Quaesitosaurus ("neobyčejný ještěr" či "nezvyklý ještěr") byl titanosaur z čeledi Nemegtosauridae, žijící v období svrchní křídy před 85 až 70 miliony let ve východní Asii. Byl popsán na základě nálezu učiněného v roce 1983 ruskými paleontology v souvrství Barun Goyot v jižním až jihozápadním Mongolsku. Nález sestával z jediné neúplné lebky tvořené pouze kostmi horní čelisti, nasální kostí a několika dalšími lebečními kůstkami. Naše znalosti o tomto sauropodovi jsou poměrně skoré. Kolíkovité zuby prozrazují, že se jednalo o spásače vysoko rostoucí vegetace, živícího se podobným způsobem, jako jurský Diplodocus. Fylogeneticky byl blízce spjat s rodem Nemegtosaurus, který žil na území Mongolska ve stejné době, a jenž je také znám pouze z kraniálního materiálu. Je dokonce možné, že Quaesitosaurus je pouze mladším synonymem nemegtosaura. Dalším rodem titanosaura, kterému mohl být quaesitosaurus až zarážlivě podobný, byla Opisthocoelicaudia. Ta byla pro změnu popsána na základě téměř úplné kostry, nicméně bez lebky. Někteří odborníci mají za to, že kraniální kateriál řazený k rodu Quaesitosaurus ve skutečnosti náležel opistokoelikaudii, a ta by zase mohla reprezentovat nenalezený trup a ocas nemegtosaura. Prozatím je však Quaesitosaurus klasifikován jako platný rod, a zahrnuje pochopitelně jediný druh; Q. orientalis, popsaný Sergejem Kurzanovem a Alexandrem Bannikovem. Quaesitosauři žili ve stádech čítajících mnoho jedinců různého věku, od mláďat, většinou putujících uprostřed stáda, po staré, ohromné dospělce. Dospělý Quaesitosaurus mohl podle odhadů dosáhnout až 23 metrů na délku, přičemž mohl být v ramenou vysoký až 7,6 metrů. Hmotnost zvířete je na základě tak fragmentárního nálezu velmi složité určit, jistě však patřil mezi skutečné těžké váhy s hmotností několika tisíců kilogramů. Je pravděpodobné, že většina sauropodů nenesla krk výše, než na úrovni ramen, a Quaesitosaurus nebyl výjimkou, zvláště je-li uváženo, že jeho tělo bylo stavěno podobně či stejně jako tělo opistokoelikaudie. A podobně jako většina sauropodů, i tento mongolský titán polykal gastrolity, jež mu pomáhaly strávit tuhou rostlinnou potravu. Požíral listy jinanů, přesliček, kapradin, plavuní, cykasů a jehličnanů. Živočichy, se kterými sdílel svou domovinu, byli kupříkladu rohatí dinosauři rodů Bagaceratops, Breviceratops a Lamaceratops, obrněný ankylosaurid Saichania, ornithomimosaur Avimimus nebo též drobní pravěcí savci Catopsbataar a Deltatheridium. Představoval-li Quaesitosaurus největšího obratlovce ze souvrství Barun Goyot, pak tito multituberkuláti a deltatheroidi naopak zastupovali ty nejmenší. Zároveň byly v této formaci nalezeny fosilní pozůstatky velkého masožravého theropoda, nejspíše tarbosaura. Quaesitosauři se museli mít neustále na pozoru; dospělý dvanáctimetrový Tarbosaurus dokázal skolit i plně vzrostlého, starého a nemocného sauropoda. Lze předpokládat, že při setkání s velkými masožravci quaesitosauři mávali dlouhými, zužujícími se ocasy, jež připomínaly bič, ve snaze odradit útočníka. Učinil-li tarbosaurus chybu a přiblížil se v nevhodnou chvíli, mohl schytat fatální ránu. Dohady o tvaru ocasu quaesitosaura můžeme opět učinit z nálezu kostry opistokoelikaudie.
Popis tohoto titanosaura najdete například v knížce "Speciální průvodce - Dinosauři od alosaura k tyranosaurovi" od Gerrieho McCalla, vydané v České republice nakladatelstvím Svojtka & Co v roce 2008.
Žádné komentáře:
Okomentovat