Pokud jste někdy měli alespoň záchvěvový zájem o toxikologii zvířat, třeba hadů, pralesniček nebo medúz, nebo máte-li přinejmenším povrchní znalosti chemie (třeba právě kvůli zájmu o živočichy nebo rostliny), pak je vám pojem LD50 jistě dobře znám. Jedná se o označení pro test, který umožňuje určit smrtelnou dávku určité látky, jež do 24 hodin zabije 50 % testovaných jedinců v laboratoři (proto Lethal Dose, 50 %). Letální dávka se liší v závislosti na testované látce, a udává se v miligramech na kilogram. Pro příklad, jed nejjedovatějšího had na světě, taipana menšího (Oxyuranus microlepidotus), má hodnotu LD50 0,025 miligramu na kilogram pro myš. To znamená, že v laboratorních podmínkách polovina myší, na nichž byl jed taipana testován, zemřela po umělém vpravení dávky 0,025 mg/kg tohoto "toxického koktejlu" do krve. Nejčastěji se k testům jedů a dalších potenciálně nebezpečných a smrtelných látek používají v laboratořích myši a potkani. Tolik teorie. Nyní se ptejme, zda je vůbec etické na těchto hlodavcích v laboratorních podmínkách provádět takové pokusy? K myším a potkanům má spousta lidí chladný vztah, mnozí se jich stále bojí, protože jsou to menší, huňaté potvůrky, v případě potkanů třeba s lysými ocasy, a ne všem lidem je z nich dobře. V laboratoři jsou běžně používáni, neboť jsou pro testování takříkajíc ideální. Přitom o psech, kočkách, hadech, ovcích, krávách, šimpanzech nebo lidech bychom takto nesmýšleli! Jsou to přece živočichové jako každí jiní. A nejen to. Podle nejširší definice bychom mohli všechny živé tvory mimo ty nejbohatší z lidí označit za dělnickou třídu, vykořisťovanou, a zbavenou možnosti určovat chod světa (neboli zemského systému). Je-li naším cílem rovnost všech druhů, proč bychom pak neměli bojovat za práva i drobných myšek využívaných, anebo přesněji zneužívaných, k laboratorním pokusům? Je snad dobře, že vědci, výzkumníci, pracovníci farmaceutických firem a toxikologických laboratoří rozhodují o zdravotním stavu a možné smrti jednotlivých zvířat, aniž by to bylo ze strany těchto testovaných zvířat konsenzuální? Já osobně jsem přesvědčen, že nikoliv. A podobně smýšlejí i bojovníci za práva zvířat z britské non-profit organizace Animal Aid, která mimochodem loni oslavila své 55. narozeniny. Vytvořili petici za ukočení krutých testů LD50 na živých zvířatech v laboratořích, a vy ji můžete podepsat zde.
Roztomilý kamarád - provádění testů LD50 je zastaralou věcí, a měli bychom ho ukončit! Zdroj obrázku: University of Minnesota
Testy LD50 se provádějí od roku 1927, tedy od dob, kdy byla moderní věda ještě tak trochu v plenkách. Bylo to před velkým zlomem v genetickém výzkumu, který nastal až v 50. letech, a před rozšířením povědomí o nutnosti chránit životní prostředí a bojovat za zvířecí práva, s čímž se západní svět začal setkávat až v posledních dekádách 20. století. Od roku 1927 věda učinila ne jeden, ale hned několik velkých kroků vpřed. Kde jsou ty časy, kdy Alan Turing vytvořil první počítač? Dnes každý z nás nosí malý kousek Turingova mozku v kapse, a to v podobě chytrého mobilu. Umělá inteligence má čím dál větší vliv na naše životy. Mapování změn zemského povrchu, změn vegetace a rozložení vzduchových hmot se provádí primárně pomocí satelitů. A existují technologie, které nám umožňují predikovat toxicitu dané látky na člověka, aniž by musel být kterýkoli živý tvor této látce vystaven. Pokrok zastavit nelze - ani lidskoprávní, ani vědecký, environmentální, politický a ideologický. Ti, jež se drží starých časů, a odmítají akceptovat nový, pestřejší svět, budou právem odsouzeni k zavržení. A zvláště naše generace je zastoupena nadšenými aktivisty, bojovníky za lepší svět a za záchranu environmentu, kteří zastaralé metody odmítají, neboť již v našem světě nemají místo. Proč vystavovat nebezpečným látkám myši a potkany, když existuje software, který vypočítá přímo účinek takové látky na člověka, a to v naprosto bezpečném prostředí výpočetní technologie? Samotná organizace Animal Aid přispěla finančně k vytvoření nového testu toxicity, nazvaného AcutoX. Při něm vůbec nejsou používána zvířata, ale odebrané lidské fibroblasty (buňky vazivové tkáně), jež se nechají po dobu 24 hodin inkubovat s testovanou látkou, a po uplynutí této doby je určena akutní toxicita látky. Přitom se vytvoří i jeden replikát, na základě něhož je určena dávka nutná k poškození či zabití lidského organismu. Žádné přepočty hodnot z myši na člověka - rovnou přímá data! AcutoX prezentuje efektivní náhradu testu LD50, a je zcela etický. Ublíženo při něm není jedinému živému tvoru.
Svět se změnil, a není již nutné plnit žaludky myší a potkanů jedovatými látkami, nebo jim je vpravovat do krve, abychom určili jejich toxicitu pro člověka! Existují lepší, humánnější a vědecky přesnější metody! Podepišme tedy tuto petici, a dejme konečně sbohem takřka sto let staré metodě, která má už patřit jen do biologických učebnic minulosti!
Na webu Animal Aid vyplňte své jméno, příjmení, e-mailovou adresu, město, poštovní kód a stát, jehož jste občany, a pomozte učinit změnu!
Za info o této petici vděčím Chrisu Packhamovi, který na ni upozornil prostřednictvím Twitteru. Informace o AcutoX naleznete na webu x-cellr8.com.
Žádné komentáře:
Okomentovat