Na lovu jihoamerických dinosaurů-Giganti období Křídy

Po dvanácti dnech je tu další část projektu Na lovu jihoamerických dinosaurů! Opět se podíváme na některé známější druhy, dokonce ty, jež patřily mezi největší živočichy všech dob... Doufám, že Vás článek zaujme...

V posledních dvaceti až pětadvaceti letech bylo v Jižní Americe učiněno několik zvláště zajímavých objevů. Mezi něž se řadí i nálezy největších obratlovců a vlastně největších zvířat, která kdy existovala. Jak ale došlo k jejich objevu? A jak tito giganti žili? Je to historie zapomenutá po 100 milionů let. Svět se od té doby výrazně změnil, ale zkamenělé kosti stále ukazují, že v období Křídy se po pláních Jižní Ameriky proháněli giganti. Existuje jedno místo, které vydalo svědectví o jejich životě a smrti. Plaza Huincul, malé argentinské město, jež proslulo díky oleji a dinosaurům. Oleje tu není málo, a dinosauřích kostí také ne. V roce 1993 byly jeho kosti objeveny paleontology José F. Bonapartem a Rodolfo Coriou. Formace Huincul, pojmenovaná podle nedalekého města, vynesla skutečně obrovské obratle. Není ale překvapením, že fosílie toho gigantického tvora byly spatřeny lidským okem už šest let předtím, v roce 1987. Tehdy jeden rančer uzřel gigantické obratle vystupující z horniny. Jak by se asi člověk cítil, kdyby nalezl něco takového? Není to fantazie, v Jižní Americe jde o realitu. Nálezy obrovských kostí, včetně obratlů vysokých jako dospělý muž, nejsou ničím neobvyklým. Tento mírumilovný kus planety však skrýval více tajemství... Bonaparte a Coria nazvali toho tvora Argentinosaurus huinculensis. S délkou 30 metrů to byl jeden z největších sauropodů, nebo-li dlouhokrkých dinosaurů. Byl zrovna tak velký, jako dnešní plejtvák. Nežil ale ve vodě, toto zvíře bylo zcela suchozemské. Vážilo asi 90 tun, byl to gigant, jehož tělo by nasytilo dalších dvacet těl ohromných predátorů. A kde byli obrovští býložravci, nesměli chybět ani velcí masožravci. Po dlouhá léta považovali paleontologové scény ze starých loutkových filmů, v nichž spolu zápasili gigantický býložravec a masožravec, za pohádku. Ale je možné, že Argentinosaurus opravdu čelil jednomu z největších a nejdravějších predátorů všech dob? T-Rex to být nemohl, ten se vyvinul až o dalších 30 milionů později. Tahle příšera byla větší, těžší, možná rychlejší a pravděpodobně dravější. Její nález učinil dne 25. července 1993 amatérský sběrač fosílií Ruben Carolini. Nešlo jen o pár úlomků kostí, byla to nejkompletnější kostra tohoto dinosaura. V roce 1994 byl objev vědecky popsán a roku 1995 ho Rodolfo Coria a Leonardo Salgado pojmenovali. Jeho jméno zní Giganotosaurus carolini, "Caroliniho gigantický jižní ještěr". Stehenní kost tohoto dravého dinosaura měřila 1,4 metru. Dokážete si představit, kolik měřilo zvíře celkově? Byl to jeden z největších predátorů, kteří kdy existovali, i když dnešní vorvaň by jej svou velikostí jednoduše předčil. Možná ani později nalezený Spinosaurus nevypadal na pohled tak strašlivě. Giganotosaurus, měřící jistě více než 13 metrů, podle některých odhadů až 15 metrů, lovil ve smečkách. Samotný jedinec by asi na obřího Argentinosaura nezaútočil, ale smečka těchto predátorů mohla býložravce udolat. Nelovili tak jako lvi, prostě kousali do zvířete tak dlouho, dokud nevykrvácelo. Poblíž fosilních pozůstatků Giganotosaura byly nalezeny kosti titanosauridů rodů Andesaurus a Limaysaurus. Oba měřili 15-18 metrů na délku, je dokonce možné, že na zvíře takové velikosti si mohl troufnout jediný Giganotosaurus. Avšak vzhledem k tomu, že v pravěké Argentině před 100 miliony lety koexistovali největší býložravec, Argentinosaurus, a největší masožravec nasvědčuje tomu, že tato po miliony let mírumilovná a klidná země mohla být svědkem nejbrutálnějšího boje v dějinách planety. Boje, v němž se střetli dva největší z největších. Giganotosaurus byl carcharodontosaurid, dokonce patřild o příbuzenstva jurského Allosaura. A také patřil do příbuzenstva tvora, který mu mohl konkurovat. Byl to Mapusaurus, dravec měřící více než 12 metrů. Podle domněnek paleontologů se i Mapusaurus sdružoval do smeček, aby zabil Argentinosaura. To ale znamená, že pravěká Patagonie byla opravdu dějištěm bitev nejen největších, ale i nejděsivějších zvířat vůbec. V období Křídy se nicméně na území jihu Jižní Ameriky vyskytovali i další prazvláštní dinosauři. Na poměry dnešních zvířat byli také obrovští. Například Skorpiovenator, abelisaurid délky 7,5 metru, dokázal zabít mládě Argentinosaura jediným kousnutím. Jemu příbuzný je rod Ilokelesie. Není jasné, jak velký tento živočich byl, ale podle výpočtů snad měřil od 4 do 6 metrů. Byl to zktátka středně velký theropod. Mezi velké býložravce se řadil i rod Cathartesaura. Byl to diplocoid řadící se do čeledi Rebbachisauridae. I jeho pozůstatky se našly ve formaci Huincul. Nedávno byl také ohlášen nález titanosaurida rodu Dreadnoughtus, jenž také patřil mezi největší zvířata všech dob... Prehistorická Patagonie byla jistě krásným územím. Dnes patří mezi nejnehostinnější na naší planety a právě proto možná láká paleontology, kteří v horninách a písku objevují nové druhy vyhynulých živočichů. O to úžasnější je myšlenka, že ti největší giganti možná ještě čekají na objevení. Kdo ví... Třeba jednou někdo bude hrát fotbal na patagonských pláních a zakopne o tři metry dlouhou kost, jež bude patřit něčemu, co lidstvo dosud nespatřilo...

Příští části se dočkáte již brzy, s největší pravděpodobností během následujícího týdne!