Po několika měsících přináším další část projektu Úžasné objevy ve světě hadů, tentokrát bych však spíše než na učiněné objevy chtěl poukázat na to, kde můžeme ještě něco nalézt. Proto se také tato část jmenuje "Kde hledat nové druhy"...
Hadi vzbuzovali v lidech po celé tisíce let strach. Před pár set lety se to ale definitivně změnilo. Biologové si začali uvědomovat, že tito jedovatí plazi či silní škrtiči jsou stejně fascinující, jako třeba savci nebo ptáci. Dnes chováme hady jako domácí mazlíčky, víme o nich mnohem víc, než dávné generace před námi a většinu lidí ony zvláštní obavy z těchto tvorů přešly-zjistilo se, že hadi jsou jako každá jiná skupina zvířat, dokonale přizpůsobená prostředí, ve kterém žijí. Vybudovali si elegantní strategie na přežití a osídlili mnohá prostředí-od rovníkových pralesů přes stepi a lesy mírného pásma dokonce až po oceány a hranice arktické tundry...
Známe asi 2800 druhů hadů žijících po celém světě, skoro polovina z nich zapadá to taxonomicky rozsáhlé čeledi užovkovitých (Colubridae). Ovšem, jsou to všichni hadi, kteří vlastně žijí? Jak víme, každý rok dojde k objevu a vědeckému popisu řádky nových druhů zvířat. Mezi obratlovci jsou samozřejmě především ti tajemní, ne savci a málokdy ptáci, ale plazi a obojživelníci. Co se týká hadů, je každý rok ohlášeno několik dechberoucích objevů. Mnozí z těchto hadů jsou většinou nevýrazní, ale čas od času se najde v hloubi tropického pralesa i druh, který je zcela jasně zbarven a lidskému oku přesto po dlouhou dobu unikal. Hadi osídlili většinu možných prostředí na této planetě, ale ne ve všech bychom měli tu možnost najít nový druh. Například na pokraji akrtické tundry, kde se vyskytuje pouze jediný známý had, a tím je zmije obecná (Vipera berus), žádné další hady nenajdete. To samé platí i o mírném pásmu, v Evropě byste s těší hledali nějaký nový druh a pokud by došlo k jeho objevení, bylo by to velice výjimečné. Nicméně existuje jeden typ prostředí, odkud chodí neustále zprávy o nalezení nových druhů. Zvláště hadi popsaní v posledních letech pocházejí odtamtud. Tím místem jsou tropické deštné lesy, plíce planety, místa bohatá na živočichy i rostliny. Značná biodiverzita je v nich znát a tak není divu, že sem tam nějaký herpetolog či jiný badatel nalezne něco, co není vědě známo. I v jednadvacátém století může přírodovědec-dobrodruh rozšířit seznam nám známých hadů...
Kde se vlastně rozkládají tropické deštné lesy? Mohli bychom si je rozdělit to třech částí: neotropy, africké pralesy a deštné a monzunové lesy Asie. Neotropická oblast zabírá střední a Jižní Ameriku a většinu této oblasti tvoří deštné lesy, rozkládající se na jih od Mexika až po sever Argentiny. Žijí zde mnozí užovkovití, především čeledi, které se vyskytují pouze v Novém světě. Korálovcovití, tedy hadi příbuzní kobrám, měli s osídlením těchto oblastí trochu problémy a nežije jich zde tolik, jako ve Starém světě. Dominují korálovci, ti ale byli překonáni zmijovitými z podčeledi chřestýšovitých. Mnozí jsou samozřejmě důkladně známi, i když našli byste zcela jistě druhy křovinářů, o kterých se toho moc neví. Právě zde by se dal hledat nový druh. Pokud jde o pralesy jihovýchodní Asie, odsud neustále chodí nové objevy studenokrevných zvířat. V roce 2006 byl na Borneu, třetím největším ostrovu světa, nalezen nový druh hada, který jako jediný dosud známý druh dokáže měnit svou barvu podle prostředí-je to vodnářka druhu Enhydris gyii. Borneo samotné je místem, kde bychom mohli hledat vědě neznámé tvory. 60 % území malajského státu Sabah zabírají právě deštné pralesy. Jediným probémem je fakt, že v jihovýchodní Asii dochází v posledních desítkách let k masivní těžbě dřeva a to se samozřejmě ukazuje i na mírně klesající diverzitě živočichů. Jihovýchodní Asie skýtala a skýtá skvělé místo pro mnohé hady, od chřestýšovců přes krajty až po různé užovky dělící se do řady podčeledí...
Pro někoho, kdo ale celý život sní o nalezení nového druhu, by nejlepším místem pro jeho hledání mohla být jedna z nejéxtremnějších oblastí naší planety. Konžský prales. Tajemný, málo prozkoumaný-vlastně se říká, že je známo méně než 5 % jeho půdy. Tak malou plochu dosud prošli objevitelé a přírodovědci. Kdybyste se na některá místa dívali ze satelitu, rozhodně byste si povšimli dlouhého pásu pralesa. Problémem je, že z mapy nedokáže člověk takřka odhadnout členitost terénu. Jedno místo nacházející se sto metrů nad mořem může na mapě vypadat takřka stejně, jako místo o sto metrů vyšší. Mezi stromy se nacházejí rokliny, jezera a toto prostředí vyhovuje žábám-ty jsou spolu s hlodavci hlavní složkou hadího jídelníčku. Samozřejmě nelze tvrdit, že Konžský prales je zcela v izolaci a v posledních desetiletích také dochází k jeho destrukci. Právě odsud ale zrovna tento rok přišel nález nového druhu hada. Jmenuje se Boaedon radfordi a patří do čeledi Lamprophiidae. To je důkaz, že stále můžeme hledat nové druhy hadů. Deštné pralesy by ale nemusely být jediným místem, kde by mohl nadšený herpetolog zkusit své štěstí. Izolované pouštní oblasti by také mohly být domovem nějakých hadů, i když je zde počet druhů limitován z důvodu suchého prostředí...
V nalezení nových druhů nám vlastně nebrání nic jiného, než my sami. Ničení přírodního přostředí může tyto tvory vymítit ještě dříve, než je stačíme objevit. Je ale pravdou, že v tropických pralesích se mohou skrývat druhy hadů, které lidské oko ještě nikdy nespatřilo. Stále tedy máme co objevovat...
Doufám, že se Vám čtvrtý díl líbil, osobně mě velmi bavilo jej psát. Další díly v brzké době!
1 komentář:
Skvělý článek :). Tropické deštné lesy, odlehlé pouště a oceány jsou zajisté místem, kde v budoucnu někdo objeví nové druhy živočichů i rostlin :).
Okomentovat