Bauria je rod therapsida z nadřádu Therocephalia a čeledi Bauriidae, který žil před 251 až 246 miliony let, tedy v pozdním triasu stupňů indu až anis, přinejmenším na území Jihoafrické republiky. Jeho fosilie byly nalezeny v souvrství Burgersdorp, jež je nejmladší stratigrafickou jednotkou subdivize Beaufort Group v rámci pánve Karoo. Typový druh, B. cynops, popsal v roce 1909 britsko-jihoafrický paleontolog Robert Broom, a to na základě téměř úplné lebky, byť dle jeho úsudku špatně zachovalé a také špatně vypreparované. Později bylo nalezeno ještě dalších pět lebek tohoto druhu baurie. Holotyp, který se dostal do Broomových rukou, pocházel z Winnaarsbakenu ve Východním Kapsku. V roce 1955 došlo k objevu pozůstatků, jež o jedenáct let později vedly Harksena k popsání dalšího druhu, pojmenovaného Bauria robusta. Jeho lebka byla o 20 % větší, než ta největší z šesti nalezených lebek B. cynops. Čenich tohoto druhu byl kratší, vyšší a poměrně robustnější než u B. cynops, a výdutě tváří se nacházely spíše před očnicemi; na lebkách typového druhu byly umístěny pod přední částí očnic. Lebka B. robusta je jediným ostatkem, ze kterého tento druh známe, a bohužel není, podobně jako holotyp B. cynops, zrovna dobře zachovalá. Protože se v čelistech baurií našly zuby, lze učinit odhad o složení jejich jídelníčku. Na rozdíl od ostatních therocephaliánů byla Bauria býložravá; její čelisti a zuby byly uzpůsobeny k trhání tuhého rostlinného materiálu. Bauriidi jsou tímto v celém nadřádu výjimeční; jediným z až osmi rodů z této čeledi, který se rostlinami neživil, byl rusko-čínský Nothogomphodon, který žil též v raném triasu stupně anis. Tak jako ostatní zástupci této čeledi, jež je ostatně pojmenována po ní, i Bauria byla vybavena sekundárním patrem a poměrně širokými, stoličkám podobnými zuby umístěnými v zadní části čelistí. Její zubní kost (os dentale) byla až zvláštně zakřivená; tímto znakem se odlišovala od zubní kosti dalších bauriidů. Byla také velmi ztluštělá, a to zevnitř i zvnějšku. Svým uspořádáním se v podstatě podobala zubní kosti savců nebo tritheledontodidů (někdy též nazývaných ictidosauři), což byla skupina malých pozdně triasových až raně jurských kynodontů, velice se podobajících savcům. Přední svalový výběžek spodní čelisti (processus coronoideus mandibulae) byl však stavěn jako u ostatních zástupců nadčeledi Bauriroidea (někdy se poněkud nepřesně označuje jako "scaloposauridi"; je to velká nadčeleď zahrnující minimálně šest čeledí therocephaliánů). Jinými slovy, Bauria měla poněkud zvláštně stavěné čelisti, podobající se čelistem savců, kynodontů i jejích více či méně blízkých příbuzných z nadřádu Therocephalia. Řezáky měla v přední části čelisti hned tři, a byly poměrně velké. Následoval je na každé straně jeden o něco málo delší špičák, který pravděpodobně vylézal z tlamy, když byla zavřená. Zuby na spodní čelisti byly v příčném průřezu vejčité. Jeden spodní řezák byl také trošičku delší, než špičáky. Pod výdutí na každé tváři se na lebkách nachází široký a hluboký důlek, což naznačuje, že se na konce čelistí upínaly silné svaly. To baurii umožňovalo efektivně pohybovat koutky rtů, a to je velmi důležité zjištění, o kterém se ve vědecké literatuře poprvé zmínil A. S. Brink v roce 1965. Díky pohybu koutků rtů totiž mláďata baurií mohla sát mateřské mléko. Samotné sekundární patro by mláděti tohohoto savcovitého plaza neumožnilo "obalit" ústním otvorem mléčnou bradavku. Protože však byly jeho drobné čelisti vybaveny silnými čelistními svaly, dokázalo to. Ačkoliv všech sedm nalezených lebek baurie, patřících k oněm výše zmíněným dvěma druhům, patří dospělým jedincům, lze předpokládat, že tato základní stavba čelistí se během vývoje zvířete neměnila. Skutečně lze předpokládat, že samice baurií krmily svá mláďata mateřským mlékem. B. robusta však nemusí být platným druhem. V roce 2013 napsal Fernando Abdala se svými kolegy článek, ve kterém za validní druhy afrických bauriidů považoval pouze B. cynops a ještě druh Microgomomphodon oligocynus ze středního triasu Jihoafrické republiky a Namibie. Možná bude v budoucnu potřeba se k typovému exempláři B. robusta vrátit, a provést revizi. O šest let dříve Abdala provedl výzkum, podle kterého je Bauria sesterským taxonem kladu Cynodontia. Přesná velikost tohoto živočicha není zřejmě známá, rozhodně to však nebyl žádný obr, a spíše se řadil mezi menší savcovité plazy.
Popisky tohoto therocephaliána, z nichž byly čerpány informace pro tento článek, naleznete například na anglické Wikipedii nebo na webu Britannica.
Žádné komentáře:
Okomentovat