Vědecký název: Deltavjatia vjatkensis,
Místo nálezu: Kotělnič, Rusko,
Velikost: celková délka asi 1,5 m.
Další pareiasaur z evropské části Ruska, tentokrát známý na základě více než jednoho exempláře; ačkoliv typový exemplář sestával pouze z lebky a spodní čelisti, později došlo k nálezům takřka kompletních koster těchto zvířat, a to v oblasti Kotělniče. Jedná se vlastně o nejhojněji zastoupeného obatlovce kotělničské permské fauny. Všechny pocházejí z urpalovského souvrství a datují se do doby před 260 miliony lety, tedy do svrchního permu stupně kapitan. Analýzy histologie kostí deltavjatií ukázaly, že tato zvířata velmi rychle rostla v prvních letech života, nicméně poté, co zvířata dosáhla asi poloviny velikosti dospělců, rostla dále již o dost pomaleji. Podobně to bylo i u jiných pareiasaurů jako byli nigerský Bunostegos akokanensis či sibiřský Scutosaurus karpinskii (i když rostoucí scutosauři se v růstu zpomalovali až když dosáhli 75% velikosti adultů; prodloužení období rapidního růstu může vysvětlovat velikost až třímetrových scutosaurů). Maximální velikost adultů je přitom na základě takřka kompletních exemplářů odhadována na zhruba 150 centimetrů. Podobně jako její příbuzní, i Deltavjatia byla herbivorním zvířetem. Tento druh byl popsán v roce 1937 na základě již zmíněného exempláře sestávajícího z lebky a spodní čelisti, a to sovětskou paleontoložkou obratlovců Aleksandrou Paulinovnou Hartmann-Weinberg, která se věnovala třeba i gorgonopsiánům rodu Sauroctonus.
Zdroj obrázku:
Zdroje informací:
Bone histology of two pareiasaurs from Russia (Deltavjatia rossica and Scutosaurus karpinskii) with implications for pareiasaurian palaeobiology (Biological Journal of the Linnean Society)
Composition and structural features of two Permian parareptile (Deltavjatia vjatkensis, Kotelnich Site, Russia) bone fragments and their alteration during fossilisation (Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology)
Deltavjatia (Wikipedia)
Žádné komentáře:
Okomentovat