Jak jsem posledně zmínil v narozeninovém článku, projekt Pravěcí netopýři pokračuje! Tentokráte se seznámíme s jedním pozoruhodným vyhynulým letounem, který žil ve stejné době a na stejném místě, jako proslulá propaleotéria a leptictidia...
Druhy: Palaeochiropteryx tupaiodon, P. spiegeli,
Období: střední eocén, před 48 miliony let,
Území: Messel, Německo.
Ve středním eocénu vypadala Evropa úplně jinak než dnes. Tam, kde se nyní rozléhají lesy mírného pásma se před 48 miliony lety nacházely bujné tropické lesy, dosti podobné těm, které dnes najdeme v jihovýchodní Asii. Německo bylo tehdy domovem prapředků koní a mnoha dalších bizarních živočichů. Mezi ně se řadili i jedni z nejprimitivnějších zástupců řádu letounů. Zkameněliny obou druhů rodu Palaeochiropteryx byly nalezeny v Messelském dole, odkud vzešlo mnoho fosilií proslulých eocénních obyvatel Evropy. Vypadá to, že paleochiropteryxové byli poměrně hojní. Jejich pozůstatky totiž tvoří tři čtvrtiny veškerých zkamenělin letounů nalezených v Messelském dole! Mnohem méně početné pak byly rody Archaeonycteris, Tachypetron a Hassianycteris. Oba druhy paleochiropteryxe popsal v roce 1917 švýcarský přírodovědec Pierre Revilliod. Rodové jméno tohoto prehistorického netopýra znamená v překladu do češtiny "staré křídlo-ruka". Revilliod si při popisu uvědomil, že se tito netopýři nepodobali žádným ostatním vyhynulým ani současným druhům, a proto pro ně vytvořil speciální čeleď Palaeochiropterygidae. Počet rodů a druhů do ní zařazených se od té doby pořádně rozrostl. Dnes jsou za paleochiropterygidy považovány například i rody Matthesia či Stehlinia... Některé z nalezených exemplářů paleochiropteryxe jsou tak úžasně zachovalé, že se paleontologům dostalo studovat i obsah jejich žaludků, a dokonce měkké tkáně! Palaeochiropteryx je jedním z prvních rodů vyhynulých savců vůbec, u nichž bylo pomocí studia zachovalých melanosomů určeno jejich pravé zbarvení! Jejich srst byla hnědá, tak jako u mnoha současných netopýrů. Pro některé zájemce může být toto zjištění poněkud zklamáním, je však nutné si uvědomit, že tito prehistoričtí letouni nemohli hýřit všemi barvami; byli zbarveni podobně jako dnešní netopýři a kaloni! A zjištění zbarvení u paleochiropteryxe je rozhodně skvělým úspěchem. Výzkum obsahu žaludku fosilizovaných jedinců dokázal, že se živili především hmyzem. S rozpětím křídel 25 až 30 centimetrů nebyl paleochiropteryx tím největším z prehistorických letounů, a vzhledem k jeho velikosti je nepravděpodobné, že lovil cokoliv jiného než bezobratlé. Z výzkumu vyplývá, že P. tupaiodon lovil hlavně můry ze skupiny Microlepidoptera, naopak druh P. spiegeli si s oblibou pochutnával na chrostících (Trichoptera). Můžeme tvrdit, že paleochiropteryx byl nokturnálním neboli nočním lovcem. Většina současných zástupců obou těchto poněkud evolučně spřízněných skupin hmyzu je aktivní po setmění, a lze předpokládat, že to platilo i o jejich eocénních předchůdcích. Když tedy padla noc, a hmyz začal vykazovat aktivitu, vydali se paleochiropteryxové na lov... Radiografická analýza prokázala, že Palaeochiropteryx měl mnohem většího hlemýždě než v současnosti žijící kaloni (Megachiroptera), kteří neužívají k orientaci v prostoru echolokaci. A přestože jeho hlemýžď byl stále menší než u echolokujících netopýrů (Microchiroptera) žijících v jednadvacátém století, je velice pravděpodobné, že byl schopen echolokace, a aktivně ji využíval při lovu hmyzu ve tmě. S uloveným hmyzem si pak poradily jeho silné zoubky. V tlamě jich měl celkem 38... Důvod, proč se v Messelu zachovalo tolik fosilií paleochiropteryxů, je jasný. Celý důl byl před 48 miliony lety hlubokým jezerem, z něhož unikal vulkanický plyn. Čas od času udeřil ve velkém, a netopýry poletující nad jezerem zasmrtil. Jejich jemná tělíčka se v jezerních nánosech výborně zachovala. Ostatní druhy netopýrů lovily mnohem výše nad úrovní jezera či nad pralesními stromy, ovšem paleochiropteryxové lovili nízko nad zemí nebo též nízko nad jezerní hladinou. Byli tedy v první linii zásahu sopečných plynů...
Kostra paleochiropteryxe v Přírodovědném muzeu ve Vídni
Rekonstrukce druhu Palaeochiropteryx tupaiodon
Další část již brzy!
Žádné komentáře:
Okomentovat