Obrázek týdne 26. 9. 2025

Poslední Obrázek týdne z letošního září je zároveň 5500. článkem na blogu Blogorgonopsid! Ano, letí to neskutečně rychle. Mám pocit, že o 500 příspěvků méně jsem tu měl teprve včera; a přitom to bylo 3. února 2024. Rok a takřka osm měsíců je v geologickém čase nepatrná tisícinka sekundy. I nějaké skoro dvě stovky milionů let, kterými si život na naší planetě prošel od rozpadu Pangaei, jsou vlastně takovým okamžikem. Obraz, který jsem pro dnešní zvláštní událost zvolil zařadit do páteční rubriky, nás zavede na Antarktidu, kterou si dnes asociujeme s ledem a sněhem, před více než 180 miliony roky. Svět se za tu dobu změnil o dost víc, než jen od vydání mého 5000. příspěvku. Autorem tohoto díla je André Martins. 

Popisek k obrázku: Osrstěný kynodont z čeledi Tritylodontidae se skrývá v otvoru pod silnými kořeny pralesního stromu, zatímco se po okolí potulují dva masožraví dinosauři druhu Cryolophosaurus ellioti. Jeden z nich pronásleduje malého dlouhoocasého ptakoještěra z čeledi Dimorphodontidae, ale druhý se ke kynodontovi a jeho úkrytu již nebezpečně blíží, a pravděpodobně vtahuje nozdrami jeho pach. V případě, že jej objeví, bude tento býložravý chlupáč muset vyplavat ven, a pokusit se svými plaveckými dovednostmi uniknout cryolophosaurovým čelistem. Vzhledem k přítomnosti druhého dravce, dosud při lovu nepříliš úspěšného, to nebude mít jednoduché. Snažit se vypořádat s jednou zubatou tlamou může být potíž, dvě však mohou být přespříliš. Alespoň v tuto chvíli se však kynodontovo jméno nezačíná psát na dnešní jídelní lístek cryolophosaurů. Fosilie všech vyobrazených zvířat byly nalezeny v souvrství Hanson na hoře Kirkpatrick, severně od Viktoriiny země na východě Antarktidy. Co je dnes pustá, drsná, ledem dominovaná krajina, bylo před 185 miliony roky vlhkou oblastí s podnebím srovnatelným s klimatem dnešního jižního Chile. Fosilie tritylodontida, nejspíše příbuzného asijského bienotheroida, dosud nebyly blíže identifikovány, a zda jediný zatím známý ptakoještěr ze souvrství patřil mezi dimorphodontidy, to je také otázka. Cryolophosaurus je jediným dosud pojmenovaným teropodním dinosaurem ze souvrství Hanson. Svou domovinu tato zvířata sdílela ještě s býložravým glacialisaurem z čeledi Massospondylidae a nejspíše jeho blízkým bratránkem ze stejné čeledi, který však také zatím nemá jméno. Tato scéna se odehrává ve spodní juře stupně pliensbach.

Co na tento obraz říkáte? Vždy, když se setkám s rekonstrukcemi cryolophosaura, vzpomenu si na to, že jsem v letech 2012 a 2013 na tento blog psal třicetiepizodový příběh Cryolophosauří život. Toto zvíře je pro mě připomínkou toho, jak čas letí.

Do konce září vás čekají nové dokumentární novinky. Na seznamu přírodopisných dokumentů, které vyšly v posledním měsíci, již začínám pracovat. V mé hlavě je už dána dohromady další kapitola Nových Lovců kryptidů, je jen otázkou, zda budu mít v příštích dnech dost času na to, abych ji napsal. V neděli se určitě dočkáte 13. části projektu Kniha týdne. Tolik prozatím k navnazení na další dny! V psaní tedy ani po dosažené půlšestitisícového článku nezastavuji!

Užijte si konec září, a pokud se sem v příštích dnech vrátíte pro některé z výše slibovaných příspěvků, budu rád!