Pravěké safari-Divočina pravěkého Egypta (2/4)

Minulá část mého příběhu je dostupná zde: http://blogorgonopsid.blog.cz/1307/praveke-safari-divocina-pravekeho-egypta-1-4 .

Pravěké safari-Divočina pravěkého Egypta-část druhá:

Skočil jsem rovnou do vody! Krokodýl zpozorněl, všiml si mě, ale neutíkal a zůstal na místě - pouze sebou mocně trhl. Chtěl jsem ho chytit za čelisti, protože krokodýlové a aligátoři mají sice silný skus, zato však nedokáží otevřít tlamu, pokud jim ji sevřete. Snažil jsem se o to, ale moc mi to nešlo. Krokodýl se neustále pohyboval a to mi značně vadilo. Pak jsem ho skoro chytl za ocas, ale zvíře se obrátilo a málem mě kouslo. Naštěstí to odnesla jen má bunda, ze které odtrhl kus. Pak odplul víc do hloubky a tam se mi za ním nechtělo. I tak jsem byl rád za tento silný zážitek. Rozhodl jsem se, že během dnešní noci jsem unaven až moc a zalehl jsem proto do svého stanu... Ráno mě vzbudili štěbetající ptáci. Byla to dvojice, která se usadila na větvi kousek od mého stanu. Jen co jsem vylezl, vylekali se a zmizeli v lese. Chtěl jsem pokračovat v cestě na voru po řece, ale pak jsem zahlédl siluetu tvora, jehož jsem viděl v noci. Ano, bylo to zvíře, na které jsem posvítil svítilnou a ono ihned uteklo. "Panebože, to snad není pravda..." zamumlal jsem si pro sebe. Bylo to Moeritherium, malý savec. Z jeho potomků budou jednou sloni, i když teď vypadá jako kříženec tapíra a prasete. Z vody mu čouhala jenom hlava a čelistmi přežvýkávalo kusy nějaké vodní zeleně. Nebylo samo, opodál si více k souši hrála tři nedospělá Moeritheria. Ten pohled byl nezapomenutelný. Musel jsem si to začít natáčet. Pak se pod vodou objevil mě povědomý stín. Blížil se opatrně k jednomu z nedospělých Moeritherií a potom zase odplul. Zanedlouho se však vrátil. V nejasném obrazu jsem poznal krokodýla...

Krokodýl asi váhal. Pak ale zaútočil a Moeritheria vyhnal na břeh. I dospělec byl vyděšen k smrti a odplaval k bahnitému břehu, kde se konečně vyškrábal na souš. To bylo vážně něco, jenže se mi záhadně zastavila kamera. To mě mrzelo, jelikož natočit útok krokodýla na Moeritheria by bylo vážně dobré. Tak nějak jsem cvakal tlačítka na kameře a snažil se ji zase opravit, když se z vody vynořila obrovská hlava! Jen kousek přede mnou. Kamera byla v pořádku a vše jsem nevědomky natočil. Krokodýl se po mě ohnal. Byl větší, než ten, kterého jsem chytal v noci. Když jsem unikl na břeh, dravec se stáhl a už se neukázal. "Safra, ty seš ale zákeřnej!!!" ulevil jsem si. Až potom jsem zjistil, jaké parádní záběry jeho tlamy jsem udělal. Bylo už okolo desáté dopoledne a mě to nedalo, abych se odsud nevydal pryč. Nasedl jsem na vor a dlouhým klackem jsem své plavidlo odsouval dále do pravěké divočiny. V porostu džungle se ale něco ukrývalo a blížilo se to ke mě...

Jak dopadne Jackova výprava? Zaútočí na něj zase krokodýl, nebo se z džungle vynoří jiná pravěká příšera? Příští část, kde na tyto otázky najdete odpověď, vyjde v průběhu tohoto týdne...