Přírodovědné muzeum v Limě

Do rubriky pojednávající o muzeích, výstavách, zoo a dinoparcích jsem naposledy napsal článek ve druhé polovině února! Je tedy rozhodně na čase ji zase trochu oživit, a popsat další místo, které jsem zatím nenavštívil, a vzhledem k situaci ve světě asi ještě dlouho nenavštívím - a vy zřejmě také ne. Určitě se však jedná o instituci velmi zajímavou a lákavou!

Přírodovědné muzeum v Limě (španělsky Museo de Historia Natural) je největším a nejvýznamnějším muzeem v Peru se zaměřením na svět přírody. Patří Univerzitě svatého Marka, jež byla založena 12. května 1551. Samotné muzeum však vzniklo až o téměř 367 let později, konkrétně tedy 28. února 1918. Založil ho Carlos Rospigliosi, výzkumník, lékař a cestovatel, který se mj. věnoval studiu parazitických prvoků rodu Trypanosoma. Rospigliosi byl také prvním ředitelem této instituce. Osm let nato se doktoru Javierovi Pradovi podařilo pro muzeum získat rozsáhlé sbírky význačného italsko-peruánského přírodovědce Antonia Raimondiho, autora knihy El Perú (1875), ve které shrnul své etnografické, archeologické i geografické poznatky o této pozoruhodné jihoamerické zemi. Raimondi během svých expedic nasbíral obrovské množství minerálů, rostlin i zvířat, a ty následně Přírodovědné muzeum v Limě značně obohatily. V roce 1934 se muzeum přesunulo z Fakulty humanitních a sociálních věd (v areálu kampusu Parque Universitario) na novou lokaci s většími prostory, a tam už zůstalo. Vstup do něj se nachází v ulici Av. Arenales ve středu Limy, v distriktu Jesús María. Cílem této instituce je seznámit návštěvníky s bohatou flórou a faunou Peru; mnoho živočichů a rostlin v muzeu vystavených pochází právě z této země, byť se v něm nacházejí například vycpaniny či kostry i živočichů exotických. Jednotlivé expozice se věnují geografii, biogeografii, zoologii, botanice, geologii a konkrétně i mineralogii. Návštěvníci si je mohou po vstupu hlavním vchodem prohlédnout v následujícím pořadí: savci, primáti (speciální část věnovaná jen našemu řádu), bezobratlí, plazi a obojživelníci, ptáci, botanika, fosilie, dinosauři (opět další úzce zaměřená expozice), ryby a minerály. V herpetologických sbírkách se nacházejí vycpaniny několika druhů kajmanů a krokodýlů, dále také dvouplazi, ještěři, hadi, salamandři a žáby. Oficiální webové stránky muzea uvádějí, že jednotlivých exemplářů plazů a obojživelníků je ve sbírkách muzea na 40 000! Bezobratlých je v něm pak samozřejmě mnohem více - 700 000. Muzeum se může pochlubit 109 peruánskými zástupci infařádu Gerromorpha a 96 exempláři reprezentujícími infrařád Nepomorpha (obě tyto skupiny patří do řádu polokřídlých, Hemiptera). Čeleď Ichneumonidae v entomologické sbírce muzea reprezentuje neuvěřitelných 15 000 exemplářů, brouků čeledi Scarabaeidae je v ní zase nějakých 40 000 (patřících k asi tisícovce druhů). Zrovna tak nechybí tisíce a tisíce měkkýšů, pavoukovců, nějací ti chobotnatci, korýši a mnoho dalších bezobratlých. Ornitologická sbírka čítá 26 000 ptáků, reprezentujících asi 85 % peruánské avifauny. Nemalé množství jich nasbíral již zmíněný Carlos Rospigliosi při zoologicko-botanicko-mineralogické expedici do departmentů Junínu v podhůří And a Huánuco v samém středu Peru, a to v dubnu 1918. O dva roky dříve posbíral mnoho ptáků také Antonio Raimondi ve společnosti harvardských vědců - a jak již bylo uvedeno výše, v roce 1920 se tyto exempláře staly součástí sbírek Přírodovědného muzea v Limě. Ne všechny exempláře, které jsou ve sbírkách muzea, jsou samozřejmě k vidění - i tak je jich ale ve vitrínách početné množství. Velkým lákadlem zoologické sbírky je kostra vorvaně. V paleontologické části jsou asi nejlákavější fosilie prehistorických koní Jižní Ameriky, jakož i zkamenělé pozůstatky velkých pozemních lenochodů, které jsou součástí expozice jihoamerické megafauny. Zaujmout však dokáže také model obřího miocénního kajmana rodu Purussaurus, který je téměř v životní velikosti (zvíře měřilo něco málo přes 10 metrů),  model carnotaura či lebka velké pravěké velryby rodu Livyatan. Sbírku fosilií dali z velké části dohromady Antonio Raimondi, Bernardo Boit a Alex Olsson. V současnosti čítá nějakých 20 000 exemplářů, patřících ke 4000 druhům. Mnohé z nich se řadily mezi bezobratlé živočichy - početní jsou ve sbírkách zvláště druhohorní amoniti a prvohorní trilobiti. Botanická expozice láká náštěvníky především svými orchidejemi. Do čeledi Orchidaceae se řadí 3000 až 4000 peruánských rostlin - sbírky muzea obsahují mnohé z nich; reprezentativní část je vystavena ve vitrínách. Není pochyb o tom, že Přírodovědné muzeum v Limě je velkým shromaždištěm znalostí (nejen) o přírodě Peru. Určitě se jedná o místo, které stojí za to navštívit.

Oba obrázky pocházejí z oficiálního webu Museo de Historia Natural. Z toho mám také mnohé informace o tomto zajímavém místě. Svou španělštinu v současné době moc necvičím, takže kdybyste v článku nalezli nějakou chybku, určitě mě na ni upozorněte!