Ekofašoun - Kapitola 9.: Organela

Ekofašismus je autoritářská pravicová ideologie. Jde o formu fašismu, spojenou tedy s homofobií, rasismem, xenofobií a další diskriminací, a rovněž s nacionalismem, a zároveň se jedná o environmentální zpátečnictví, vycházející z hlubinné ekologie spojené se zeleným kapitalismem. Landon Kaelber je ekofašista - své nenávistné postoje vůči queers, afroameričanům, muslimům, Mexičanům a osobám levicově orientovaným si ospravedlňuje argumentem, že "jejich vyhubení pomůže snížit množství uhlíku na planetě", což je pochopitelně naprosto šílená a iracionální idea. Nejen, že je naprosto amorální a neetická, ale je také zcela nevědecká; množství uhlíku na Zemi nelze snížit zabitím kteréhokoli živého tvora! Landon tomu nicméně věří, a kromě toho má i přímo klerofašistické názory; znásilňuje ženy, což si omlouvá krajně pravicovými náboženskými idejemi vedoucími k genderové nerovnosti. Spolu se svými kolegy, mezi nimiž jsou i tři členové neonacistické skupiny z floridského Miami, dorazil Landon do Colorada, a způsobil explozi gay klubu, čímž připravil o život nebo těžce zranil třicet lidí. Ve stejném městě, v Pueblu, pak Landon a jeho následovníci pozabíjeli patnáct imigrantů v domě, který tyto osoby ubytovával. Při pokusu o znásilnění jedné mexické imigrantky byl však Landon brutálně zřezán, a to nikým jiným, než Colinem Yarboroughem, který se svými kamarády Jacquesem, Ruth a Kirtim přijel do Puebla právě kvůli Landonově útoku na městský gay klub. Colin je ekoanarchista, zastánce Bookchinovy sociální ekologie, bývalý člen Earth Liberation Front, a má za sebou pět let aktivního boje s fašisty a dalšími krajními pravičáky. Landon poprvé dostal, co si zasloužil. Přišel dokonce o několik zubů. Probudil se někde úplně jinde, v malé místnůstce, a při konfrontaci s Colinem se projevila jeho nevzdělanost, prchlivost a morální sníženost. Colin chce nyní o Landonovi a jeho řádění napsat článek na Greenfutureonly.com, který spravuje jeho kamarádka a též zelená anarchistka Kehlani. Celému světu tak bude odhaleno, co je bývalý doktorand z Tennessee, velký ultrakonzervativec a misantrop opravdu zač. 

KAPITOLA 9.

ORGANELA

Vystříklo to. Svět se náhle zbarvil doruda. Točil se v nepopsatelném zmatku, bojoval proti veškerým zákonům. Bolestná červená cákala na všechny strany, nemohla být spoutána. Svíravá trpkost zaháněla chutě, a v rozplizlém objetí, jako čerstvě vytažená střeva omotaná kolem krku, roznášela svůj ohavný obsah po všem známém i neznámém. S pálivou přesností ničila a zabíjela, a vše, co ji okusilo, vešlo do zvláštního, zmrzlého stavu, v němž nebylo schopno fungovat, jako dříve. Obrovská organela buňky, kterou si nositel nepřál, buňky zkažené, rakovinné, nic dobrého nepřinášející, učinila to jediné, co učinit mohla. Praskla. S řevem se její toxicita rozšířila po zbytku systému, drobného, insignifikantního pro nekonečno vesmíru. Avšak ten drobný systém samotný, ucelený, propojený, byl okamžitě narušen. A jak se vazká hmota šířila, jeho komunita přicházela o svou stabilitu.

Škodlivá organela se uvolnila, a jed, který vystříkala, celou buněčnou komunitu zničil.

"Lidská společnost není oddělená od přírody. Je její součástí, je součástí komunity planety Země. Bohužel byla v průběhu posledních tisíciletí ovládnuta. Malá skupina privilegovaných, vládnoucí třída, nejprve vzala zbytku lidské společnosti její svobodu, vytvořila v ní nepřirozenou hierarchii, a přišla s omluvami pro plundrování zbytku zemské komunity. Kdysi bylo potřeba vykácet les jen proto, aby se na jeho místě postavil velký hrad pro panovníka. Později bylo třeba vykácet les, aby se uhelný baron dostal k dolům, a mohl si z jejich obsahů pořádně namastit kapsy. Nechali jsme ty, kteří mají moc, aby postupně vytvořili systém, který nás maximálně vykořisťuje, a který jim přináší maximální profit. Ale ani oni už nemají veškerou moc, tu totiž převzal velký pytel peněz. A ten je v kapitalistickém systému, v té hierarchii, úplně nejvýš. V kapitalismu jde víc o profit, než o lidi a o zbytek zemské komunity. To ale neznamená, že je naše situace bezvýchodná. Ba naopak, tím, že mocenské vztahy chápeme, a uvědomujeme si, že jsme vykořisťováni, budí se v nás touha po revoltě. 

Revoluce je možná. Revoluce je nutná. Kolaps kapitalistického systému se blíží. Nebude vypadat tak, jak si ho představoval Marx. Ne, bude mnohem horší. Naši planetu zruinoval systém, kterému je zdraví komunity Země ukradené. Chceme-li přežít - my, všichni zástupci zemské komunity, patřící ke všem různým druhům - pak musíme kapitalistický systém nahradit jiným, lepším, lidštějším. Musíme vytvořit ekologickou společnost. Ano, k tomu nám dopomohou i nové technologie. Ale zároveň musíme změnu učinit v našich hlavách, v našich myslích. Musíme zavrhnout propagandu hlubinné ekologie, hovořící o člověku jako o zkáze přírodního světa, jako o tvoru odděleném od těch ostatních, až to zní nábožensky, a nakonec to vychází z vychloubavých představ o pánu tvorstva. Musíme zavrhnout klimatický skepticismus, asociovaný s těmi, kdo mají moc, a kteří jsou bohatí. Víme dobře, že kapitalistický systém nedozírně přispěl k antropogenní klimatické změně - že od začátku průmyslové revoluce emise oxidu uhličitého do atmosféry narostly o 2500 miliard metrických tun právě kvůli systému, ve kterém jde jen o růst. Ale my ekonomický růst nepotřebujeme! Chtějí ho jen ti, kteří si přejí dále vydělávat, dále bohatnout, dále akumulovat majetek... taková hamižnost!

Revoluce stále může nastat. Všichni jsme dělnická třída - podle definice autonomistů do ní patří i studenti a ženy a muži v domácnosti, tedy lidé, kteří za tvrdou práci ani nedostávají mzdu! Všichni jsme v tomto systému námezdními otroky! A podle širší definice patří do dělnické třídy i všechny ostatní druhy rostlin a živočichů, neboť jim nebyla dána možnost rozhodovat o budoucnosti zemské komunity! Ne, rozhodují jen ti mocní, jen ti bohatí, a rozhoduje ten pytel peněz, který se pořád plní, zatímco svět umírá, hroutí se... zatímco čím dál víc lidí má hlad, zatímco čím dál víc lidí žije v chudobě!

Musíme však chápat, že na vině je právě kapitalistický systém. O tom je sociální ekologie, neodmyslitelně spjatá s Murraym Bookchinem, a předtím rozvíjená i lidmi, jako byl Lewis Mumford, a mohli bychom argumentovat, že v rané formě i zakladatelem sociální geografie a též anarchistickým myslitelem Eliséem Reclusem, současníkem antropologa Petra Kropotkina. Cílem je vytvořit ekologickou společnost, a s tou je kapitalismus nekompatibilní - rovněž jako je nekompatibilní se skutečným, intersekcionálním feminismem. 

Ale ne všichni chápou, že právě ideje sociální ekologie, té nejhumánnější ekofilozofie, nás mohou dovést k potřebné změně, k potřebné revoluci. To, že je naše planeta v krizi, si uvědomují i lidé, kteří dříve bývali klimaskeptiky a environmentálními skeptiky. Pravičáci. Poslušní, systém milující lidé, často z privilegovaného prostředí, vydělávající velké peníze... anebo bohatými zblblí dělníci. Ale sociální ekologie je s idejemi politické pravice naprosto nesouznitelná - právě jako je nesouznitelná s kapitalismem, který pravičáci hájí. Orientují se tedy jiným směrem, směrem k hlubinné ekologii, na které jsou postaveny všechny ty dětinské nápady udržitelného rozvoje aneb zeleného kapitalismu. A v té nejhorší formě mohou ideje hlubinné ekologie vést k opravdové misantropii, tedy nenávisti k lidem. A z misantropie pak vychází různorodé formy diskriminace; rasismus, misogynie, xenofobie, homofobie, transfobie, acefobie, bifobie, ableismus, ageismus, nenávist k imigrantům, antisemitismus, islamofobie...

A najdou se lidé, kteří tyto formy diskriminace využijí prakticky k čemukoliv. Někteří k tomu, aby získali moc. Krajní pravičáci vytvářejí iracionální strach v myslích nekriticky smýšlejících voličů. Hrají na strach ze skupin, které lidé s velkou amygdalou - to je část mozku zodpovídající i za pocit strachu a úzkosti - pořádně nechápou, a o kterých nejsou dostatečně vzděláni. Jiní krajní pravičáci jsou schopní zajít i dál, a vzít třeba do ruky střelnou zbraň a ty skupiny, ke kterým chovají nenávist, často právě ze strachu, jít postřílet. Tak se chovají fašisté. Ano, někteří fašisté raději jen urážejí queer osoby nebo imigranty na internetu. Ale jiní jsou opravdu schopní provést nějaký zločin z nenávisti i v realitě. Je jich vlastně čím dál víc, hlavně mezi všemi těmi bílými supremacisty, mezi incely a dalšími alt-rightisty. A mezi ně patří i nás ekofašoun.

Jmenuje se Landon Kaelber. Vyrostl v Kingsportu, v Tennessee. Je mu 29 let, je to muž katolické víry, klerofašista, odmítá ideje rovnosti, je nesmírně individualistický, a smýšlí jako ukázkový, učebnicový sociopat. Ženy považuje za degenerované, a je k nim patologicky tažen, přičemž neustále projevuje zájem o jejich pozadí, a nikdy se neptá na souhlas - je to násilník, a jejich znásilňování si omlouvá alt-rightistickými, až incelovskými idejemi vycházejícími z jeho ultrakatolických smyšlenek. Nenávidí queer osoby, o Mexičanech smýšlí jako průměrný následovník Donalda Trumpa, a nepříliš překvapivě je také rasistou. Celý život byl konzervativcem, a pak jen trošičku přešel dál napravo, což pro člověka v té části politického spektra jistě není těžké, a stal se opravdovým fašistou. Pochází z privilegovaného prostředí, všichni mu vždycky všechno dali, nikdy se nemusel o nic snažit... a tak zřejmě postupně přišel o svou empatii, o sociální cítění... tedy, pokud někdy nějaké měl! Možná, že se narodil jako psychopat, neschopný pochopit ostatní, a tak, ano, je raději na straně nehumánního systému, než na straně lidí, od kterých se svou bezcitností výrazně odlišuje. Nyní má extremistické názory, je hluboce misantropický, a každého, kdo se mu nelíbí, nazývá 'neomarxistou', 'woke' či 'sovětským švábem'. Očividně nikdy nepochopil, o čem je levicová politika. Směšné.

V Pueblu odpálil gay klub, a zabil přes dvacet lidí, přičemž dalších deset těžce zranil. Naházel dovnitř bomby, a pak, když lidé uvnitř vřískali bolestí, napsal na silnici barvou, že tento čin z nenávisti provedl proto, aby 'snížil množství uhlíku na planetě'. Toto je příklad ekofašismu v praxi - ohavný, nelidský čin, jehož motiv se příliš neliší kupříkladu od motivů klimaticky skeptických nácků, chovajících stejnou nenávist k Židům, k Romům, ke queer lidem či k imigrantům. Zdůvodnění toho činu je trochu jiné - Landon neargumentuje nějakou árijskou pohádkou, ale i jeho zdůvodnění je stejně simplistické, iracionální. Ne, tento člověk nepřemýšlí. Chce předně ubližovat lidem, a ta ekofašistická myšlenka o 'snížení množství uhlíku' zabíjením, je prostě jen ubohou omluvou.

S kamarády jsme Landona odchytili v imigrantském centru na kraji Puebla, kam přišel zavraždit několik lidí, jež do Spojených států přijeli z Mexika. Vtrhl dovnitř s kvérem, střílel po nich, patnáct jich připravil o život... a zatímco to dělal, zpíval si patriotickou píseň God Bless the U.S.A. Poté, co jsme Landona zmlátili - a že to bylo to nejmenší, co si tenhle fašounský vrah zasloužil - říkal samé nesmysly o tom, že nás 'poslal ďábel', že prý on sám byl na Zemi 'seslán bohem', aby ji zachránil od 'omylů přírody' (tak očividně smýšlí o všech skupinách lidí, které nenávidí), a že prý 'měl Trump pravdu' a podobné šílenosti. 

Chceme ekologickou společnost. Chceme zelenou budoucnost. A také budoucnost růžovou, a černou. Ale nejsou to už jen ti bohatí kapitalisté, ti dogmatičtí pravičáci a environmentální zločinci z boardů velkých korporací, kdo nám ve vytvoření ekologické společnosti brání. Pravice totiž nasadila nové bojovníky za nerovný svět - protože to bylo právě konzervativní smýšlení, co mentálně nemocného, lidem nerozumícího Landona Kaelbera dovedlo k jeho fašistickým zločinům z nenávisti. 

A proto o něm píšeme. Landon není sám, podobně smýšlejících zpátečníků je více. Počet ekofašistů narůstá. Spousta lidí je k nim lhostejných, stejně jako je lhostejných k osobám zastávajícím jiné formy fašismu - vždyť už tolik si jich v posledních letech našlo cestu do pozic moci... důkaz, že zastupitelská demokracie je na nic, a že nakonec vede k diktatuře, jak už jsme se v nedávné historii několikrát přesvědčili.

My hodláme k ekofašistům a k dalším fašounům, náckům, ultrakonzervativcům, zkrátka krajním pravičákům - ať už jsou to Trumpovi a DeSantisovi republikáni nebo třeba nějaký mentálně nemocný počítačový závislák ze střední Evropy, který se rozhodl 'bojovat proti genderové diverzitě' - přistupovat tvrdě. Jsme antifašisté, a morálně a eticky nemůžeme být poraženi. Ideje těchto tragických, iracionálně smýšlejících, sociopatických individuí zadupeme!

GREEN FUTURE ONLY!"

Colin vydechl, a vstal od stolu, na němž byl položen jeho notebook. Nejnovější příspěvek na Greenfutureonly.com napsal za necelou půl hodinu. Mohlo se mu kouřit z uší, a prsty měl z ťukání na klávesnici docela unavené. O tom, co v článku psal, nemusel moc přemýšlet. A hlavně si nemusel nic vymýšlet. Jaké byly jeho názory, to mu bylo známo velmi dobře.

Článek odeslal Kehlani, která mu na něj do deseti minut přes stejný kanál poslala odpověď: "Super, Coline. Brilantně napsané. Ale ten fašista... to mě úplně vyděsilo. On je opravdu zabil?"

"Jo, pětačtyřicet lidí v jediném městě. Jak v tom článku píšu, 'ochranou Země' si jen ospravedlňuje tyhle činy. Je to fašoun, jako kterýkoli jiný. A stejně jako každý další ultrapravičák, má i on stejný cíl - tím cílem je vyvraždění jím nenáviděných skupin... plyn, koncentrák... Nácek jak vyšitý," odpověděl jí Colin.

Zády se opřel o zeď v místnosti, a napil se čaje z hrnku. Chvíli přemýšlel, pak popadl svůj mobilní telefon, a místnost opustil. Poslední věc, kterou pro Kehlani musel udělat, bylo poslat jí Landonovu fotku. Mít v článku jen jeho jméno a pár informací o tom, odkud ekofašista pocházel, nestačilo. Čtenáři webu měli také vidět, kdo tím vrahem je.

"Kde kurva jsem?! Chci to vědět! Chci vědět, kam jste mě vzali, do prdele!" křičel Landon. Byl stále v pokoji, ve kterém se před před několika hodinami probudil. Seděl na židli, a rozčiloval se.

"Tahle planeta potřebuje pomoc, do prdele! Má se to hubit... ty hnusný potvory, potvory jak vy, do prdele! Kdybych moh, tak vás spálim! Ať je míň uhlíku venku!"

V místnosti však Landon nebyl sám. Nacházela se v ní Ruth, a očima zkoumala vnitřek Colinovy lékárničky. Její nový kamarád si s sebou vzal kufřík s obvazy, nůžkami a dalšími pomůckami pro případ, že by při přímé akci v Los Angeles utrpěl nějaké zranění. Nyní měly být některé obvazy využity k ošetření sbitého ekofašisty.

Landon měl strhanou kůži na čele, popraskané rty, obrovské monokly kolem obou očí, a ve svém plnovousu a vlasech měl viditelné díry. Byl tak znavený, že nedokázal z židle vstát.

"Seš hnusná děvka," řekl Landon, když na Ruth pohlédl, "kdybych moh, narval bych ti svou kládu do prdele, a když bys ječela, zajel bych ti rukama dopředu a roztrh bych ti to. Slyšiš mě, kurva? Vobdělal bych tě tak, že bys na to do smrti nezapomněla, do prdele!"

Ruth se otočila, a zasmála se. "Ty seš úplnej deviant, co? Jestli takhle smýšlíš o všech lidech..."

"Ne o všech lidech, do prdele! Chlapovi bych nikdy nesáh na šunku! Ale ženský, ty vole, to je jiná... jsou slabý, stvořený k submisivitě... a já tě dostanu, děvko! Vosaham ti to, rozumiš?"

Ruth se při pohledu na něj mohla potrhat smíchem. Zkrvavený, nemohoucí, úchylný chlápek, neschopný se bez pomoci zvednout, s ní sdílel své parafilní fantazie a hrál si na obrovského siláka. Působil pateticky. "Nebuď pedofil, Landone," řekla mu.

"Cože?! Já že jsem pedofil?! Běž do prdele, kurva! Zas nějakej 'fil'! Nejdřiv jsem prej parafil, pak jsem nekrofil, a teď jsem ještě, do prdele, pedofil! Nejsem žádnej pedofil, rozumiš? Jsem heterosexuál, a strčim ti to tam, až budeš řvát, děvko!" rozčilil se Landon.

"Takhle mluvíš s teenage holkama, jo?"

"Kdo je, do prdele, teenage holka?! Sedni si na mě, děvko... dělej! Dělej, do prdele, nebo tě zabiju!"

"Seš fakt úchyl," smála se Ruth, "ale to mě nepřekvapuje... lidi jako ty se mezi pravičákama schovávají dost."

"Nejsem, do prdele, žádnej pedofil!" bránil se Landon. "Jsem konzervativec!"

"Takže pedofil a konzervativec... jak jsem říkala, vůbec mě to nepřekvapuje," usmála se Ruth.

"Běž do prdele, ty sovětská švábko! Uvidiš, kurva... já tě dostanu!"

"Jasně," řekla mu Ruth, a přistoupila k němu. Landon přitom vyfrkl z nosu krev. Rázem dostal takovou ránu pěstí do obličeje, že musel vykřiknout bolestí.

"Nějak se ti zvětšil levej monokl," řekla mu Ruth, "čím to asi bude?"

Do místnosti vkročil Colin. "Slyšel jsem, co ti říkal... seš v pohodě?" zeptal se své kamarádky.

"Dostal za to," odpověděla Ruth.

Colin se podíval na Landona, úpějícího bolestí. "Nech si ty svoje sexistický kecy," řekl mu.

Landon si odplivl. "No jo, neomarxista... přišel holčičce na pomoc... a zase mě zřezat! Si myslíš, že to nedokázala sama, co? Ten váš hnusnej feminismus udělal z ženských tyhle svině, co mlátěj chlapy, do prdele! Tak to nikdy nemělo bejt, do prdele!"

Ruth sáhla po obvazu, a vytáhla ho z kufříku. Colin jí gestem naznačil, aby ho do lékárničky vrátila.

"Jo, a teď ani pitomej obvaz nedostanu, co? To jste fakt pohostinní... typičtí debilové z antify! Tohle je fakt strašně woke... zmlátit člověka, co chce, do prdele, chránit normální svět, a pak mu ještě dávat obvaz před ksicht, ale stejně mu ho nedát! To jste celí vy," syčel Landon.

"Nebudu tolerovat to, že k mojí kamarádce někdo mluví tak, jak jsi k ní mluvil," řekl Colin.

"Heh, seš teplouš! Neviš, co to je být přitahovanej ženskýma! Víš, jaký to je, když ti nenabízej svý prdele? Mam někdy pocit, že mi prasknou varlata, jak jsou naplněný... potřebuju to ze sebe dostat, a volové jako vy mi v tom ještě bráněj! A hned, jak nějakou ženskou komplimentuju, že se mi líbí, tak se objeví nějakej woke ultrafeminista, a nazve mě incelem a náckem, a pedofilem! Do prdele už! Do prdele s váma!"

Colin mu dal pěstí do obličeje. Landon opět vykřikl.

"Něco ti řeknu, nácku," řekl mu s maskou na obličeji, takže Landon opět viděl jen jeho žhnoucí oči, "nevím, co konkrétně to bylo, co z tebe udělalo tohle... ale všichni teď budou vědět, kdo Landon Kaelber je. A bude pro tebe o dost těžší obtěžovat takhle ženy, zabíjet queer lidi a imigranty... Omlouváš si své nenávistné názory směšnými ekofašistickými idejemi. Ale nikdo ti na to neskočí. Každý bude vědět, co jsi zač."

Landona si vyfotografoval na mobil. 

"Jo, jen mě hoď na net, debile! Hoď mě na nějaký ty svý propagandistický levicový stránky, ať si všichni ty vaši homouši můžou zobrazit můj ksicht a vojet ho na obrazovce svejma pinďama! Válku jsem vám vyhlásil už dávno! Nic tim neztratim! Naopak, dost tim získam! Jo, vole! Já jsem tady vítěz, ne vy!" zasmál se Landon.

"Až na to, že vždycky budeš pro všechny nácek," řekl mu Colin, "ne jenom pro levičáky. Věř mi, najde se i spousta pravičáků, moderátních republikánů... jo, je jich málo, ale existujou... co tě bude vidět jako ubohého, tragického jedince, který se nedokázal s životem vypořádat jinak, než stát se naprosto nenávistným, připravovat lidi o život - lidi, které považuje za 'nepřínosné světu' jenom proto, že mu to řekl nějaký klerikál!"

"Jo, moderátní republikáni, vole," rozchechtal se Landon, "to jsou svině stejně woke jak vy! Všichni jste zmanipulovaní Leninem a já nevim čim! Je to hnusný! Hnusný a odporný! Takhle Stalin vyhrál! Takhle vyhráli bolševici, do prdele! Všechny vás ovládli! I některý ty nepravý republikány už ovládli... mělo by se to vystřílet! Ten McCain, do prdele... to byl neomarxista jak prdel!"

"Seš rád náckem," řekl mu Colin, "lidi to o tobě budou vědět. Víš, co sis vybral."

"Vybral jsem si normální svět, do prdele! Ne svět s tisícema genderů a wokeistama jak seš ty, ty homoušskej šuline!"

"Je směšné, co říkáš. Nadávky ubožáka, oblblého simplistickými myšlenkami, které ti mocní a bohatí využívají ke zbavování lidí jejich svobod. Ve všem vidíš konspirace, protože nedokážeš pochopit, že svět je rozmanitý... že lidé jsou rozmanití. Dospělý člověk akceptuje, že svět kolem něj je dynamický, a mění se. Tvůj 'normální svět' je výmyslem, nereálným konstruktem, snad vychází z nějaké nostalgie ke tvému dětství, když všechno bylo 'jednodušší'. Je to infantilní, dětinské... jak jsem říkal, Landone. Nevím, co z tebe udělalo to, čím jsi. Nevím, co ti zabránilo vyrůst. Jestli to byl ten páter, kterého jsi zmiňoval... nebo celkově tvoje výchova... nejspíš všechno. Vyrostl jsi v nesmírně konzervativní komunitě, jejíž podpora individualismu a odmítnutí čehokoliv, co se tamním autoritám nelíbilo, v podstatě omluvila tvou psychopatii. Kdo ví, třeba kdybys vzešel z prostředí jiného, liberálnějšího, nikdy by ses nestal tak nesnášenlivým... a nikdy by si nepozabíjel ty lidi," rozpovídal se Colin.

"Běž do prdele, levicovej sráči. Vždycky jsem nesnášel homosexuály a černý děvky, tak jak je nesnáši každej normální člověk z normálního světa. Nemusiš ani číst tu mou oblíbenou zasranou bibli, abys to, do prdele, pochopil."

"Nenávist je naučená," řekl mu Colin, "někdo ti jí očividně krásně vtloukl do hlavy. Možná by stálo za to ho taky najít, aby věděl, co si o tom myslíme my... zbytek populace."

"Jo, běž si sáhnout na pátera Liebera, do prdele! Vošahej mu ty jeho tučný šunky, ty se ti budou líbit, teplárno! A běž mu říct, že je pedofil a nekrofil!" smál se Landon. "Hned by z tebe vyvolal Ďábla, do prdele! No jasně, ty vole... No jasně, ty vole! Vole, vždyť je to jasný! Proč mě to, vole, nenapadlo?!"

Landon se pohnul na židli, a zakvílel bolestí.

"Musim z vás vyvolať Ďábla, z vás všech! Protože jste marxisti, komouši! A komoušství je satanistický! To mi řek páter Lieber! Jo, Marx byl posedlej Ďáblem! Je to jasný! Tahleta woke brigáda, všechny tyhle pokusy radikalizovat naše mladý, naše dobrý, bílý, normální a takže heterosexuální a nezvrhlý mladý lidi, je Ďáblův plán! Začiná mi to docházet!"

"To ti začíná docházet brzo," rýpla si do něj Ruth.

"Drž hubu, děvko! Ženská nemá mluvit, když jí to chlap nedovolí! Vidim to, do prdele! Proto je svět v hajzlu! Jste všichni satanisti, vidim to na vás!" hysterčil Landon.

A pak nebylo nic. Landon vysílením omdlel.

Probral se v zelené trávě. Vál svěží vánek, a roznášel po krajině vůni jarních květů. Landon vstal, a strhl si strup z nosu. Zasyčel přitom, a několikrát znaveně vydechl. Otočil se o tři sta šedesát stupňů, a rozpažil ruce. Zhluboka se nadechl, a pak kýchl. Do nosu se mu dostal pyl.

Zasmál se. "Bože, to je dobrý!" vykřikl.

Rozběhl se. Nacházel se na travnaté pláni, snad na prérii, pro které je americký západ dobře znám. Utíkal, a svěží vítr prorážel jeho dlouhé, špinavé vlasy. Po chvíli se Landon naschvál skutálel z kopečka, udělal několik sudů, a pak radostně vyskočil. Bylo mu skvěle.

A pak se mu sevřelo srdce. Předtím si jich vůbec nevšiml, ale teď, když se pod zeleným kopečkem trochu rozkoukal, uviděl dva lidi, nahé, a tisknoucí se k sobě. Byli to muž a žena. Muži Landon do obličeje neviděl, ale tu ženu poznával. Byla to Tessa Prattel, trans pornoherečka, kterou Landon poprvé viděl ve svých jedenácti v onom videu, jež navždy změnilo jeho život.

"Hej, vy degeneráti! Co to tam, do prdele, provádíte?!" zařval na ně. Ale dvojice ho ignorovala. Landon před svými zraky viděl přesně to, co ho vystrašilo i roztoužilo, když byl malý kluk. "Do prdele, nechte toho! Nechci to znova vidět!"

Měl po ruce pušku. Tessu trefil kulkou do hlavy. Otočila se na něj, a usmála se. Landon však v tu chvíli hleděl neznámému muži mezi nohy. Nemohl od toho odtrhnout zrak. Namířil puškou na rozkrok, ale nedokázal se odvážit vystřelit. A čím déle na něj hleděl, tím více ho pálilo v rozkroku.

Nakonec začal řvát, strhl si kalhoty, a chvíli hleděl na stav svého frakturovaného přirození. Pak se rozeběhl pryč, a po chvíli se ocitl v městečku. Všichni zde byli nazí. 

"Do prdele, do prdele! Nechci to vidět, samý prsa všude!" zařval Landon. Střílel každého, koho potkal.

Někdo mu položil ruku na rameno. "Landone, jsi v pořádku? Ještě pořád... ještě pořád máš halucinace?"

Landon se vyděšeně nadechl. Na rameno mu sahal Russ Andru, opět zbavený oblečení.

"Ty socialistická svině!" zařval Landon, a uhodil Russe pažbou do hlavy. Russ se začal smát.

"Dělal jsem to s tebou... s tvou mrtvolou! Jak to, že furt žiješ?!" křičel Landon.

"Neboj, Landone, nejsi nekrofil. To naštěstí ne. Pořád jsi to, co opravdu jsi," řekl mu s úsměvem Russ, "konzervativec." Pak se začal křenit.

"Běž do prdele!" vykřikl hystericky Landon, a Russe umlátil k smrti.

"Nekrofil!" zakřičel někdo na Landona.

"Parafil!" ozval se někdo jiný.

"Máš rád mladý holky, co?"

"Ty nechceš vztahy, co?"

"Koukněte mu na pindíka! Je takovej... roztříštěnej!"

Landon střílel po každém. Pozabíjel celé městečko. Pak si lehl k jedné z mrtvol, a začal se s ní mazlit.

"Helgo... Helgo, do prdele! Já věděl, že tě tu najdu!" křičel Landon, a z očí mu tekly slzy. Přitom vtahoval do nozder vůni jarních květů.

Svět mu připadal tak krásný. Cítil se opět bezpečně. S mrtvolou se mazlil celý den, než padla tma.

Pak do městečka vkročilo několik dalších lidí, tentokrát oblečených. Nesli pochodně, a duhovou vlajku. Jakmile ji Landon uviděl, zařval jako zvíře. "Co to sem zas jdete dělat?! Zas nějaký porno?!"

Jejich obličeje mu byly povědomé. Byli to lidé, které zastřelil v budově obývané mexickými imigranty v Pueblu.

"Čím to, do prdele je, že furt ožíváte? Copak nejsem úspěšnej?!"

"Sorry, Landone. Nejsi," řekl mu někdo zezadu, a položil mu ruku na rameno. Landon se otočil, a přímo zavřískal naštváním. Byl to opět Russ.

"Ty jeden teploušskej parchante," zasyčel Landon, "copak ty nikdy neumřeš?! Chci, abys byl pryč! Ty a všechny ty tvoje britský labouristický svině, a všechno to řízený penisama!"

"Ale penis řídí přece hlavně tebe, Landone," řekl mu Russ.

"Drž hubu, kokote!" vykřikl Landon, a praštil Russe pěstí do obličeje. Ten se zase jen smál. Smáli se i všichni ti lidé z Mexika. Hodili na Landona duhovou vlajku.

Než se z ní vymotal, udělali uprostřed městečka velký oheň. A na rožni nad ním něco opékali. Landon křičel. Poznal, co to bylo. Patřilo mu to, ale poté, co na něj spadla duhová vlajka, připravili ho o to. A teď mu to opékali nad ohněm. 

Landon cítil tu bolest, i když ten orgán již nebyl k jeho tělu připojen. Trhal duhovou vlajku, prskal, vřískal, a proklínal ty, jež nenáviděl, a jež ho připravili o to, co pro něj bylo ze všeho nejcennější.

Věřil, že si za to zasloužili zemřít. A tak znovu vytáhl svou pušku, a bez milosti je střílel.

"Všichni zhebnete! Všechny vás z týhle krásný planety voddělam, protože je to tak dobrý, protože nikdo z vás nic tomuhle světu nepřináší! Špiníte ho! Je mi z vás na zvracení, sviňáci!" křičel při tom.

"Nedělam to pro svůj penis, do prdele! Dělam to pro tenhle krásnej svět, plnej vůní a krásný zeleně! Normální svět existuje, a ten debil, ta debilní antifa, mě ho z hlavy nevytáhne! Krásnej normální svět, kde ženský poslouchaj svý manžely, a kde se nepochoduje s těmahle duhovejma vlajkama! Vodstranim tenhle virus, který neomarxistický uvažování zaneslo do našeho suprovýho světa! Mohli jsme být krásný, a dělat to spolu normálně! Ale vy jste si vybrali Ďábla, vy marxistický svině! Normální svět musí přežít, musí se za každou cenu zachránit! Prej i moderátní republikáni se mnou nesouhlasej, svině jedny... tak i s nima do prdele! Do prdele, pryč! Všechno z kola ven!"

Landon běhal od domu k domu, a byl zděšen, když v každém z nich viděl symboly toho, co nesnášel. V jednom domě duhová vlajka v něčím pokojíčku, v dalším domě velká rudá hvězda na dveřích od kuchyně, ve třetím muslimská burka odložená na gauči. Všechny chtěl Landon dostat, aby uhájil svůj "normální svět".

Byl to zvláštní sen. Živý, plný dojmů. Ale na rozdíl od těch předchozích, v tomto snu již Landon necítil radost ze zabíjení. Něco mu ji bralo. Něco jako by mu dýchalo na záda. Uvědomoval si totiž, že nebyl sám. Někdo mu byl v patách, a sledoval ho. Možná... možná těch, kteří ho sledovali, bylo i víc. Možná... jich bylo mnohem víc.

"To je on! Landon! Landon Kaelber!"

"Ten nácek!"

"Fašoun!"

Stříkalo to. Svět se barvil doruda. Bolestná červená cákala, a nešla smazat. Vytvářela tak dlouhou stopu. Organela plivající jed se dala najít, dala se stopovat. Jen co praskla, a dala o sobě zbytku buňky vědět, byla vnímána jako nepřítel. S pálivou přesností narušovala systém, sloužíc jako důkaz, že byl rakovinný. Nemohlo se to obejít bez protiakce.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.