Pride Month 2024!

Začíná červen, duhový měsíc - měsíc oslav LGBTQIA+ lidí, k nimž i já, autor Blogorgonopsidu, coby asexuál (ace) patřím. Po celém světě se slaví Pride Month, pořádají se prideové pochody, ve venkovních prostorech se vyvěšují duhové vlajky a vzpomíná se na rioty, které započaly strnitou a nelehkou cestu za akceptancí nás všech, jež se liší od vykonstruovaného standardu heterosexuální identity. Přestože každý měsíc roku by měl být duhový, a přestože ve skutečně svobodném a rovnoprávném světě by nikdo z nás ani na sekundu nebyl nucen skrývat, kým je, a přestože vymezení jen jednoho celého měsíce k oslavě queer identit rozhodně nestačí, jsem potěšen tím, že Pride Month je událostí široce přijímanou a podporovanou. Všichni - ať jsme ace, gay, trans, hetero, bisexuálové, pansexuálové a nebinární - si zasloužíme cítit se bezpečně ve veřejném prostoru i v soukromých životech, moci být sami sebou a nebýt šikanováni, ponižováni, napadáni a diskriminováni za to, kým jsme. To je hlavní poselství duhového měsíce, podle něhož bychom však měli svět přetvářet každým dnem roku.

Prideosaurus Rex ve své kráse s duhovými vlajkami a pláštěm. Dinosauři byli (a v případě ptáků jsou) též queer! Obrázek z Redbubble

První duhový měsíc se slavil před 54 lety, v červnu 1970, rok po slavných Stonewallských riotech, k nimž došlo 28. června 1969 ve městě New York. Tehdejší střety zástupců sexuálních menšin, poprvé se masově organizujících s cílem dosáhnout potřebných změn, s policií se staly významným historickým milníkem v boji za práva queer lidí. Společenská situace tehdy nebyla přívětivá. Ačkoliv gay subkultura v New Yorku existovala od konce 19. století, jak ve své brilantní čtyřsetstránkové knize Gay New York popisuje profesor George Chauncey, v poválečných letech byli gayové a lesby v USA velmi ostrakizováni. S 50. lety přišla nejen vlna druhého Rudého zděšení, mccarthismu, kdy lidé v socialistické části politického spektra byli démonizováni, vyhazováni ze zaměstnání a ve dvou případech dokonce zabíjeni. S mccarthismem se pojilo i Levandulové zděšení, perzekuce gayů a leseb v administrativě, ve vládních zaměstnáních a v armádě. Na základě konspirační teorie, jež měla za cíl pojit komunismus s homosexualitou, bylo 5000 až 10 000 gayů a leseb připraveno o stabilní zaměstnání. Mnozí se s ostrakizací potýkali i po vyhazovu z práce. Jiní se vůbec zdráhali v období Levandulového zděšení žádat o federální zaměstnání. Sebevraždy v důsledku finanční nestability nebyly ojedinělé.

Na rozdíl od Rudého zděšení však Levandulové zděšení nebylo spojeno se zveřejňováním jmen. Perzekuce gayů a leseb v USA v 50. letech minulého století byla tichá, ovšem neméně krutá. Homosexualita, stejně jako levicové politické směry, ale také poznatky z evoluce, biologie, geologie a přírodních věd, byly pro tehdejší buržoazní americkou společnost založenou na náboženské víře a vyvíjející se pod tlakem tržního kapitalismu vnímány jako nebezpečí. Tichá diskriminace, mlčící oběti a všeobecná morální panika byly prostředkem výše situovaných ekonomických tříd a jejich spojenců v politice k zachování statu quo, který však fungoval dobře pouze pro ně. A američtí Republikáni se na této vlně diskriminace s potěšením vezli. Z marxistických teorií vyplývá, že útlak však nakonec povede k revoltě; podobně jako tlak měnícího se prostředí nutí živočišný druh, aby začal procházet obdobím speciace a po milionech let makroevoluční stáze se začal formovat v jiné druhy. Stonewallský riot nebyl nutně spontánní událostí, ale výsledkem dvou desítek let otřesného útlaku queer lidí, v důsledku něhož došlo k několikadennímu boji asi dvou tisíců lidí, který znamenal počátek nového období. Dále se nemělo jen mlčet. Policejní razie v gay barech se neměly dále bolestně vstřebávat. Homosexualita neměla být nadále psychiatry hájícími zájmy vyšších ekonomických tříd považována za nemoc. Změny přicházely, a v ostatních částech heteronormativního světa si perzekuované sexuální menšiny také začaly uvědomovat, že budoucnost může být růžová či duhová.

Pochod Gay Liberation Front na Times Square v New Yorku v roce 1969. Fotografie z webu Harvardské univerzity

Ačkoliv boj s homofobií, bifobií, lesbofobií, transfobií, acefobií, heteronormativitou a heterosexismem dosud není vyhrán, byly za posledních čtyřiapadesát let zaznamenány výrazné úspěchy. Homosexualita byla Americkou psychiatrickou asociací odebrána ze seznamu nemocí v roce 1973, a o rok později byl založen první vědecký časopis (Journal of Homosexuality) věnující se této sexuální orientaci. Povědomí o diverzitě sexuálních orientací v následujících desetiletích rostlo, a v 90. letech začala být poněkud větší pozornost věnována i asexualitě; ta se zvláště v posledních letech přerodila z neviditelné sexuální orientace na důležité téma nejen v queer kolektivech.

Na území státu, v němž se právě nacházíme, se měla situace pro LGBTQIA+ lidi poněkud jinak. Sex mezi dvěma muži býval za monarchie trestán smrtí, jakkoliv neuvěřitelné se nám to dnes ve více či méně liberálních poměrech ČR může zdát. S koncem 19. století však v českých zemích, tehdy ještě za Rakousko-Uherské monarchie, začaly vznikat spolky snažící se o prosazení beztrestnosti homosexuality. Kdyby nám jen jejich členové byli lépe známí; byli to jedni z prvních českých bojovníků za práva queer lidí, a zasloužili by si, abychom si je připomínali. V Československu po 1. světové válce zůstal sex mezi lidmi stejného pohlaví trestným, v období 2. světové války a holocaustu pak opět docházelo k vraždění gayů, leseb a také trans lidí (v případě trans lidí nepřijímali nacisté jejich pohlaví, ale jen to, které měli trans lidé oficiálně v dokumentech; do koncentračních táborů byli poté odesíláni za sex "s osobami stejného pohlaví"). K legalizaci stejnopohlavního sexuálního styku došlo v Československu až v roce 1961; troufnu si tvrdit, že to byla jedna z mála progresivních věcí, které tu za jednačtyřicet let státního kapitalismu nesprávně se označujícího jako socialismus byly provedeny. I tak to ale sexuální menšiny neměly za bolševiků vůbec jednoduché. Po sametové revoluci přišlo zrovnoprávnění legálního věku způsobilosti pohlavního styku stejnopohlavních párů s různopohlavními páry, v prosinci 2005 bylo schváleno registrované partnerství a nově v roce 2024 také partnerství, které ale stejnopohlavním párům nedává stejná práva, jako manželství párům různopohlavním (ženy vstupující do partnerství například nemají právo na tři zákroky umělého oplodnění, na rozdíl od žen žijících s mužem, kterým je toto právo dáno). Ačkoliv rovnoprávnosti ani náhodou nebylo v ČR dosaženo, jsme na jisté cestě, a já doufám, že se situace jen zlepší. Mimoto platí v ČR od roku 2009 antidiskriminační zákon, podle něhož je trestné diskriminovat vůči LGBTQIA+ lidem v zaměstnání, ve vzdělávání či v bydlení; ne vždy je však samozřejmě dodržován. V roce 2024 byla také v ČR zrušena povinná sterilizace trans osob, jež se rozhodly pro legální změnu pohlaví; tato země se tak přidala k ostatním státům západní Evropy, jež nenutí trans osoby ke kastraci. 

Stegaysaurus - i stegosauří kluci měli rádi kluky, a stegosauří holky měly rády holky. Obrázek z Redbubble

Jak letošní Pride Month oslavíte? V ČR většinou prideové události nastávají později; Prague Pride i Most Pride v srpnu, menší akce už i v červenci. Pověnujete však pozornost LGBTQIA+ tématům i tento měsíc? Pokud máte zájem, měl bych pro vás pár doporučení k četbě. Kromě již výše zmíněné Chaunceyho knihy Gay New York, kterou doporučuji každému se zájmem o předválečnou gay kulturu na východě USA, bych vás také rád odkázal na publikaci s názvem Refusing Compulsory Sexuality od Sherrondy J. Brown, první výraznější asexuální aktivistky, jež se identifikuje s anarchismem. Sám jako ace musím říci, že je to brilantní kniha, a určitě se zalíbí i všem, kteří se na asexuálním spektru nenacházejí. Pokud by vás asexualita zajímala obecněji, doporučuji knihu Ace: What Asexuality Reveals About Desire, Society, and the Meaning of Sex od Angely Chen, a I Am Ace: Advice on Living Your Best Asexual Life od Codyho Daigle-Orianse, který vede na YouTube kanál Ace Dad Advice. Dále bych vás také rád, máte-li rádi komiksové příběhy nejen o lidech ve spandexových kostýmech a se superschopnostmi, odkázal na publikaci DC Pride 2024, ve které se do malého love story vrací i bisexuální okultista John Constantine, kterého mimochodem v 80. letech stvořil můj oblíbený Alan Moore. Marvel to zase v letošním Marvel Voices Pride 2024 rozjíždí se Svatebním speciálem X-Menů; dočkáme se i návratu Northstara, který se v roce 1990 stal prvním vyoutovaným gay superhrdinou Marvelu, Americy Chavez, Black Cat i genderfluid ikony Lokiho. Jupí!

Zdroje informací:

“These People Are Frightened to Death” - Congressional Investigations and the Lavender Scare (National Archives)

Stonewall then and now (The Harvard Gazette)

Stonewall Riots (Wikipedia)

LGBT Práva v Česku (Wikipedie)

Otázky a odpovědi k novele o partnerství (Jsme fér)

Přeji vám krásný duhový měsíc!