Doplazil se k Vám slíbený popisek ploskolebce amurského...
Latinský název: Gloydius saxatilis,
Rozšíření: východní Rusko, severovýchodní Čína, Korejský poloostrov,
Velikost: 45 až 85 centimetrů.
Existuje 22 druhů ploskolebců rodu Gloydius, pojmenovaného podle významného amerického herpetologa Howarda K. Gloyda, někdejšího viceprezidenta Americké společnosti ichtyologů a herpetologů. Tito hadi z čeledi zmijovitých (Viperidae) a podčeledi chřestýšovitých (Crotalinae) obvykle nedorůstají žádné enormní velikosti, a ve většině případů měří méně než jeden metr na délku; průměrně pak okolo půl metru. Ploskolebec amurský dorůstá průměrně délky pětačtyřiceti centimetrů, výjimečně velcí jedinci však mohou dorůst i délky o čtyřicet centimetrů větší. Jedná se o typického zástupce své podčeledi, s výraznými tepločivnými jamkami umístěnými mezi očima a nozdrami, jež hadovi umožňují vnímat teplotu svého okolí, ať je den či noc. Zorničky jsou svislé, což je typické pro hady aktivní po setmění. Loví především malé savce - číhá na ně v záloze, někdy i celé týdny, a když nějaká myška či jiný hlodavec proběhne kolem, ploskolebec učiní výpad, zabodne do jejího těla své dlouhé sklápěcí jedové zuby, umístěné v přední části horní čelisti, a doslova do ní napumpuje jed. O jedu tohoto druhu bohužel není známo mnoho informací. Dle webových stránek Clinical Toxinology Resources operovaných australskou Univerzitou v Adelaide je jed ploskolebce amurského zřejmě neurotoxický a myotoxický, přičemž obsahuje také mix prokoagulantů. Je-li tímto hadem uštknut člověk, projeví se u něj bolest v oblasti vpravení jedu, napuchnutí, vznik otoků a puchýřů, nevolnost, zvracení, bolest v břiše, závrať, případně průjem a v nejhorších případech také zhroucení a ztráta vědomí. Dojít však může i k selhání ledvin, a v důsledku přítomnosti myotoxinů v jedu samozřejmě také k nekróze, tedy odumírání tkáně. Jed ploskolebce amurského je potenciálně schopen člověka zabít, k uštknutím však zřejmě nedochází příliš často nebo přinejmenším nejsou hlášena. Nutno podotknout, že nejde o agresivní druh. Při setkání s člověkem je v potenciálním ohrožení rozhodně spíše had, zvláště na území Číny, kde jsou ploskolebci amurští občas sbíráni a zabíjeni pro užití v tradiční medicíně. Jedná se o hada preferujícího vysokohorské oblasti, ne vždy obývané velkým počtem lidí. Žije v lesích a poblíž vodních toků v nadmořské výšce 400 až 1200 metrů nad mořem. Líbí se mu kamenité oblasti; na to ostatně odkazuje druhový název zvířete, saxatilis (vyskytující se mezi kameny) a jeho anglický obecný název "rock mamushi". Dorzální šupiny ploskolebce amurského jsou silně kýlnaté, středem každé šupiny tedy prochází výrazný výstupek, díky němuž má had na dotyk hrubou kůži. Záda jsou pruhovaná až tečkovaná, pokrytá bílými a šedými proužky a skvrnami. Hlava je široká, zploštělá a trojúhelníková. Zadní část hlavy a krk nese vzor ve tvaru písmene V. Tělo ploskolebce amurského je širší a robustnější než u většiny ostatních zástupců rodu Gloydius. Výzkum provedený v roce 2017 v Jižní Koreji prokázal, že se při páření samice těchto hadů zvláštně třesou - nic takového nebylo nikdy předtím pozorováno u kteréhokoliv jiného zmijovitého, a vypadá to, že je to unikátní rozmnožovací chování tohoto druhu. Zatím není znám přesný důvod, proč tomu tak je. Ploskolebec amurský byl popsán ruským herpetologem Aleksandrem Adrianovičem Emelianovem v roce 1937 původně pod názvem Ancistrodon saxatilis na základě typového exempláře z Přímořského kraje na ruském Dálném východě.
Žádné komentáře:
Okomentovat