Sopečná činnost v třetihorách

Tento článek by Vám měl přinést několik informací o sopečné činnosti v třetihorách, rozhodnutí napsat tento článek na mně přišlo teprve včera.

Období třetihor nebo latinsky Terciéru bylo plné sopečných činností, takže se v některých směrech podobalo toto období předešlému Mezozoiku. Nejvíce vybuchujících sopek ve starších třetihorách, což jsou období paleocén, eocén a oligocén, byla místa jako ostrov Havay a možná, že některé sopky se rozkádaly i na území, kde dnes převážně nejsou. Podobně jako dnes na Havayi tak i v oligocénu se některá pevnina Havaye změnila v černou až kamenitou. Díky tomu vzniklo perfektní černé místo pro hledání zkamenělin. Rozlomené sedimenty nám dále ukázaly, že po výbuchu mohlo jít k zemětřesení. Pokud je sopka opravdu čilá, může vyvolat zemětřesení o velké síle a to může skácet všechny stromy. Pokud v tamních lesích žily spousty živočichů tak z lesa mohlo vyváznout jen asi 30 % a méně živočichů. V mladších třetihorách, což jsou období miocén a pliocén už taková sopečná činnost neexistovala. Když před 10ti miliony lety třeba dnešní Island nebo Mexico bylo pokryto převážně vlhkými bažinami, ideálními pro život malých koní, velkých mastodontů nebo nepravých šavlozubých kočkovitých šelem, tak zde ani nikde k vidění žádný výbuch nebyl...

Před 23 miliony lety, což bylo už počáteční období miocénu, milion let po konci oligocénu, existovaly i u nás činné sopky. K nim patřila například i hora Říp, kterou za miliony let půda proměnila. Možná, že však i tato hora po sobě zanechá lepší vědomosti ne o hoře ale spíše o sopce než jsou jen zpopelnatělé zkameněliny zvířat.

Tento článek se může zdát příliš stručný, protože mi chybí některé informace. Proto nemusí být článek zrovna nejlepší...