Vědecký časopis Cretaceous Research zveřejnil popis nového druhu hadrosauridního neboli kachnozobého dinosaura, prvního kdy nalezeného na africkém kontinentu! Mezinárodní tým paleontologů vedený doktorem Nicholasem Longrichem z Milner Centre for Evolution na University of Bath jej pojmenoval Ajnabia odysseus. Je to naprosto nádherné jméno; Ajnabia znamená v arabštině "cizinec", a druhový název zvířete odkazuje na hrdinu Homérova eposu ze starověkého Řecka. Fosilie tohoto zvířete byly nalezeny ve fosfátových sedimentech pánve Khourigba (též nazývané Ouled Abdoun) několik hodin cesty autem od marockého města Casablanca. Nález je to vskutku výjimečný z toho důvodu, že vyvrací domněnku, podle níž byla na konci křídového období Afrika moři a oceány příliš izolovaná od okolních kontinentů, aby ji mohli osídlit hadrosauridi, nejúspěšnější z býložravých dinosaurů této geologické periody. Ajnabia, která žila před 68 až 66 miliony let, tedy v pozdním maastrichtu, a pravděpodobně se řadila k posledním žijícím dinosaurům, je nyní jasným důkazem, že kachnozobí dinosauři africký kontinent osídlit stihli. Jak se jim to však podařilo, to zůstává menší záhadou. A právě proto Longrich rozhodl pojmenovat tohoto dinosaura podle proslulého starořeckého dobrodruha a mořeplavce. Víme přece, že i v současnosti někteří živočichové dokáží osídlit vzdálené ostrovy jednoduše tím, že přeplavou moře. Tímto způsobem se koneckonců dostali lemuři na Madagaskar nebo leguáni ze západního pobřeží Jižní Ameriky na Galapágy. Ajnabia nebo její předchůdci na tom mohli být stejně. Longrich uvedl, že se svým týmem je zřejmě prvním v historii paleontologie, kdo takovým objevem vytváří teorii o přeplavání moře dinosaury. Pravdou je, že taková hypotéza se dosud neobjevila; víme, že velociraptorini se rozšířili z východní Asie do Severní Ameriky přes pevninský most, ostatně stejným směrem se o mnoho desítek milionů let později vydaly kupříkladu kočkovité šelmy nebo také lidé. Není však složité představit si stádo kachnozobých dinosaurů pohybujících se z ostrova na ostrov od pobřeží Evropy až k pobřeží Afriky, byť třeba v průběhu života několika generací. Uplatnit se při jejich šíření mohly také přírodní vory - kusy dřeva odplavené od pobřeží, na nichž se několik izolovaných exemplářů mohlo držet. Dinosauři skutečně byli nesmírně úspěšnými tvory, a rozšířili se po celé planetě stejnými způsoby, jako úspěšné skupiny živočichů, s nimiž se setkáváme v dnešním světě (dnes se samozřejmě někteří dinosauři, tedy ptáci, stěhují po planetě za pomocí křídel). Nález kachnozobého dinosaura na území Afriky, jenž byl Longrichem svou senzací a překvapivostí přirovnán k "nálezu klokana ve Skotsku", je tedy mnohem víc, než pouhým začátkem seznamu druhů patřících do určité skupiny dinosaurů žijících na určitém kontinentu. Fylogenetická analýza prokázala, že tento rod se řadil do podčeledi Lambeosaurinae. Blízkým příbuzným ajnabie byl pravděpodobně evropský Arenysaurus, který žil ve stejné době, tedy před 66 miliony let, na území dnešního Pyrenejského poloostrova (jeho pozůstatky byly nalezeny ve Španělsku). V dospělosti měřila Ajnabia odysseus okolo 3 metrů na délku, jednalo se tedy spíše o malého kachnozobého dinosaura. Pro srovnání, Arenysaurus dosahoval délky 5 až 6 metrů, ale takový čínský Shantungosaurus z pozdního kampánu (před 70 miliony let) měl až 16 metrů, a je největším hadrosauridem, který byl dosud nalezen. Kachnozobí dinosauři se od sebe navzájem velikostně dosti odlišovali. Tvory, se kterými se před 68 až 66 miliony let Ajnabia na severu Afriky setkávala, byli například abelisaurid Chenanisaurus barbaricus, též v roce 2017 popsaný Longrichem a jeho kolegy, a také dosud nepojmenovaný titanosaur. Rozhodně se jedná o úžasný objev! Nyní víme, že hadrosauridi se před koncem křídového období stačili rozšířit do Afriky, a přitom překonali značné vzdálenosti mezi ostrovy Evropy a severoafrickým pobřežím. Žijeme ve zlatém věku paleontologie...
Dvojice ajnabií na pobřeží Maroka před 66 miliony let
Mapa zobrazující distribuci dosud známých evropských a afrických hadrosauridů na konci období křídy
Za informace a obrázky pro tento článek děkuji webům Sci-News, SciTechDaily a Science Daily. Když jsem minulý týden o tomto objevu četl, velmi mne nadchl. Lepší už to snad ani nemůže být!
Žádné komentáře:
Okomentovat