Liščí umění řešit problémy. V průběhu Autumnwatch 2017 sledovala část štábu s Gillian Burke postup městských lišek obecných (Vulpes vulpes) žijících v anglickém Bournemouthu, jež se staly subjekty fascinujícího experimentu. Na zahradu, jež je šelmami běžně po setmění navštěvována, byl umístěn box s návnadami. Aby se však lišky k chutné svačince dostaly, musely nejprve vyřešit problém - zatahat za správný špagát. Jedné se to dařilo obzvláště dobře, a to sice lišákovi jménem Teardrop (tým měl alespoň za to, že šlo o samce), jenž v první fázi experimentu překonal svůj strach, a v dalších dvou fázích se již činil. Ve třetí fázi, kdy byl nucen zatahat jen za jeden provaz, skutečně nejednou využil svého obrovského intelektu. Podle Gillian byl tento lišák nedospělým zvířetem narozeným na jaře stejného roku, a stejně jako další subadulti, i on v podzimním období opustil své rodné teritorium a začal si hledat nové (některé liščí samice ještě svůj první podzim tráví v původním teritoriu, ale ne všechny). K Gillian se přidal Chris Packham, aby Teadropovy výkony okomentoval. Nejzajímavější fází experimentu byl tzv. cross-strings, tedy překřížená lana. Šelma musela odhadnout, za které z lan zatáhnout, aby se dostala k potravě, umístěné tak trochu jinde, než kde by ji čekala. Tuto část experimentu nejsou schopni vyřešit domácí psi. Bylo tedy otázkou, zda se Teardropovi podaří oříšek rozlousknout. Nejprve lišák vůbec netušil, jak se kuřecího masa zmocnit. Po několika neúspěšných pokusech se však naučil, za co tahat, a ještě několikrát se té samé noci vrátil, aby se nasytil. O to zajímavější pro tým bylo, že problém vyřešil jiným způsobem, než čekali. Po několik dalších večerů se Teadrop vracel do stejné zahrady, a tým si položil zásadní otázku: "Učí se lišák vůbec něco nového?" Nadělal totiž příliš mnoho chyb. V určitou chvíli začal být pokusem příliš frustrován, a box trochu poničil. Chris s ním zcela soucítí, a ví, jaké to je nebýt schopen dostat se dál než do sedmadvacátého levelu. Teadrop se kuřecího masa za všechny ty večery pokusil zmocnit sedmnáctkrát, z toho dvanáctkrát neuspěl. Z posledních devíti pokusů bylo neúspěšných osm. Lišky tedy zřejmě mají potenciál problém se zkříženými provazy vyřešit, a jsou možná malinko úspěšnější, než naši psí přátelé, ale i tak je to na ně trochu moc. Platí nicméně, že volně žijící psovití řeší problémy lépe, než ti domácí. Australští dingové mají rozhodně větší intelekt. A jak nás Chris upozorňuje, psi byli zkrátka vyšlechtěni tak, aby vzhlíželi ke svým páníčkům, paničkám a všem dalším opatrovatelům, a postrádají laterální myšlení, kvůli čemuž povětšinou nejsou při řešení problémů kreativní. Tímto způsobem myšlení se však nemohl chlubit ani Teadrop, neboť v nadpoloviční většině případů nedokázal vypočítat, s jakou miskou s kuřetem je vlastně ten který provaz spojen.
Klip ze čtvrté epizody naučného pořadu Autumnwatch 2017 od BBC Studios Natural History Unit, vysílaného živě na podzim roku 2017 na televizní stanici BBC Two.
Žádné komentáře:
Okomentovat