Pederpes

Pederpes ("Peterova noha") byl masožravý obojživelník, který žil na počátku geologického období Karbon. Nalezené fosilie se datují do doby před 348 až 347 milióny let. Pederpes byl objeven roku 1971 ve Skotsku, zpočátku byl však identifikován jako lalokoploutvá ryba. Stalo se tak proto, že bylo ze zvířete nalezeno velmi málo: našel se v podstatě jen ocas a některé kosti lebky. Končetiny se nedochovaly. Nicméně v roce 2002 anglická paleontoložka Jenny Clack zjistila, že Pederpes nebyl rybou, ale čtyřnožcem, obojživelníkem. Pederpes měřil na délku 1 metr a byl to zřejmě první (nebo alespoň nejstarší dosud nalezený) čtvernožec, který se z velké části adaptoval na život na souši. Představuje tedy milník v dějinách obratlovců. Patřil do čeledi Whatcheeriidae, jejíž zástupci žili ve stejné době, jako on, tedy v raném Karbonu. Nalezená zkamenělina Pederpese spadá do tzv. Romerovy mezery. Jednalo se o část historie naší planety, kdy tetrapodi začali osidlovat souš, ale do nálezu Pederpese z té doby nebyl znám jediný takový druh. Jelikož anatomie těla odkazuje na více suchozemský styl života, je pravděpodobné, že končetiny, které se nenašly, byly natočeny dopředu. Umožňovaly tak zvířeti kráčet, a ne se pouze sunout po zemi. Předchozí tetrapodi měli končetiny natočeny do stran, což jim pohyb na souši značně ztěžovalo. Lebka Pederpese byla úzká, čelisti byly vybaveny ostrými zuby, není pochyb, že šlo o predátora. Pravděpodobně lovil malé rybky. Avšak tvar lebky poukazuje také na to, jak mohlo probíhat jeho dýchání. Vzduch klasicky vdechoval, čímž se více blížil nám, a ne moderním obojživelníkům, kteří tímto způsobem nedýchají. Přesto trávil také určitou část svého života ve vodě, jistě v ní lovil svou kořist. Struktura uší nasvědčuje tomu, že měl Pederpes sluch mimořádně dobře vyvinutý k naslouchání pod vodní hladinou, nikoliv však na suché zemi. Dosud je známý jediný druh: Pederpes finneyae...

Popis tohoto obojživelníka najdete například na webu Prehistoric Wildlife.

Příště Casineria!