlé," řekla lékařka, "máte HIV. Prosím, slečno Rabenstein, zůstaňte v klidu..."

Pacientce se udělalo zle. Zavřela oči, a roztřesenou rukou si zakryla obličej. Cítila se jako by zmrzlá, nemohla se pohnout, a bušilo jí srdce.

"Budu potřebovat, abyste mi odpověděla na několik otázek... pokud s tím samozřejmě souhlasíte," řekla lékařka. Pacientka však neodpovídala. "Slečno Rabenstein... Julie... Jestli chcete, můžete ordinaci opustit, jít se projít ven... a pak se sem za mnou vrátit. Klidně... klidně běžte na vzduch. Počkejte, já vám tu aspoň otevřu okno..."

Julie nevěděla, co dělat. Chtělo se jí brečet. Cítila nutkání zvracet. Věděla, proč u ní byla nákaza HIV zjištěna, ale dosud nikomu neřekla, co se jí v poslední době dělo.

"Tak, z venku sem jde čistý vzduch," řekla lékařka, a znovu si nasadila brýle, "Julie, já vím, že je to šok... ale neznamená to, že se ještě nedá něco dělat. Pokud jste nakažená méně než šest měsíců, dá se virus dostat pod kontrolu... a vy budete moci žít dlouhý a zdravý život, takže se nebojte..."

Julie začaly z očí téct slzy.

"Nebojte," řekla jí lékařka, a dotkla se její paže, "jak jsem říkala, klidně se běžte projít, a pak se sem můžete vrátit, a všechno mi říct... vím, že teď... teď je těžké dát si to v hlavě vůbec dohromady... ale dá se to zvládnout, Julie."

Julie vtáhla slzy nosem, a v panice zamávala rukou před svou tváří. V obličeji byla rudá. "Za tohle může on," řekla skoro neslyšitelně.

"Jestli chcete, řeknu vám, jak budeme postupovat... ano, Julie?" řekla lékařka, stále se dotýkajíc Juliiny paže.

"Může za to on... měla jsem to nahlásit..." plakala Julie.

"Kdo? Chci se vás zeptat na několik otázek," řekla starostlivě lékařka, "chcete na ně odpovědět teď?"

"Můj zaměstnavatel," pokračovala Julie, "několikrát..."

Pak se Julie zhroutila.

"To si ze mě děláte prdel, ne?!" zařval Nolan Derrickson do svého mobilního telefonu. Seděl na gauči v obývacím pokoji, nacházejícím se ve druhém patře jeho kalifornské haciendy, a snídal u ztlumené televize, v níž se vysílaly zprávy stanice Fox News. "Který idiot tohle vymyslel?!"

"Podívejte se, naši čínští partneři prostě na poslední chvíli deal opustili, protože dva výzkumy, které si nechali udělat u nezávislých firem, ukázaly, že by spoluprácí s West Energy letos prodělali tři miliony dolarů. Což je sice málo, ale to slovo 'prodělali' je strašně důležité. Člověka, který původně spočítal, že budou mít zisk deset miliard, vyhodili, protože... no, neuměl matematiku. Zisk deseti miliard a prodělání tří milionů je docela podstatný rozdíl, že ano?" ozvalo se z telefonu.

"Zase nějaký šikmooký kretén! Čína je opravdu joke," řekl na to Nolan, "jenže co budeme dělat teď? Zakázka nám padla, a my sami přijdeme, hádám, minimálně o osm miliard! Osm miliard, to je stašně moc peněz!"

"Doufám, že se budete účastnit dnešního mimořádného zasedání boardu," zazněl hlas z telefonu.

"No, budu muset... Děkuju vám za informaci, Lindelofe, ale potěšený teda nejsem. Ksakru s těmi žlutými ksichty!" řekl Nolan, a hovor skončil.

"Zlato? Co se děje?" zeptala se Delaney, Nolanova přítelkyně, která v županu vkročila do pokoje.

"To radši ani nechtěj vědět," odpověděl Nolan, stále naštván. Když si však Delaney sedla vedle něj, drze se pousmál. "Ty pod tím županem nic nemáš, co?"

"Dej si zajít chuť. Je mi zle," řekla Delaney, "propotila jsem peřiny, a cítím strašnou únavu. Už dva dny."

"No, tak ještě mě něčím nakaž! Běž zpátky do ložnice!" vykřikl autoritativně Nolan. Delaney to však ignorovala, a znaveně položila ruce podél těla. Působila opravdu vysíleně.

"Delaney, já si nemůžu dovolit chytit nějakou chřipku... Zrovna jsem byl informovaný, že mám dneska důležité jednání..."

"Taky mám v puse tyhle divné vřídky," řekla Delaney, "je jich pět, začaly se dělat teprve, já nevím, včera... a bolí mě krk."

"No, tak běž do té ložnice, a rovnou zabarikáduj dveře!" zařval Nolan.

"Přestaň," řekla unaveně Delaney, "opravdu je mi zle. Něco se děje, Nolane... Něco není v pořádku."

"Já mám taky v hubě vředy, a taky jsem vysílený, protože makám, jak můžu, abych podepsal všechny zasrané smlouvy, a koupil nám dům na Havaji, co sis tolik vysnila! A to je teď skoro v prdeli, protože pár čínských kurev vyhodilo z okna naši smlouvu!"

"Bojím se, že je to HIV, Nolane," pokračovala Delaney.

Nolan se zarazil. Přestal řvát. "Cože?"

"Díval jsi se... díval jsi se na videa z toho nedávného protestu Extinction Rebellion... v Los Angeles?"

"Jak... jak to s tím souvisí? Co ti je, Delaney?!"

"Někdo tam křičel něco ve stylu: 'Nolan Derrickson sexuálně zneužívá své zaměstnankyně.' Viděla jsem to teprv dneska ráno..."

Nolan na ni pohlížel mrtvě, bezcitně.

"Ty jsi mi o sobě neřekl všechno, že?"

Zasmál se. "Tím chceš jako říct, že jsem... nakažený, a že jsem to přenesl na tebe?"

Delaney zakývala hlavou.

"Do prdele," zašeptal Nolan.

Landon syčel bolestí. Oči měl zarudlé, a zadržoval slzy. Svými zuby pevně mačkal pytlík, naplněný měkkou hmotou. Seděl na židli, shrbený, a svlečený donaha.

"Páni," řekl urolog, "prostě... páni."

Landon zahučel bolestí, když ucítil dotek doktorových rukou mezi svýma nohama.

"Viděl jsem už hodně věcí, milý příteli," pokračoval urolog, "ale v takovémto stavu to ještě nikdo neměl... Můžete být rád, že vám dosud neodpadl, a že jste pořád schopen pohlavního styku."

Landon zahučel ještě víc.

"To, co vám řeknu, se vám líbit nebude. Ehm," řekl vážně doktor, a pak si nervózně přejel rukou po obličeji, "toto je vážná penilní fraktura, nezhojená nejen proto, že jste s ní nezašel k doktoru, ale také proto, že... no, je vidět, že jste to používal nejen k močení v docela nedávné době. Zlámal jste si několikrát, a... já budu muset postupovat, jako standardně při takové operaci."

Landon již nedokázal slzy udržet. Bolestně naříkal.

"Ale nebojte, budete uspán... pokud na to tedy máte peníze."

Landon zakýval hlavou na znamení "ne." Věděl, že u sebe žádné peníze neměl, alespoň momentálně ne. 

"Potom to budeme muset provést bez rajčáku," řekl urolog.

Landon vyděšeně brečel, a pytlík přitom žvýkal jako tuhý kus masa.

"Mám tedy váš souhlas, pane Kaelbere?"

Landonovy se rozšířily zorničky. Pytlík vyjmul z úst, a roztřeseným hlasem se zeptal: "J-Jak víte, jak se jm-jmenuju?"

"To ví každý," odpověděl lékař.

Landon na něj vyděšeně civěl.

"C-Co jste říkal?"

"Váš přítel mě vám představil," řekl lékař, a rukou ukázal na Colina stojícího ve dveřích.

"M-Můj přítel?"

"Manžel, předpokládám," řekl lékař.

"Cože?! Cože, vole?! Cos to řek?! Ty vole, ty si jako mysliš, že já spím s chlapem? Běž do prdele, kreténe! Jak tě může něco tak hnusnýho vůbec napadnout? Mysliš si jako, že bych to chtěl vsouknout do prdele chlapovi? No tak to teda ne, vole, to teda ne! Seš kretén, a volíš Demokraty, určitě... neomarxisto jeden!"

Urolog se zarazil.

"Neni to můj manžel, do prdele! Je to blbej antifa! Čum na něj, vole! Jak to vypadá, jak se to voblíká... tahle nižší třída, tyhle lecivový prdele jak von! Kdybych moh, tak ho znásilnim... třeba by byl příčetnější, blbec!"

"Uklidněte se, příteli."

"Nejsem tvůj boyfriend, kreténe!" zařval Landon na doktora.

"Neřekl jsem, že jste můj boyfriend, ale že se máte uklidnit, příteli!"

"Jo, ještě jsem váš soudruh, kreténe jeden! Kdybych moh, tak bych vás uškrtil... jo, narval bych vám tenhle pytel, co jste mi dal na žvýkání, do krku, a když byste kuckal, trhal bych vám střeva, neomarxisto!" řval Landon.

Lékař se začal smát. Colin také. Když se Landon rozčiloval na židli, ze zraněného přirození mu začala na podlahu kapat krev. 

"Seš bolševik!"

Působil při tom neskutečně komicky. Když sebou prudce trhl, aby doktorovi zanadával do "bolševického soudruha" a "Břežněvova následníka", vystříkly kapky krve z jeho penisu až na bílou stěnu.

"Já vám všem ukážu! Velká vočista týhle krásný planety bude!"

Lékař si musel zakrýt tvář. Křenil se, a byl v obličeji rudý. Colin sjížděl zády po zdi, oči zavřené, úsměv od ucha k uchu.

"A na žádnej penis mi sahat nebudeš, teplouši!" křičel na něj Landon. "Už nikdy mi na mýho drahocennýho pinďu chlap nesáhne! Jestli jo, zaplatí za to, a já mu utrhnu koule!"

Lékař se podíval na Colina. "Radši přece jenom použijeme ten rajčák."

"Já fakt nevím, co budeme dělat," řekl Gerome ostatním členům Landonovy skupiny. Společně se pachtili suchou polopouštní krajinou Colorada, naprosto bez cíle.

"Chci domů," řekl Chris.

"Běž s tím do prdele. Jsme na misi, ne? Vočista světa!" zařval na něj George. "Adolf by byl hrdej."

"Adolf si může jít vylízat. Já mám hlad, žízeň, v pytli asi litr spermatu... a je mi horko!" reagoval na to Chris.

"Hele, já chci taky nějakou ženskou," přidal se Muluk, "taky to mám mezi nohama už nějaký těžký."

"Zmlkněte, blbci!" napomenul je Luis.

"Co ty, starej dědku... ty tady velíš?!" zakřičel na něj George.

"Jestli sis nevšiml, tak tu mám ze všech nejvíc zkušeností!" bránil se Luis.

"Ale já si myslel, že nás vede Landon... Já následuju jenom vůdce!" řekl Chris.

"Jedinej vůdce je Adolf, zmrde. Landon je slabej odvar," řekl George.

"Landon je pedofil," pousmál se Chris, "nebo parafil... nebo jak se to jmenuje."

"To bys měl vědět, blbečku," řekl George, "nejseš snad znalej sexuálních deviací?"

"Držte huby! Landon není pedofil, je konzervativec," bránil Luis svého spolupracovníka, "je to čistý heterosexuál. Jestli ho někdo z vás nazve něčím jiným..."

"Hele, Starson začíná mluvit, jak Landon!" poznamenal Chris.

"Že ty seš jeho táta?" zasmál se George.

"Hovno, Georgi! On je jeho máma!"

"Kdo je vůbec konzervativec, Luisi? Jsem to i já?" zeptal se Muluk.

"Samozřejmě, že jsi konzervativec," odpověděl Luis, "konzervativec je každý, kdo chrání normální svět. Za každou cenu! Jakkoliv!"

"Je Donald Trump konzervativec?"

"Jasně, že je konzervativec! Trump je vlastně jeden z mála normálních politiků v této zduhovatělé zemi," odpověděl Luis.

"Jo, Trump je v pohodě. A má rád ženský," řekl George, "jako že fakt. Což je dobrý. Obama byl homosexuál, nikdy to neřek nahlas, ale ví se to. Prý vyhrál souboj s Bushem a stal se prezidentem jenom proto, že mu to dobře udělal."

"Obama nesoutěžil o prezidentský post s Bushem," řekl Luis, "ale s McCainem. A to byl neomarxista. Zrádce republikánů."

"Tak to Obama udělal jemu! Tomu McLenovi! A ten McLen pak nemohl mít děti, tak mu to Obama zkroutil! Prostě tahle demokratická verbež, pánové! To je bolševismus jak prase, a přesně to si Stalin přál, když zradil Adolfa! Von to normálmně naplánoval dopředu, a já se vsadím, že Obama byl vytvořený v sovětský laboratoři, ne v Keni!" rozpovídal se George.

"Vole, to dává smysl," přidal se Chris, "no jasně! Proto je na tom naše země tak špatně! Obama byl sovětský šváb!"

"Bernie Sanders je podle mě Rus," řekl Gerome, "znal jsem chlapa, co ho chtěl volit v prezidentských... blbec! Vyhořel mu dům."

"Proč? Zapálils mu ho?" uchechtl se Chris.

"Jo," smál se Gerome, "uhořela mu tam dcera... jak kňourala, když tam byla sama... ona byla ještě mimino, a rodiče nebyli doma... a chůva tam shořela taky, ale ta už to dostala, nožem, předtím..."

"Vole, ty seš borec!" pochválil ho Chris.

"Tak co budem dělat? Budem tu jenom tak chodit po poušti, jak Ježíš nebo Mohamed? S tím druhým samozřejmě do věčný prdele!" zeptal se George.

Muluk zazíval. "Půjdeme si něco koupit, ne? Starsone, vy máte Landonovy peníze, že?"

Luis pokýval hlavou. "Něco si koupíme, jo... ale schovat kvéry, pánové! A pak začneme hledat Landona."

Colin přejel prstem po displeji svého mobilního telefonu. Otevřel WhatsApp, na který mu Kehlani poslala krátkou zprávu: "Tady máš zprávu o smrti německé studentky Helgy Wolff, která loni odletěla na Borneo kvůli výzkumu pro svou dizertační práci. Letěla spolu s dr. Batbayarem Jochim, Russem Andru a - a to je důležité - Landonem Kaelberem. https://worldnewstoday.com/a-student-murdered-in-the-borneo-jungle.html"

Zaujat, otevřel Colin odkaz na web World News Today. Ve zprávě stálo: "... pětadvacetiletá studentka Helga Wolff byla pravděpodobně zabita devětadvacetiletým doktorandem Landonem Kaelberem z neznámých důvodů. Za její vraždu ho viní čtyřiadvacetiletý skotský student Russ Andru, který údajně v blízkosti mrtvoly slečny Wolff slyšel Landonovo přiznání, a také slib, že 'lidé coby parazité Země budou hubeni'."

"To je on! Opravdu je to on!" řekl nahlas Colin.

Landon ucítil pálení v rozkroku. Trhl sebou, a uvědomil si, že ležel na lůžku. Byl oblečen do noční košile, a neměl kalhoty ani trenýrky. Zrovna se probudil z umělého spánku. Začal řvát. 

"Do prdele! Do prdele, vy jste mi to udělali! Vy jste mi ho uřezali, wokeáci! Zbavili jste mě mýho pinďuse, jenom proto, že jsem, do prdele, skutečnej heterosexuál! Ale ty vy už nechcete, co, šulini?! Vy chcete, aby byl každej teplej! Já to vim! Do prdele, to je neskutečný!" křičel zmateně.

Při pohledu na rozkrok si uvědomil nepříjemnou skutečnost, že ač byl jeho frakturovaný penis celistvý, stále neměl zdravou barvu, a chyběla mu kůže.

"Do prdele! Do prdele, jak to budu dělat teď?! To je úplně v prdeli! V hnusný prdeli! Mohli jste mě rovnou stáhnout z kůže celýho, debilové!"

Landon se opět rozbrečel. Mlátil pěstí do lůžka, a řval, polykaje slzy. "Dostanu vás! Všechny vás zničim! Zničili jste mi to jediný drahocenný, co mi zbývalo, do prdele! Jenom proto, že jste si mysleli, že jsem pedofil! Ale já jsem konzervativec! Slyšíte mě, vy levicoví sráči? Smrt neomarxismu!"

Do místnosti vstoupil Jacques. "Proč tolik křičíš? Nejsi rád, že to máš konečně odoperované? Alespoň už nebudeš přicházet o krev. Takhle jsme ti pomohli, fašoune, a ty..."

"Jo, vole! Jo, vole! Jsem fašoun! Jsem, přiznávam to! Jo, jsem nácek! A chránim normální svět, do prdele!" řval zmateně Landon. "A vy všichni, marxisti a woke, a jiný než bílý zadky za to zaplatíte!"

Jacques se musel zasmát.

"Vočistim tenhle krásnej svět! Já to fakt udělam! Bude to! A už se, do prdele, těšim!"

Poté Landon opět upadl do mdlob. Ničeho víc nebyl v tuto chvíli schopen.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.