Pravěké safari-Výprava za velkými křídovými masožravci (1/4)

Tato výprava už nebude jen pouhým výletem do prehistorie, jelikož náš dobrodruh Jack Sectict míří společně s paleontologem Joem Campbellem za jedněmi z největších predátorů vůbec. Společně chtějí vyřešit jednu záhadu...

Pravěké safari-Výprava za velkými křídovými masožravci-první část:

Má další výprava do prehistorie naší planety začala v typické buši na území dnešní severní Afriky. Tentokráte už však nešlo pouze o nějaký výlet, jako před nedávnem, mé muzeum mě pověřilo jedním úkolem. Cílem mého úkolu bylo zjistit, jak to vlastně bylo s dravým rodem Carcharodontosaurus, který obýval severní Afriku před 95 miliony lety. V této době byla Afrika a Jižní Amerika spojeny malým výčnělkem a ačkoli neexistují žádné důkazy pro existenci Carcharodontosaurů v Jižní Americe, teoreticky se mohly na místo dostat. Každopádně, Carcharodontosaurus nebyl jediným obřím masožravcem, větším než slavný T-Rex. Požádal jsem proto paleontologa a experta na velké teropody Joa Campbella, aby mi při objasňování této záhady pomohl. Tábor jsme si založili mezi mohutnými keři, odkud byl skvělý výhled na malé jezírko. Zatímco si můj společník prostudovával odborné listy ohledně carcharodontosauridů, já vyšplhal na menší kopec. Čekal mě překrásný pohled. Viděl jsem, jak k jezírku přichází stádečko Ouranosaurů, býložravců s plachtou na zádech. Pohodlně jsem se usadil, abych je sledoval. Věděl jsem totiž jedno: Ouranosauři, jako snadná kořist, přitahují dravce. A právě tady jsem viděl naději na první shlédnutí Carcharodontosaura. Přibližoval jsem se k jezeru stále více, až jsem od posledního Ouranosaura seděl nějaké tři metry. Nedočkavě jsem vyhlížel mého masožravce. Nakonec se jeden objevil, bohužel se o Carcharodontosaura nejednalo ani omylem. Byl to Deltadromeus, menší dravec a slídil po zraněných mláďatěch. Vystrašení Ouranosauři se raději klidili stranou a mláďata ukryli uprostřed skupinky...

Deltadromeus to raději vzal a odešel. Vrátil jsem se do tábora a tam mě čekalo pořádné překvapení. "Jacku, jen se podívej!" ukázal mi Joe nějaké fotografie. "Páni, vždyť to je hnízdo!" vyhrkl jsem nadšeně. "Jsem si jistý," řekl Joe, "že náleží nějakému velkému dravci. Jsou tu tři vejce. Sleduj jejich uspořádání. Jsem si vcelku jistý, že jsme narazili na hnízdiště Carcharodontosaura." O patnáct později jsem Joa následoval cestou mezi zelenými keři až k jednomu seschlému stromu. Tady se v písku jakoby vyhřívala snůška vajec. Hned jsem pořídil také fotografii. Oba nás moc zajímalo, kde se nachází matka a jaktože hnízdo nehlídá. Ve skutečnosti jsme se ale trošku přepočítali. Odešel jsem stranou, abych pohlédl kamsi do tmavé džungle. Náhlý dupot nás oba překvapil. Odkudsi mezi keři, kudy jsme na místo přišli, se objevil obrovský, nemilosrdný a mejstátní Carcharodontosaurus a pořádně zařval...

Jak tohle všechno dopadne se dozvíte ještě tento týden. Je snad možné, aby Carcharodontosaurus na naše hrdiny opravdu zaútočil?!