Ve druhé polovině června tohoto roku byly v průběhu jediného týdne žurnálem Nature publikovány dvě studie, zabývající se vlastnostmi vajec, zvláště pak tloušťkou, dvou skupin prehistorických "plazů" - mosasaurů z příbuzenstva dnešních varanů, a dinosaurů, dnes reprezentovaných opeřenci žijícími kolem nás. Z jejich výsledků vyplývá, že to s vejci těchto druhohorních obratlovců možná nebylo tak, jak jsme si dlouho mysleli. Na co tedy jejich autoři při výzkumu přišli?
Začněme u mosasaurů. Jste-li fanoušky dokumentárních filmů o přírodě, zvláště té prehistorické, pak si jistě vzpomínáte na scénu z první epizody seriálu Dinosaur Revolution, vysílaného poprvé na podzim roku 2011 na Discovery Channel, v níž samice mosasaura rodila mláďata a ta se rázem stávala kořistí křídových žraloků. Zda se však taková scéna mohla odehrát, to není úplně jisté. Dlouho se předpokládalo, že mosasauři museli rodit živá mláďata, už jen tomu, že jim jejich tělesná stavba nedovolovala opustit vodní prostředí a naklást snůšku vajec na souši. Po dobu posledních několika měsíců však víme, že to zřejmě není pravda, a že mosasauři skutečně kladli vejce. Znovu se vraťme do roku 2011. Tehdy totiž chilští paleontologové provádějící vykopávky na Seymour Island poblíž Antarktického poloostrova nalezli v křídových vrstvách zvláštní fosilizovaný objekt, který se nepodobal ničemu, co bylo kdy předtím nalezeno. Nedokázali jej identifikovat, byl až příliš zvláštní, a také enormní, a přesto se jednalo o jakousi fosilii, ne pouze o kámen. Později si jej prohlédla paleontoložka Julia A. Clarke z Univerzity v Texasu, jedna z předních autorek studie. Uvědomila si, že se jednalo o velké zkamenělé vajíčko s měkkou skořápkou. Uvnitř vejce se nenacházelo žádné embryo, podle něhož by se dalo vejce přiřadit k určité skupině živočichů. Tým chilských a amerických paleontologů však podle tvaru a velikosti vejce, stejně jako dle skutečnosti, že nedaleko něj byly ve stejných vrstvách nalezeny pozůstatky zvláště jednoho typu mořských plazů, usoudil, že patřilo mosasaurovi. Jedná se o druhé největší kdy nalezené vejce - větší měli už jen nedávno vyhynulí sloní ptáci (Aepyornithidae) z Madagaskaru. Na délku měří 29 centimetrů, na šířku pak 20 centimetrů, přičemž tloušťka fosilizované měkké skořápky se rovná 700 nanometrům. Samice, která vejce nakladla, musela měřit okolo 6,6 metrů na délku. Jakožto fosilizovaný objekt nese vejce název Antarcticoolithus, a pochopitelně nelze určit, kterému konkrétnímu druhu či alespoň rodu varanům podobných mořských predátorů patřilo. Je staré 68 milionů let, nakladeno bylo tedy v posledním dějství křídového období. Zajímavé je pomyslet na to, jakým způsobem a kde konkrétně však bylo nakladeno. Samice mosasaura se nemohla vyškrabat na břeh, musela jej tedy vypudit ve vodě. V takovém případě by se pak mládě muselo vylíhnout nepříliš dlouho po nakladení vejce. Nebo byla skořápka, přestože byla měkká, dostatečně uzpůsobena k tomu, aby nepropustila vodu, podobně jako tvrdé vejce dnešních potápek? I tak snad ale nemohlo na dně moře ležet více než několik minut? Otázek se vynořila celá řada, není však jednoduché na ně odpovědět, a veškeré takové odpovědi jsou pouze hypotézami. Není stoprocentně jisté, zda vejce skutečně mosasaurovi patřilo, i když je to velice pravděpodobné. Uvědomme si, že paleontologové z Univerzity v Chile a Univerzity v Texasu užili pro výzkum data z fylogenetických analýz 259 druhů šupinatých plazů z nadřádu Lepidosauria, přiřazení vejce k mosasaurovi tedy není žádným unáhleným závěrem.
Vypadá to však, že mosasauři nebyli jedinými druhohorními plazy, kteří kladli vejce s měkkou skořápkou. Může se to zdát docela překvapivé, ale vejce mnohých dinosaurů též nebyla kryta tvrdou skořápkou, tudíž se jejich vejce podobala více těm krokodýlím než ptačím. Zjistil to tým paleontologů ze Spojených států amerických, Kanady a Argentiny, vedený paleontologem Markem A. Norellem z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku. Studoval vejce neoceratopsiána rodu Protoceratops, slavné "ovce křídy" z prehistorického Mongolska svrchní křídy, a jednoho z nejstarších sauropodomorfních dinosaurů, rodu Mussaurus, argentinského býložravce z pozdního triasu, jenž je znám pouze na základě nálezů mláďat, nikoliv dospělců. Jisté je, že vejce raných dinosaurů, jež musaurus v této studii zastupoval, byla kryta měkkou skořápkou bez vápníku. Ani protoceratopsova vejce však neměla nikterak tvrdý obal; koneckonců již nález "snůšky" embryií protoceratopsů učiněný v Gobi v 90. letech vyvolal mezi paleontology podezření, neboť fosilizovala pouze embrya, nikoliv obal kolem nich. V průběhu druhohor se však u některých dinosaurů tvrdá skořápka, tvořená především vápníkem, nakonec vyvinula; vejce sauropodů o velikosti fotbalového míče či taková vajíčka maiasaur jsou toho přece jasným důkazem! Nyní však víme, že tvrdou skořápku měla vejce jen některých dinosaurů, a vajíčka jiných zase vápník ve skořápce postrádala. Je velice pravděpodobné, že všichni raní dinosauři kladli měkká vajíčka, a zřejmě je zahrabávali do písku, obdobně jako mořské želvy, případně (a ještě pravděpodobněji) do kopečkových hnízd podobných těm krokodýlím. Podle Norella a jeho kolegů pak k vývoji tvrdé vápenaté skořápky došlo v průběhu dinosauří evoluce přinejmenším třikrát, a nezávisle na sobě u nepříliš blízce příbuzných skupin dinosaurů.
Studii zabývající se mosasauřím vejcem naleznete na tomto odkazu, abstrakt studie týkající se měkké skořápky u dinosauřích vajec pak zde. Za obrázky vděčím webům Smithsonian Magazine a BBC Earth.
Žádné komentáře:
Okomentovat