Klimatická změna je problémem, o kterém se mluví čím dál častěji. Není se čemu divit, globální oteplování je totiž jedním z nejvlivnějších jevů v současné době negativně působících na život na naší planetě. Má vliv na každý kout Země, způsobuje tání ledovců za oběma polárními kruhy, a ovlivňuje i běh života na rovníku. Důsledky klimatické změny se samozřejmě týkají i nás samotných. Jako druh, jehož přežití, přinejmenším co se týče produkce potravin, závisí na zemědělské činnosti, bychom všichni měli k tomu problému přistoupit vážně. Některá ze zemědělsky nejproduktivnějších míst naší planety totiž budou v příštích desítkách let ovlivněna natolik, že již nepostačí k produkci plodin k uživení obrovského množství lidí, tak jako nyní. Jedním z těchto míst je brazilské Cerrado, jeden z největších biomů Jižní Ameriky, pokrývající přibližně 21 % plochy Brazílie. Více než polovina území Cerrada je zemědělskou krajinou, ta má být v budoucnu navíc rozšířena. Cerrado už není jen domovinou vlků hřivnatých, mravenečníků velkých a brazilských kovbojů pracujících na svých rančích uprostřed divočiny. Je to zdroj zemědělských plodin pro potraviny, vyvážených ve velkém množství do Číny a do zemí Evropské unie. Pokud však dojde k předpovídaným změnám, pak v nepříliš vzdálené budoucnosti Cerrado o tento statut přijde.
Už nyní se Cerrado potýká s jinými potížemi. Jsou způsobeny trvalým odlesňováním a přeměnou původní divoké krajiny na krajinu zemědělskou, s čímž souvisí vysušování půdy. Původní vegetace totiž zadržuje vodu svými hlubokými kořenovými systémy. Všechny ty keře a stromy udržují půdu Cerrada vlhkou. Jejich odstraňování má pak na půdu neblahý dopad, poněvadž uměle vysazené zemědělské plodiny hromadí svými kořeny jen malé množství vody. Řeč je v tomto případě hlavně o jedné plodině, která z Cerrada učinila skutečný houskový koš - sója. Jakožto luštěnina přeplněná proteiny (ty tvoří až 35 % jejího složení) je nesmírně důležitá, a vyrábějí se z ní potraviny - zvláště přínosná je pak pro vegany a vegetariány - dále pak krmiva pro hospodářská zvířata a slouží také jako surovina pro zpracovatelský průmysl. Bez přemýšlení můžeme říci, že sója je jednou z mimořádně důležitých hospodářských plodin. Dle plánů se má mezi lety 2021 a 2050 území pro pěstování sóji v brazilském Cerradu rozšířit o 12 milionů hektarů. Jinými slovy, 120 000 čtverečních kilometrů z velké části dosud zemědělsky nedotčeného území se radikálně promění. Z ochranářského hlediska je to změna poněkud děsivá, zvláště uvědomíme-li si, že Cerrado je domovem 5 % všech druhů naší planety, alespoň tedy podle studie provedené v roce 2017 společností Critical Ecosystem Partnership Fund. Proměna poloviny území celého biomu v sérii sójových plantáží měla na Cerrado už tak nedozírný dopad. Ochránci přírody tedy díky těmto plánům neskáčou radostí. Jak se další velká proměna Cerrada podepíše například na osudu vlka hřivnatého, který je již nyní téměř ohroženým druhem, a pro který je Cerrado jedním z největších útočišť?
K rozšíření zemědělské půdy má dojít v regionu zvaném Matopiba. Ten je však podle vědců zranitelnější ze strany klimatické změny než jakékoliv další regiony v celé Brazílii. Michael Coe z Woods Hole Research Center v americkém Massachussetts nedávno prohlásil, že plodiny - včetně sóji - pěstované v Matopibě sotva přežívají. Globální oteplování činí z Cerrada mnohem sušší místo, a přitom tyto plodiny potřebují k růstu déšť. Toho však ubývá. Výpočty učiněné v roce 2013 ukazují, že průměrná teplota v Brazílii bude v roce 2100 o 3°C až 6°C vyšší. Cerrado bude ještě sušší než dnes, a už tak je mnohem sušší než před padesáti lety. Co to tedy znamená?
Scénář je následující: v příštích třiceti letech přijde Cerrado o 120 000 čtverečních kilometrů divoké půdy, která pomalu ztratí vlhkost, živočišné a rostlinné druhy přijdou o obrovský kus svého životního prostředí, a změna klimatu navíc produkci plantáží ovlivní natolik, že se změna té velké plochy divoké půdy v zemědělskou krajinu zpětně vůbec nevyplatí. Už nyní se západ brazilského státu Bahia potýká s velkým suchem. A jak tomu bude v budoucnu? Podle Univerzity v Brasílii za nedostatek srážek může právě odstranění původní vegetace v Cerradu. Míra srážek se kvůli částečné změně biomu pohnula dolů o 8,4 %. Ještě horší je, že v Cerradu se v současnosti nachází 8 z 12 hydrologických stanic v celé Brazílii. Bude-li tedy k odstraňování původní vegetace na území tohoto tropického savanového ekoregionu docházet i nadále, míra srážek se bude snižovat, a stejně tak se bude snižovat úroda sóji a dalších plodin. Trpět bude ale i původní vegetace, a tudíž i původní živočichové.
Cerrado je pro přežití těchto druhů stejně důležité jako Amazonský deštný prales. Čeká ho však nejistá budoucnost.
Brazilské Cerrado
Jaká budoucnost čeká vlka hřivnatého?
Za informace pro tento článek vděčím webu Mongabay. Pokud Vás zajímají témata jako ochrana přírody, změna klimatu či změna prostředí, pak Vám doporučuji tento web sledovat. Já však budu v psaní článků na tato témata též nadále pokračovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat