Začínám zcela novou sérii článků s názvem Blogorgonopsidova filmová doporučení! Jak jsem již uvedl v pátek, bude se trochu lišit od jiných článků, které obvykle přidávám na tento blog, neboť nebude vždy spjata se světem přírody. Jak víte, většina článků na tomto blogu pojednává o prehistorických a současných zvířatech, sem tam publikuji i nějaký fiktivní příběh, který má s přírodou alespoň trošičku něco společného, ale články na jiná témata sem moc nepřidávám. V Blogorgonopsidových filmových doporučeních budu psát o filmech, které se mi líbily, a které bych tedy (spolu se svým kamarádem permským vlkem) mohl Vám, čtenářům, doporučit. Do značné míry budou tyto články mít i prvky recenze a možná i rozboru, ale nehodlám v nich zacházet příliš daleko. Chápu totiž, že se mezi Vámi mohou nacházet velcí filmoví fanoušci, kteří se snaží jít na nový film do kina každý týden, a pak také spíše nefanoušci, jež se jen sem tam na něco podívají. Já osobně se řadím spíše mezi ty větší fanoušky, a pořád si lámu hlavu s tím, jaké filmy z těch stovek a stovek, co se mi líbily, můžu ještě uvést v oblíbených ve svém profilu. První film, o kterém budu v rámci Blogorgonopsidových filmových doporučení psát, je v tuto chvíli nejnovější přírůstek do nejvýdělečnější filmové franšízy všech dob, Marvel Cinematic Universe! Eternals!
Eternals je filmovou adaptací superhrdinského týmu vytvořeného Jackem Kirbym, když byl potřetí a také naposledy ve své kariéře zaměstnán v Marvel Comics. Představil jej v 1. čísle komiksové série The Eternals, publikované v roce 1976 (print cover date: červenec 76, na trh byl titul uveden již asi o dva měsíce dříve). Předtím, než opustil konkurenční DC Comics, kreslil komiksové série New Gods a Forever People, a marvelovští Eternals byli založeni na podobném "vysokém" sci-fi, fantasy a mytologickém konceptu. Později, v 80. letech, se nové verze titulu chopili Peter B. Gillis a Sal Buscema, a v roce 2006 legendární spisovatel Neil Gaiman spolu s kreslířem Johnem Romitou Jr. V lednu tohoto roku obdrželi další novou komiksovou sérii, a to právě kvůli filmové adaptaci, jež byla po troše oddalování kvůli pandemii nemoci Covid-19 uvedena do kin 5. listopadu. Eternals se v ní musí po mnoha staletích znovu spojit, a porazit nebezpečné Devianty, kteří s nimi mají víc společného, než tuší.
Tento skvělý, 157 minut dlouhý snímek režírovala Chloé Zhao, ze které se za posledních šest let stala legenda ve světě indie filmů. Jejím režisérským debutem byl coming-of-age film Songs My Brothers Taught Me (2015), a ještě větší úspěch měly její filmy The Rider (2017) a Nomadland (2020). Pamatuji si, jak jsem se před více než dvěma roky díval na záznam panelu Marvel Studios na San Diego Comic Con v červenci 2019, a už tehdy jsem byl rád, že další superhrdinský film natočí režisér či režisérka přicházející čistě ze světa nezávislého filmu. Jsem toho názoru, že nejlepší superhrdinské filmy, které kdy byly natočeny, byly ty, jež byly "blockbusterovskými debuty" jinak nezávislých filmařů. Vzpomeňme si na první X-Meny z roku 2000 - Singer předtím natočil jen Obvyklé podezřelé (1995) a Nadaného žáka (1998), and boy, were they great. Batman začíná, jeden z nejvlivnějších filmů prvního desetiletí tohoto století a bezpochyby jeden z nejlepších komiksových filmů, byl prvním vysokorozpočťákem Christophera Nolana, který měl předtím ve své filmografii "jen" mnohokrát oceněné nezávislé celovečerní filmy Sledování (1998), Memento (2000) a Insomnie (2002), a jejich úžasnou kvalitu a inteligenci přenesl právě do Batmanova neo-noir origin příběhu. Mohl bych pokračovat, vzpomeňte si na Captain America: Návrat prvního Avengera (2014) a bratry Russoovy, na Wonder Woman (2017) a Patty Jenkins... Eternals mají podle mě přesně tuto kvalitu. Chloé před nimi ještě velkorozpočtový film nenatočila, snímek je tedy do značné míry novou krví.
Na rozdíl od většiny ostatních filmů ze série Marvel Cinematic Universe, kterým se podle mě bohužel často říká jen "Marvel filmy" (mladší lidé často zapomínají na filmy koprodukované Marvel Entertainment, od filmových X-Menů až po Hulka od Anga Leeho), se Eternals liší svým tónem. Spousta diváků si dnes marvelovky spojuje s humorem, a přestože ten v Eternals nechybí, jsem rád, že se konečně v této franšíze objevil trošičku temnější film (pravda, nezapomeňme na Neuvěřitelného Hulka z roku 2008, který si zaslouží větší obdiv, než jakého se mu dostává). Tonálně bych tento snímek přirovnal spíše k DC filmům od Zacka Snydera, k Muži z oceli (2013), Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti (2016) a k Lize spravedlnosti Zacka Snydera (2021).
Eternals jsou do značné míry dekonstruktivním snímkem, ve kterém je zpochybňována samotná exitence superhrdinů, jež jsou jeho protagonisty. A to je něco, co se mi strašně líbí - je to něco, čím se podobá právě výše zmíněným Snyderovým DC filmům. Většina diváků, kteří nejsou fanoušky Marvel Comics (a teď mluvím hlavně o Stříbrné, Bronzové éře a zbytku osmdesátek), není na něco takového v marvelovském filmu úplně zvyklá, což je škoda. Myslím si, že prvotní "zmatená" reviews filmu na agregátoru Rotten Tomatoes (aneb jedné z nejhorších stránek, na kterých se hodnotí filmy) byla způsobena právě překvapením kritiků z odlišnosti tohoto snímku od ostatních ve franšíze. Eternals jsou inteligentnější, temnější a dekonstruktivnější než většina superhrdinských filmů, jež jsou v současné době vydávány. Jsou příběhem o lidskosti. A hlavně - příběh Eternals není vyprávěn lineárně. Skáče po časové linii, přičemž diváky zblízka seznamuje s jednotlivými členy týmu. Za to má ode mě obrovské plus, neboť jak už možná víte, já sám nelineární vypravování miluji.
Rozdělení fanoušků MCU i kritiků, které tento film způsobil, podle mě dokazuje, jak dobrý vlastně je. Není to typická marvelovka, je to něco víc. I když se mi celá tato filmová série líbí, a v posledních letech se z ní mezi mé nejoblíbenější filmy zařadil například film Captain Marvel (2019), Eternals působí trochu jinak, a dospěleji. Za pravé fanoušky původních příběhů z marvelovského bullpen v New Yorku, z dob, kdy Marvel ani náhodou nebyl korporací, mohu říci, že chceme takových filmů více! Hlubší, temnější, snad i trochu beznadějnější, byť s triumfálním zakončením.
Na Eternals jsem zašel minulou neděli, 21. listopadu, a velmi jsem si je užil. Opravdu stálo za to sledovat je s respirátorem! Jedna z věcí, které mě na filmu opravdu pobavily, byly reference DC postav. Část internetu kvůli nim ztratila hlavu ("ohmigod, DC postavy zmíněny ve filmu od Marvelu"). Samozřejmě to nebylo poprvé, ostatně už v Raimiho Spider-Manovi (2002) jsou odkazy na Supermana ("up, up and away!") a Shazama (Captaina Marvela původně od Fawcett Comics). I v DC filmech se objevily marvelovské odkazy; v Nolanově Temném rytíři (2008) lze vidět plakát na film Spider-Man 3 (v prvním záběru na Heathova Jokera v úvodní scéně). Bylo nám nyní dokázáno, že i v Marvel Cinematic Universe existují DC Comics a postavy Supermana, Batmana a Alfreda Pennywortha, jež jsou v Eternals zmíněny. To každého geeka/nerda nadchne. V komiksovém Marvel univerzu totiž tyto postavy také existují jako... no, jako komiksové postavy (nedá se zapomenout na tu scénu, kdy se Spider-Man v jistém komiksu představil slovy "I'm Batman").
Z postav, které v Eternals vystupují, se mi asi nejvíc líbil vynálezce Phastos, kterého hraje Brian Tyree Henry. Nebudu nic prozrazovat, ale scéna v Hirošimě s ním mi přišla velmi emocionální. Phastos je také první otevřeně gay postavou v Marvel Cinematic Universe, a se svým manželem Benem v současnosti (resp. v roce 2024) vychovává syna Jacka. Jinak se mi líbil také Ikaris, hraný Richardem Maddenem. Jeho poslední scéna na mě působila "very Man of Steel". Také mě nadchlo, že Nebešťana Arishema v anglickém originále namluvil David Kaye, legendární kanadský hlasový herec, jehož hlas jsem poprvé jako malý slyšel v seriálu X-Men: Evolution (hrál v něm Charlese Xaviera a En Sabah Nura). Neméně zajímavý byl také herecký výkon Angeliny Jolie coby Theny, Eternala trpícího "nemocí" Mahd Wy'ry. Srdcem filmu je Sersi, hraná Gemmou Chan, jež se v MCU představila před dvěma roky v jiné roli - ve filmu Captain Marvel jako Minn-Erva.
Příběh filmu je opravdu krásný. Pokud bych k němu měl nějakou výtku, tak bych asi poukázal na líbací scénu Ikarise a Sersi. Ve filmu být nemusela, nic do příběhu nepřidala, a navíc byla dosti nerealistická (and I don't have to be an ace to tell ya that!). I když nejsem velkým fanouškem mezititulkových a potitulkových scén, jež nemají v podstatě nic co do činění s příběhem filmu a jsou jen upoutávkou na další produkty franšízy, docela mě zaujala potitulková scéna tohoto snímku - uslyšíte v ní hlas oscarového herce Mahershaly Ali coby Erica Crosse Brookse/Bladea, a laikům je také odhaleno, že Dane Whitman, přítel Sersi, se stane Black Knightem. V mezititulkové scéně je představena postava Starfoxe, ovšem reakce na herce, který ho ztvárňuje, se v mém kině dočkala spíše... řekněme, negativních ohlasů. Sedmnáctiletý teenager, který seděl po mé levici, na obličej Harryho Stylese reagoval jedním slovem: "Ježiši."
Myslím si, že z Chloé Zhao se díky tomuto filmu stane mezi fanoušky komiksových hollywoodských adaptací stejná legenda, jako ze Snydera. Eternals jsou nádherným superhrdinským snímkem s mytologickými aspekty, a já jej rozhodně mohu doporučit! Překrásný je také soundtrack Ramina Djawadiho, jenž složil hudbu již k prvnímu MCU filmu, tedy k Iron Manovi z roku 2008. Znělka Eternals je podle mě velmi chytlavá, ostatně posuďte sami. Trošičku mi připomíná část znělky jedné staré online hry od Nitrome, ale již nevím, jaké.
Velmi povedeně hlavní znělku filmu zahrál také legendární YouTuber Samuel Fu, můžete si ji poslechnout zde. Ode mě tento snímek dostává deset z deseti bodů!
Viděli jste Eternals? Jak se Vám líbili? A pokud jste je ještě neviděli, zajdete na ně do kina? Klidně napište svůj názor na film do komentáře, rád s Vámi o něm podiskutuji!
Žádné komentáře:
Okomentovat