Je tu další, letos již čtvrtá část projektu Knihy o pravěku, který nepravidelně píši už od roku 2010 s tím, že v něm popisuji populárně naučné knížky o dinosaurech a dalších prehistorických zvířatech, jež mám doma. Jednou z těch mnoha desítek, se kterými jsem vyrůstal, a které mne toho naučily hodně o životě na naší planetě ve vzdálené minulosti, je Pravěká příroda. Před asi čtyřmi lety mi byla inspirací pro napsání článku o fosiliích prvohorních lilijic, které se na našem území našly...
Pravěká příroda je kniha napsaná Josefem Benešem a ilustrovaná Zdeňkem Burianem, která byla vydána v roce 1991 nakladatelstvím Fénix. Poskytuje informace o různých živočiších z bohaté prehistorie Země. Podobně jako na ni navazující publikace Pravěký člověk či podobná knížka Pravěká zvířata (též od Josefa Beneše) má i Pravěká příroda dvě velké části, přičemž ta první je spíše textová, a seznamuje čtenáře s vývojem života, a druhá je obrazová s popisy vybraných prehistorických živočichů. První část zabírá strany 6 až 47, a je tvořena následujícími kapitolami: Život před kambriem, V prvohorních mořích, Obratlovci vystupují na scénu, V močálech nladšího paleozoika, Od ryb k obojživelníkům, Permští plazi, Svět doby triasové, Želvy a jejich historie, Obojživelníci triasových močálů, Druhohorní obři, Plazi druhohorních moří, Plazi dobývají vzduch, První ptáci, První savci, Novověk Země, Obojživelníci a plazi třetihor, Ptačí svět, První úspěchy, Savci nabývají dnešní podoby a Tvrdá pěst ledovců. Tato část knihy je napsána velmi čtivě, popisuje vše podstatné od vývoje končetin u obratlovců přes dinosaury, ptakoještěry a mořské plazy až po faunu doby ledové. Je také proložena několika schématy, kupříkladu schématem vývojového rozrůznění savců, schématem vývoje chobotnatců či dokonce kresbou Evropy v době největšího zalednění, tedy během mindelského glaciálu. Obrazová část zahrnuje strany 48 až 303. Její první dvoustrana se věnuje životu před kambriem, a je doplněna Burianovým obrázkem zobrazujícím některé primitivní prekambrické organismy ve vodě a v jejím bezprostředním okolí. Pak už následují popisky kambrických živočichů, od mořské houby rodu Lyssakida po trilobita druhu Ptychoparia striata. Živočichové jsou v obrazové části popisováni nikoliv podle abecedy, ale podle období, kdy žili (např. na straně 58 se nachází popisky trilobita, ostnokožce a ramenonožce z mladšího ordoviku, na straně 60 jsou korály z mladšího siluru, a na straně 66 svrchnosilurské živočichy střídají devonští Heterostraci). Platí, že popisek vybraného živočicha (příp. skupiny živočichů) se nachází na jedné straně jemu věnované dvoustrany, a na druhé straně (byť často zasahuje i na stranu první) je otištěna Burianova rekonstrukce daného živočicha, vypracovaná podle podkladů, jež pro něj v průběhu let opatřili jeho odborní spolupracovníci Josef Augusta, Vratislav Mazák, Zdeněk Špinar a Josef Beneš. Kupříkladu na straně 86 se nacházejí popisky diadectese a seymourie, a na straně 87 jsou tito dva živočichové vyobrazeni, avšak v případě stran 160 a 161 rekonstrukce rhamphorhyncha zasahuje i na stranu, kde je umístěn text o něm pojednávající. Vedle binomického jména každého popisovaného živočicha je uvedeno příjmení autora jeho popisu; třeba v případě šavlozubé kočky Machairodus cultridens na stranách 238 a 239 jsou to Roth a Wagner. Pak následuje samotný popisek zvířete; v případě machairoda jsou zmíněny jeho dlouhé špičáky, je popsáno, jak lovil svou kořist, a proč vyhynul. Pod tímto souvislým textem se nacházejí tři údaje - tělesné rozměry (většinou je uváděna délka v centimetrech či metrech, ale třeba v případě medvěda jeskynního na stranách 294 a 295 je uvedeno jen "velikost grizzlyho"), geologické stáří (je také uvedeno, zda se jednalo o starší či mladší etapu uvedeného geologického období plus číslo v milionech, příp. tisících let) a geografické rozšíření (zpravidla je uveden kontinent a v závorkách země nálezu; třeba v případě dimorphodona na straně 158 je to "západní Evropa (Anglie)"; vzácněji může být uvedeno i konkrétní naleziště). Aby se čtenář v popiscích těchto živočichů vyznal ještě lépe, je vždy nad popisem na straně s textem uvedeno, ke které kapitoly z první části knihy (Život před kambriem až Tvrdá pěst ledovců) vlastně patří. Posledním popisovaným živočichem je pes domácí; je uvedeno, jak byl domestikován, a odkud mohli být jeho předchůdci. Prehistorické lidi tato publikace již nepopisuje, Beneš v ní ostatně sám uvádí, že toho úkolu se má zhostit Mazákův Pravěký člověk. Strany 304 a 305 patří tabulkám; strana 304 tabulce s časovým rozdělením čtvrtohor (würmský glaciál, eemský interglaciál atd.), a strana 305 stratigrafické a časové tabulce se všemi érami a geologickými útvary. Obě také obsahují údaje v počtu tisíců a milionů let. Na straně 307 je uvedena literatura od Augusty, Ročka a Špinara, a strany 308 až 310 patří Rejstříku. Pravěká příroda je naprosto krásná knížka, vhodná na cesty, neboť není příliš velká, má pevnou vázanou obálku, a papír uvnitř knihy je tvrdý a kvalitní. Po tolika letech, co byla vydána, může také hezky vonět. Na zadní straně obálky je uvedeno, že je určena čtenářům hlavně ve věku 12 až 14 let. Zamiluje si ji ale každý mladší i starší zájemce o pravěk či milovník ilustrací Zdeňka Buriana. Já sám ji mohu rozhodně doporučit!
Základní údaje:
autor: Josef Beneš,
rok vydání: 1991,
počet stran: 310.
Doufám, že se Vám tento popisek líbil. Hlavní však je, abyste si třeba tuto knížku, máte-li ji doma nebo narazíte-li na ni v nějakém knihkupectví, prohlédli - opravdu to stojí za to! Koneckonců kdo by neměl rád knížky s ilustracemi Zdeňka Buriana?
Žádné komentáře:
Okomentovat