Pokaždé, když je popsán nový velký druh obratlovce, popularizační média ožijí. Navzdory tomu, co si někteří laici mohou myslet, v dnešní době nehrozí, že by někde v nitru deštných lesů či na odlehlém, neprozkoumaném ostrově žil nějaký velký druh zvířete, které ještě nebylo popsáno a zkoumáno. Existují však kryptické druhy - nikoliv pochybné kryptidy, kterými se zabývá pavěda kryptozoologie, ale druhy, které jsou klasifikovány jako zástupci jiné, dříve popsané specie. Kupříkladu loni se ukázalo, že s anakondou velkou (Eunectes murinus) to není tak jednoduché, a že existuje další velký druh anakondy, Eunectes akayima, jehož mitochondriální DNA je odlišná o 5,5 %, a jehož zástupci byli dříve identifikováni zkrátka jako anakondy velké. Obdobně se nyní ukázalo, že na seznam krokodýlovitých (Crocodylidae) mohou přibýt dva kryptické druhy krokodýlů z neotropické oblasti.
Donedávna se mělo za to, že v současné době obývají americký kontinent čtyři žijící druhy krokodýlů. Větší krokodýl americký (Crocodylus acutus), jehož samci dorůstají délky i přes 7 metrů a mohou vážit více než tunu, obývá širokou oblast od jižní Floridy přes mnoho ostrovů Karibského moře a pobřeží Střední Ameriky přes Kolumbii, Venezuelu a Peru až po Ekvádor. Žije ve velmi slané vodě i v říčních tocích, ve vnitrozemí i na ostrovech; jeho největší populace na světě je doma u hypersalinního jezera Lago Enriquillo v Dominikánské republice. Obdobně velký krokodýl orinocký (Crocodylus intermedius), kriticky ohrožený endemit pánve řeky Orinoko ve Venezuele, dorůstá maximální délky 6,8 metru a váhy přes tunu. Menší krokodýl Moreletův (Crocodylus moreletii), obvykle dorůstající třímetrové délky a vážící něco přes metrák, žije v Mexiku, Belizi a Guatemale; k nalezení je v říčních tocích v borovicových lesích, na travnatých savanách Yucatánu i v brakické vodě při pobřeží Mexického zálivu. Z Guatemaly pocházejí také jeho fosilie, staré asi 100 000 let. Nejmenším z amerických krokodýlovitých je krokodýl kubánský (Crocodylus rhombifer), mající obvyklou maximální délku 2,3 metru (výjimečně ale i 3,5 metru) a hmotnost 70 až 120 kilogramů (v případě velkých samců ale i více než 215 kilogramů), byl dříve doma i na Bahamách, Hispaniole a na Kajmanských ostrovech, jak dokládají fosilie, ale dnes je jeho výskyt omezen na Kubu. Tolik tedy čtyři dosud známé krokodýlí druhy z Nového světa. Krokodýlovití se na západní polokouli dostali z afrického kontinentu asi před 5 miliony roky a začali se diverzifikovat. Ve středním pliocénu žil na území Venezuely druh Crocodylus falconensis, nejbazálnější z novosvětských krokodýlů; fylogeneticky byl nejblíže druhu C. checchiai z pozdního miocénu až raného pliocénu Libye a Keni. I když výzkumy vztahů mezi jednotlivými neotropickými krokodýly byly již několikrát provedeny, teprve nedávno byla učiněna extenzivní studie genomické a anatomické variability amerických krokodýlovitých. Mezinárodní tým vědců z Kanady, Mexika a Kanady vedený Hansem C. E. Larssenem, Hoai-Nam Bui a Josém Avila-Cervantesem z MgGill University v Quebecu nalezl překvapivou genetickou diverzitu neotropických krokodýlů a identifikoval dva kryptické druhy, z nichž oba mohou být na pokraji vyhynutí.
Dva krokodýlové američtí (Crocodylus acutus) na břehu říčního toku v kostarickém Garabitu. Fotografie Maartena Langbroeka z webu Observation.org
Tým pracoval se vzorky tkání nasbíranými na osmi lokalitách v Mexiku. Hlavními oblastmi, na které byl výzkum zaměřen, byly atolový útes Bancho Chinchorro a ostrov Cozumel v Karibském moři. Krokodýl americký byl reprezentován 71 vzorky, krokodýl Moreletův 24 vzorky a krokodýl kubánský pak 5 vzorky (krokodýl orinocký samozřejmě vzhledem ke svému areálu rozšíření nemohl být v tomto výzkumu zahrnut). Z hybridní zóny krokodýla amerického a krokodýla Moreletova ve vnitrozemí poloostrova Yucatán nebyly pořízeny žádné vzorky. V laboratořích došlo k extrakci DNA, spočítaly se genetické statistiky, s pomocí dvou klastrových metod byla zkoumána genetická struktura mezi populacemi, byla zrekonstruována fylogenetická historie těchto krokodýlů, dále demografické modelování a geometrické morfometriky. Genetický výzkum poukázal na to, že krokodýl americký a krokodýl kubánský jsou si vskutku blízcí. Důležité však je, že porováním genetických sekvencí došel tým k závěru, že Mexiko je domovem dvou kryptických krokodýlích druhů, jež zatím ani nemají pojmenování. Jeden z těchto druhů je doma právě v Bancho Chinchorro a druhý na Cozumelu. Obě tyto populace mají nejvyšší počet alel, nejvyšší nukleotidovou diverzitu a nízké koeficienty inbreedingu, takže si udržují rozmanitý genetický fond. Od krokodýla amerického, za kterého byli dříve "zaměňováni", ale i krokodýla Moreletova a krokodýla kubánského, se geneticky výrazně odlišují. Doktor Avila-Cervantes pro web Sci.News uvedl následující: "Tyto výsledky byly naprosto nečekané. Předpokládali jsme, že Crocodylus acutus je jediný druh, který se vyskytuje od Kalifornského poloostrova po Venezuelu a napříč Karibikem." Pro stejný web komentoval profesor Larssen tento výzkum následujícími slovy: "Biodiverzita mizí rychleji, než si dokážeme uvědomit, co ztrácíme. Většina druhů krokodýlů je již ohrožena a rychlý rozvoj pobřežních oblastí ohrožuje téměř každou populaci. Cílem našeho výzkumu bylo odhalit skutečnou rozmanitost krokodýlů na těchto izolovaných ostrovech. Rychlou ztrátu biodiverzity lze zpomalit pouze tehdy, budeme-li vědět, které druhy jsou nejvíce ohroženy. Nyní, když tyto krokodýly uznáváme za samostatné druhy, je zásadní chránit jejich stanoviště. Omezení rozvoje půdy a zavedení pečlivých strategií ochrany přírody na Cozumelu a v Banco Chinchorro bude klíčové pro zajištění jejich přežití."
Banco Chinchorro je dobře známou lokací pro potápění s "krokodýli americkými"; vždyť na ni zavítal i Steve Backshall se svým štábem při natáčení seriálu Divocí! (Fierce!). Fotografie Leightona Luma z webu Oceanographic Magazine
Obě populace nově identifikovaných a zatím nepojmenovaných krokodýlích druhů tvoří méně než 1000 jedinců. Vzhledem k tomu, že jsou to ostrovní druhy a mají tedy malý areál rozšíření, by se mohly v brzké době dočkat klasifikace coby kriticky ohrožených druhů a mohly by se tedy zavést programy na jejich ochranu. Bancho Chinchorro je již chráněnou oblastí, a to sice biosférickou rezervací (ty určuje UNESCO). Cozumel je ale chráněn jen zčásti a navštěvuje ho velké množství turistů. Uvidíme, jak se to s ochranou domovin těchto krokodýlích druhů bude mít do budoucna. Zajímavé je, že krokodýli z Banco Chinchorro kladou snůšky o menším počtu vajec než krokodýli američtí; jejich vejce jsou také mnohem menší. Přitom mají vysoký hnízdní úspěch, kvůli absenci hnízdních predátorů, a největšími nebezpečími pro jejich vajíčka jsou v podstatě tropické bouře a silný déšť. Jinak jsou tito krokodýlové menší a jejich samice jsou pohlavně dospělé v menší velikosti než u krokodýlů amerických. Za tento velikostní rozdíl vděčí nejspíše lokálním podmínkám prostředí. Na závěr ještě jedna informace - idea, že krokodýl americký může být složen z celé řady kryptických druhů není nikterak nová. Ve vědecké literatuře se o této možnosti zmínili někteří autoři už v letech 2008, 2018 a 2020, nicméně toto je první jasný důkaz. Článek profesora Larssena a jeho kolegů byl publikován online ve vědeckém časopise Molecular Phylogenetics and Evolution s koncem dubna 2025; má být součástí 207. svazku, který ve fyzické podobě vyjde v červnu tohoto roku. V budoucnu budou možná zájemci o současné archosaury svědky rozdělení tohoto druhu na několik specií a tedy i nárůstu počtu krokodýlovitých žijících v neotropech. Velkou výzvou bude některé z nich udržet mezi žijícími druhy.
Zdroje informací pro tento článek:
Novel island species elucidate a species complex of Neotropical crocodiles (Molecular Phylogenetics and Evolution)
American crocodile (Wikipedia)
Morelet's crocodile (Wikipedia)
Cuban crocodile (Wikipedia)
Orinoco crocodile (Wikipedia)
Crocodylus falconensis (Wikipedia)
Žádné komentáře:
Okomentovat