Na lovu jihoamerických dinosaurů-Raní dinosauři

Přináším druhou část seriálu Na lovu jihoamerických dinosaurů, ve kterém si důkladněji popíšeme historii objevování zástupců druhohorního života v Jižní Americe... Snad si článek s radostí užijete!

K objasnění záhady, odkud vlastně dinosauři pocházejí, došlo až v druhé polovině minulého století. Zjistilo se tehdy, že jejich kolébkou je s největší pravděpodobností Jižní Amerika. Po permském vymírání, při kterém vyhynulo 90 % všeho živého na Zemi, dostalo šanci několik skupin obratlovců, mezi nimi byli i archosauři. Byli předky dinosaurů a právě takové rody, jako Euparkeria nebo Lagosuchus z jihu Afriky mohly dát vzniknout skupině dinosaurů. Ti se vyvinuli v Jižní Americe, tam jsme také nalezli dosud nejstarší známé rody. Ale jak k oněm nálezům došlo? A proč toho nyní víme o původu dinosaurů více, než před půl stoletím? Pro odpověď bychom se museli vrátit do roku 1959. Paleontolog Osvaldo Reig zrovna pojmenoval nový druh dinosaura. Nazval jej Herrerasaurus, tedy "Herrerův ještěr". Stalo se tak na počest nálezce, pastevce koz Victorina Herrery, jenž zkameněliny živočicha objevil o rok dříve. Reig věřil tomu, že Herrerasaurus je příkladem raného karnosaura, dravého theropoda s velkýma očima a podlouhlou lebkou. Bohužel byla fakta týkající se Herrerasaura poněkud pozměněna a dinosaurus byl považován za prosauropoda. Názory se měnily a domněnky se vzájemně vyvracely až do roku 1988, kdy lovec dinosaurů ze Spojených států, moderní paleontolog-dobrodruh Paul Sereno, objevil zkamenělou lebku. Neuvěřitelná pravda byla konečně odhalena. Došlo k rekonstrukci Herrerasaura, jež je platná dodnes. Mnozí by jistě odmítali uvěřit tomu, že tato čtyřmetrová dravá příšera mohla být předkem takřka všech pozdějších dinosaurů. Herrerasaurus byl přesto jedním z největších predátorů na Zemi, alespoň ve své době. K popisu tohoto dinosaura došlo roku 1963. Nicméně o čtyři roky později byl vyzdvižen a popsán další rod, Pisanosaurus. Byl to malý býložravec dlouhý jeden metr. Šlo o zástupce skupiny ptakopánvých, a pravděpodobně také o součást Herrerasaurova jídelníčku. Tento malý, a někdo by možná řekl, že i roztomilý dinosaurus také patřil mezi nejprimitivnější. Díky němu se ukázalo, že první dinosauři byli o poznání menší, než velcí jurští veleještěři ze Severní Ameriky a Evropy. Je možné, že si tehdy paleontologové uvědomili, že Herrerasaurus zřejmě nebyl nejprimitivnějším a nejranějším masožravcem? Pisanosaurus byl možná nejstarší ptakopánvý a Herrerasaurus možná nejstarší theropod, ale triaské horniny Argentiny ukrývaly ještě jedno tajemství. Jen o něco málo více, než před sto lety, došlo k jeho vědeckému popisu. Opět za ním stál slavný paleontolog Paul Sereno. Existence tohoto rodu byla prokázána na stejném místě, ve kterém byl o mnoho desetiletí dříve nalezen Herrerasaurus-ve formaci Ischigualasto, jinak také v Měsíčním údolí. Sereno nazval svůj nález Eoraptor, "jitřní lupič". Je to nejstarší známý dinosaurus, žil před 231 400 000 lety! Se svým progresivním vzhledem se však podobal mnohým malým theropodům vyskytujícím se ve značném množství o sto milionů let později. Eoraptor byl jen metr dlouhý, chodil po dvou nohou a zřejmě se živil malými ještěry, možná i mláďaty jiných dinosaurů. Někteří ovšem zastávají spíše názor, že to byl všežravec. Všichni tři nalezení, Herrerasaurus, Pisanosaurus i Eoraptor žili v rozmezí 231 až 228 milionů let před příchodem prvního člověka. Šlo zřejmě o úspěšné rody, i když velikostí to dokázat asi nemohly, alespoň v porovnání s pravými giganti, jež se vyvinuli o desítky milionů let později. Ale je to vážně pravda? Co když dinosauři dorůstali i za začátků kolosálních rozměrů? Co třeba takový Riojasaurus? Tento dinosaurus, popsaný José Bonapartem roku 1967, byl 10 metrů dlouhý! Žil před 227 miliony let, teoreticky se stále mohl setkat s dravým Herrerasaurem. Připomínal dlouhokrké sauropody, ale vývojově patřil do primitivnější skupiny. Původně byla nalezena kostra s více než 20 jeho zuby, později došlo k nálezu i celé lebky. Není pochyb o tom, že Riojasaurus byl ve své době největším zvířetem planety. Nebyl ale sám, jihoafrický Melanorosaurus také dorůstal zhruba osmimetrové délky a řadil se tak k prvním opravdu velikým dinosaurům... O raných dinosaurech toho víme tolik především díky vykopávkám a nálezům na území Jižní Ameriky. Právě zde se zřejmě vyvinuli první dinosauři, i když těžko říci, zda jednoho dne nenajdeme i starší ve zcela odlišném koutu planety. Je ale jasné, že formace Ischigualasto je skutečným rájem paleontologů. Tato nehostinná krajina totiž poskytla pohled na začátky nejúžasnější skupiny obratlovců, jaká kdy žila. Ostré sluneční světlo, odrážející se od skal Měsíčního údolí jako by volalo doby dávno minulé... V Jižní Americe však došlo k objevu i mnoha dalších dinosaurů, z nichž někteří byli skutečně gigantičtí...

V příštích částech si popíšeme další jihoamerické nálezy!