Jsou to starobylí tvorové, ale žijí v měnícím se světě. Tyto evoluční poklady přežily i dinosaury. Ale náhle mizí. Zatímco vědci se snaží najít odpověď na otázku proč, žáby se z naší planety ztrácejí. Vypadá to, že nenávratně přijdeme o polovinu žabích druhů, a jejich habitaty se bez nich rozpadnou.
1: Titulek dokumentu
Žáby: Tenká zelená linie (Frogs: The Thin Green Line) je americký dokumentární film vyrobený společností ArgoFilms ve spolupráci s WNET Thirteen pro televizní stanici PBS a poprvé vysílaný 5. dubna 2009 jakožto 10. díl 27. série pořadu Nature. Pojednává o nebezpečích, která hrozí žábám a případně také dalším obojživelníkům, přičemž se z velké části zaměřuje na chytridiomykózu způsobenou parazitickou houbou Batrachochytrium dendrobatidis. Dalšími tématy, na které se zaměřuje, je také ničení přirozeného prostředí žab nebo jejich deformity způsobované parazity a různými látkami vypouštěnými do vod člověkem. Režisérkou, scénáristkou, producentkou a v americké verzi také vypravěčkou dokumentu je Allison Argo, americká dokumentaristka, majitelka společnosti ArgoFilms a držitelka šesti cen Emmy. Tímto snímkem zprostředkovává co nejširšímu publiku informace o hrozbách, které mohou v relativně blízké budoucnosti smést až polovinu všech žabích druhů z naší planety. Žáby: Tenká zelená linie je výtečně zpracovaným budíčkem, poskytujícím pohled na práci vědců a ochránců přírody, kteří se ze všech sil snaží zachránit některé z nejohroženějších druhů obojživelníků, ultimátně sloužícím jako připomínka toho, že se do ochrany těchto úžasných živočichů musíme zapojit všichni. Všechny informace jsou divákům podány srozumitelně, bez zbytečného protahování scén, a je jim ukázána třeba i rehabilitace žab, které se potýkaly s chytridiomykózou nebo deformované žáby postrádající končetiny. Zároveň však z filmu vyzařuje naděje, že stále není pozdě, abychom se do ochrany žab zapojili. Snímek začíná krátkým seznámením s žábami a jejich neuvěřitelnou rozmanitostí. Divákovi jsou prezentovány záběry různých druhů jak v přírodě, tak ve studiu, na bílém podkladu a s bílým pozadím. Následuje scéna pojednávající o rozmnožování skelných žab ze Střední Ameriky, na kterou pak zhruba v polovině snímku navazuje další segment, týkající se samečkovy ochrany vajíček a pulců jiného, podobného druhu, unikajících před dravým hmyzem ze spodní strany listů do vody. Předtím se však diváci dozvídají, jaká nebezpečí představují silnice například pro blatnici Holbrookovu na březích floridského Cape Cod. Chytridiomykóza začíná být předmětem snímku zhruba okolo deváté minuty; zde se seznamujeme s doktorem Rolandem Knappem, který se svým týmem studuje vliv chytridové houby na populace ohrožených skokanů maskovaných v Yosemitském národním parku. Byl jedním z prvních, kteří se začali tímto závažným onemocněním zabývat. Dále nás dokument přesouvá do střední Panamy, kam se po letech vrací bioložka Karen Lipps. Pralesu, ve kterém dříve prováděla výzkum, něco chybí - hlasy žab. Se svou studentkou odchytává poslední žáby v okolí potoka, který je bez pulců zarostlý kluzkými řasami. Potkávají i korálovce, který možná brzy přijde o zdroj potravy. A za všechno může chytridiomykóza. Asi v polovině snímku je divákům představena úžasná práce Edgarda Griffitha, který se svou ženou Heidi Ross vede zařízení k rehabilitaci nakažených žab. Sám nám ukáže, v co se panamské lesy mění. Dále je na pořadí slavný případ deformit žab z Minnesoty, kterým se zabýval David Skelly z Yale University. Diváci mají možnost vidět, jak jistý druh ploštěnce připravuje minnesotské žáby o končetiny nebo naopak způsobuje, že jim jich naroste příliš mnoho. Tyron B. Hayes nám zase ukáže, jak hormonální látky vypouštěné z kanalizací do vod obývaných žábami mění samce na samice, produkující oplodnitelná vajíčka. Nakonec se film Žáby: Tenká zelená linie přesunuje do Austrálie za Gerrym Marantellim, který chrání rosnice náhorní (Ranoidea booroolongensis) před každoročně se zhoršujícím suchem jednoduchým způsobem - odchytává je, stará se o ně v zajetí a pak je s příchodem dešťů s pomocí místní komunity hromadně vypouští do volné přírody. Gerry nám také na konci dokumentu ukáže vzácnou žábu corroboree, kterých kdysi na některých stanovištích v jižní Austrálii žilo sto na jediný metr čtvereční. Naděje na záchranu žab srší z dokumentu právě díky práci odborníků a ochránců, kterou ukazuje, a navíc velmi poutavě. Jejich práce je inspirující. Kameramanem tohoto snímku byl Andrew Young (Backyard Wilderness), při práci s kamerou mu pomáhali Steve Romano (Life: Plants) a Chris Szwedo (Crash: A Tale o Two Species). Střih samotný je dílem režisérky Allison Argo (The Last Frog, The Secret Life of Cats, The Last Pig). Některými z producentů, jež se na výrobě tohoto dokumentu podíleli, jsou Tanner Vea (Wild Balkans), Jill Clarke (Jane Goodall's Wild Chimpanzees) a Irene Tejaratchi Hess (Invasion of the Giant Pythons) spolu s dlouhodobým producentem cyklu Nature Billem Murphym (Terra Matter). Výkonným producentem byl Fred Kaufman (Elsa: The Lionness That Changed the World). Dokument Žáby: Tenká zelená linie je velmi podmanivý a kvalitně zpracovaný, a poskytuje mnoho informací o hrozbách pro žáby a způsobech, jak je chránit. Allison Argo dle mého odvedla s tímto třiapadesát minut dlouhým filmem skvělou práci. Mohu jej vřele doporučit všem zájemcům o ochranu přírody a zvláště pak o ochranu obojživelníků. Mimo Spojené státy americké se vysílal na National Geographic Channel, v současnosti jej však můžete zhlédnout také na YouTube.
Žádné komentáře:
Okomentovat