Živili se plesiosauři jen rybami?

Před pár dny jsem procházel knihu "Planeta dinosaurů", jejímž autorem je Cavan Scott a která je doplňkem k televiznímu seriálu BBC z roku 2011. Našel jsem v ní velmi zajímavé téma, které jsem se Vám rozhodl na základě této inspirace přiblížit... Doufám, že se Vám článek bude líbit...

Plesiosauři jistě patří mezi nejpopulárnější prehistorická zvířata. Rovněž se řadí mezi ta nejpozoruhodnější, a to jak vzhledem, tak i stylem života. Tito mořští plazi, kteří se ke konci období Triasu či na začátku Jury vyvinuli z krokodýlům podobných predátorů, panovali mořím po více než 100 milionů let. Někteří z nich byli malí, někteří naopak, jako např. Elasmosaurus, dorůstali délky přes 13 metrů. Jednotlivé rody a druhy se od sebe na první pohled tolik neodlišovaly, ale při bližším zkoumání byste zjistili, jak velké rozdíly mezi nimi ve skutečnosti existovaly. Základní znaky však měli všichni plesiosauři společné: štíhlé tělo, krátký ocas, čtyři ploutve a dlouhý krk s malou hlavou, většinou vybavenou širokým plochým čumákem. Zuby měli plesiosauři velmi ostré a na základě mnoha pozůstatků lze usoudit, že to byli rybožrouti. Mohli požírat ryby všech tvarů a velikostí, v pravěkých mořích bylo kořisti dost. Ne vždy ale mohla být všechna kořist jen rybí. Plesiosaury běžně spojujeme s označením lovec ryb, ale fosilní pozůstatky dokazují, že se některé druhy adaptovaly na požírání odlišných tvorů. Po celá desetiletí se paleontologové domnívali, že byli plesiosauři výlučně rybožraví, až nakonec tuto domněnku vyvrátily nálezy z 90. let 20. století... Mohli se například plesiosauři živit mekkýši? Dříve by Vám na tuto odpověď odborníci běžně odpověděli: "Ne." V 90. letech byl však ve Švýcarsku nalezen kalový vápenec na povrchu útesu. Jednalo se o obrácenou plochu střednojurského oceánského dna, ale nešlo zde jen o geologii. Vápenec vykazuje stopy pravěkých živočichů, jde tedy o tzv. ichnofosílii. Pokud byste se na vápenec podívali, neušly by Vám podivné rýhy. Některé z nich jsou překvapivě 60 centimetrů široké a 9 metrů dlouhé! Jaké zvíře je mohlo vytvořit? A proč? Za brázdami a rýhami nejspíše stáli plesiosauři, kteří pátrali po červech a měkkýších na dně moře a přitom svou tlamou ryli do usazenin na oceánském dně. To byl první důkaz, že se plesiosauři neživili výlučně rybami. Nicméně ještě podstatnější objev byl učiněn roku 2005 Alexem Cookem z Queenslandského muzea, Stevem Wroem ze Sydneyské univerzity a Colinem McHenrym z univerzity v Newcastlu. Tito muži odkrývali elasmosaurida měřícího přibližně 6 metrů na území Queenslandu v Austrálii, a podařil se jim překvapivý obev. Vyvrátili domněnku, jež tvrdila, že elasmosauridi se svým dlouhým a patrně nepříliš ohebným krkem mohli lovit pouze volně plovoucí kořist, jako ryby a hlavonožce. Nalezený elasmosaurid, starý 110 milionů let (střední Křída), by si se svou délkou klidně mohl na ryby dovolit. Zdá se však, že měl větší chuť na měkkýše. V oblasti žaludku se totiž nacházelo množství úlomků rozbitých krunýřů korýšů a také schránek již zmíněných měkkýšů. Jedná se o nesporný důkaz. Překvapivě se však ještě více vápenatých schránek bezobratlých nalezlo v oblasti, kde měl elasmosaurid tlusté střevo. Nepochybně šlo o nestravitelný odpad. Mezi kostmi byla nalezena i spousta gastrolitů, kamenů, jež zvířeti pomáhaly s trávením. Podle výzkumníků tedy elasmosaurid plaval při mořském dně s otevřenou tlamou, tenké zuby s ostrými hroty výjimečně nepoužíval k prokousnutí schránek měkkýšů a korýšů, ale polykal lovené živočichy celé a zároveň při tom polykal kameny. Schránky nakonec rozbily samotné gastrolity. Paleontologové se ještě později podívali do sbírek Queenslandského muzea, kde se jim povedl překvapivý objev. Jiný elasmosaurid měl totiž v oblasti střev 135 gastrolitů, většinu z nich navíc tvořila vyvřelá hornina pocházející z lokací vzdálených cca 290 až 300 kilometrů od místa, kde tvor nakonec zahynul. To dokazuje, že elasmosaurid polykal gastrolity po celá léta, a koneckonců i jemu pomáhaly s trávením potravy. Břicho totiž obsahovalo pozůstatky kraba... Fakt, že ne všichni plesiosauři požírali pouze ryby, je podložen mnoha důkazy. Nikdo však netvrdí, že by se plesiosauři rybám nebo chobotnicím vyhýbali. Právě díky tomu, že požírali více typů potravy, byli plesiosauři tak úspěšní. Druhy specializované na lov pouze jednoho druhu kořisti většinou po krátké době vyhynou. Plesiosauři však nehladověli a mohli tedy moře obývat i s jinými hrůzu nahánějícími zvířaty...

Za informace vděčím knize Planeta dinosaurů. Doufám, že se Vám článek líbil a třeba Vám i přinesl nějaké nové informace...