O tom, jak se dinosauři rozmnožovali před počátkem křídy, se toho ví docela málo. Vejce neptačích dinosaurů z prvních dvou útvarů mezozoika jsou totiž ve fosilním záznamu dosti méně častá, než vejce jejich následovníků z posledního útvaru druhohor. Je tedy velmi potěšující, že jeden čerstvě popsaný zástupce podřádu Sauropodomorpha z Číny poskytuje paleontologům vhled do způsobu rozmnožování starších dinosaurů. Ale popořádku. 9. října 2023 byl v odborném časopise National Science Review publikován článek Fenglu Hana z Čínské univerzity geověd ve Wuhanu a jeho kolegů, kteří v něm popsali nový dinosauří druh Qianlong shouhu. Učinili tak na základě částečně zachovalé kostry a neúplné lebky, jež se nacházela asi třicet metrů západně od ní, přičemž exemplář pochází z lokality Zhuanpo v provincii Kuej-čou v jihozápadní Číně. Kromě kostry a k ní s největší pravděpodobní patřící lebky bylo nalezeno ještě pět snůšek vajec tohoto dinosaura, jež obsahují embrya - kostřičky vyvíjejících se, nevylíhnutých mláďat. Dle uzavřených neurocentrálních švů na obratlech exempláře Han a jeho kolegové usoudili, že nalezená kostra patří dospělci. Všechny fosilie jsou v současné době umístěny ve sbírkách Provinciálního muzea v Kej-čou, jež se nachází ve městě Kuej-jang. Celý druhový název Qianlong shouhu, který zvířeti dali, znamená v překladu do češtiny "střežící drak z Kuej-čou", přičemž samozřejmě odkazuje na to, že kostra patřila dinosaurovi, jenž zřejmě opatroval hnízda. Qianlong byl asi šest metrů dlouhý a vážil jednu tunu. Allometrická analýza dospělce ve srovnání s embryi prokázala, že v dospělosti byl tento tvor zřejmě bipední, tedy kráčel pouze po zadních, ovšem po vylíhnutí z vejce byli malí qianlongové kvadrupední, chodili tedy po všech čtyřech. Z nálezu vyplývá, že tito sauropodomorfové vytvářeli hnízdní kolonie, podobně jako jihoafrické rody Massospondylus a Mussaurus. Všech pět snůšek se nacházelo na území o více či méně 15 čtverečních metrech, přičemž jednotlivá hnízda od sebe byla vzdálena jeden až tři metry. Qianlong žil ve spodní juře; nalezené fosilie jsou staré 193 až 200 milionů let.
Kostra dospělého exemplář Qianlong shouhu a jednoho z embryí z nalezených vajec. Obrázek z Wikimedia Commons
Vejce tohoto veleještěra byla obzvláště zajímavá. Pochopitelně měla vápenatou skořápku, ta však byla velice tenká - okolo nějakých 160 mikrometrů. Han a jeho kolegové v článku uvádějí, že nelze vyloučit zvětrávání skořápek, a že původně byly o něco tlustší. Dá se ale říci, že Qianlong kladl kožovitá vejce. Pro neznalce to může být trochu překvapivé, vždyť počítačově animovaní dinosauři v dokumentárnách pořadech a filmech běžně kladou vejce dosti podobná těm ptačím. Je však třeba si uvědomit, že vejce raných sauropodomorfů měla obecně slabou skořápku; v případě již zmíněného massospondyla od 80 po 100 mikrometrů, tedy ještě méně, než u qianlonga. Pozdější dinosauři skutečně kladli vejce s pevnější skořápkou, dosahující tloušťky 400 až 4750 mikrometrů. Za kožnatá vejce lze obvykle (jak to Han a jeho kolegové uvádějí) považovat vejce se skořápkou o tloušťce 70 až 200 mikrometrů. Skořápky vajec tohoto dinosaura nelze ani považovat za slabé, byly zkrátka kožovité, podobně jako u dnešních krokodýlů (se kterými jsou ostatně neptačí dinosauři a ptáci evolučně spřízněni, neboť společně tyto skupiny patří do kladu Archosauromorpha). Studie Hana a jeho kolegů dokazuje, že ranější členové skupiny Dinosauria měli vejce se slabou skořápkou, v některých případech dokonce kožovitá. Proč v průběhu vývoje této mimořádně úspěšné skupiny docházelo ke ztlušťování vaječné skořápky, to je otázkou. Největší změna v tomto směru nastala na počátku evoluce theropodů a bazálních ptáků, a projevila se hlavně u neptačích maniraptoranů.
Zdroje informací pro tento příspěvek:
Exceptional Early Jurassic fossils with leathery eggs shed light on dinosaur reproductive biology (National Science Review)
Žádné komentáře:
Okomentovat