Za poslední rok se hranice stáří života na Zemi posunula hned několikrát. Není to tak dávno, co bylo prokázáno, že miniaturní primitivní organizmy obývaly naši planetu už před 3,7 miliardami let, tedy o 200 milionů let dříve, než bylo původně předpokládáno. Květnový nález v Austrálii vyvolal domněnku, že živoucí organizmy mohly obývat souš už před 3 miliardami 480 miliony lety, tedy mnohem dříve, než bylo předpokládáno (samozřejmě se jednalo o mikroskopické, jednobuněčné organizmy, nikoliv ty mnohobuněčné, kteří v rámci světa rostlin učinili krok z vody na suchou zem až v prvohorách). Nyní však byly nalezeny ještě starší stopy života na Zemi. Ve skalách Saglek Block na severu kanadského Labradoru objevili japonští vědci grafitovou vrstvu v pásu páskovaných železných rud Isua. Ty jsou staré 3,95 miliardy let. Jedná se o metasedimenty, jež obsahují uhlík organického původu. Poměr izotopů uhlíku C12 a C13 ukázal, že C13 bylo méně než ve vrstvách uhlíku s neorganickým původem. Živoucí tvorové však přijímají uhlík C12, to prokazuje, že materiál vytvořily živé organizmy. Je to tedy důkaz, že už tehdy, v době, kdy na naší planetě neexistoval takřka žádný kyslík a její povrch byl bičován meteority, existovaly na ní velmi rané formy života. Naše planeta vznikla před 4,5 miliardami let, je tedy kuriózní, že "pouhých" několik stovek milionů let poté se už na ní objevuje život. Avšak není jasné, jaké organizmy v grafitové vrstvě zanechaly své stopy. Nicméně jako v předchozích případech nálezů stop nejstaršího života na Zemi, jenž se nyní ukazuje být ne tím nejstarším, na rozdíl od nového nálezu, je pravděpodobné, že tyto objevy budou využity k potenciálnímu studiu vzniku života na jiných planetách. Už jen fakt, že póly Marsu byly kdysi pokryty ledem, tedy pevným skupenstvím vody, naznačuje, že život se může, nebo v minulosti mohl, nacházet ať už tam, nebo na jiných planetách. Mise NASA na Mars v roce 2020 může těchto poznatků využít. Také je třeba zjistit, jak rané formy života na Zemi, tedy ty staré 3,95 miliardy let, vypadaly. To ale vůbec nebude jednoduché, naopak v příštích letech asi stěží budeme moci říci, jak takové živoucí organizmy vypadaly. Je také možné, že v budoucnu budou nalezeny ještě starší stopy života na Zemi. Nicméně je faktem, že ty nejstarší horniny, vzniklé relativně krátce po vzniku Země, se nacházejí jen na několika místech světa. Těmi místy jsou právě západní Austrálie, Grónsko a nejsevernější oblasti Kanady.
Žádné komentáře:
Okomentovat