Užovka tenkoocasá-Krásný had z jihovýchodní Asie

Po jedenácti dnech přináším další hadí popisek... Nemohu uvěřit tomu, že za ta léta popisování plazů jsem se nedostal k tomuto druhu. Minule jsem Vám ho každopádně slíbil, a tak je tu. Seznamte se s překrásnou užovkou tenkoocasou!

Latinský název: Elaphe taeniura,

Rozšíření: jihovýchodní Asie (jih Číny až ostrovy Sumatra a Borneo),

Velikost: 1,3 až 2,5 metru.

Užovce tenkoocasé se v angličtině říká nejčastěji "beauty snake", a opravdu by se o ní dalo říci, že jde o krásného hada. Přední část jejího těla je obvykle olivově hnědá, přičemž ji zdobí čtyři velké černé skvrny a dva dlouhé žlutavé pruhy. Ty jsou dále přerušeny pruhy širokými, a obvykle stejné žluté, žlutavé barvy. Boky hada jsou černě a bíle pruhované s občasnými žlutými až oranžovými vzory. Retní šupiny jsou většinou bílé, a od očí se k nim táhne černý proužek. V současnosti je uznáváno deset poddruhů užovky tenkoocasé, a každý z nich má samozřejmě svůj vlastní barevný vzor, a i u jednotlivých poddruhů se tyto vzory mohou v různých oblastech jeho výskytu lišit. Avšak černý proužek táhnoucí se od očí ke rtům se vyskytuje prakticky u všech, díky čemuž je možné tohoto hada snadno identifikovat. Tchajwanský poddruh E. taeniura friesei je výjimečný tím, že má na zádech vzory ve tvaru motýlků. Thajský a malajský poddruh E. taeniura ridleyi je zase světle šedý, přičemž zadní část jeho těla je tmavší - díky tomuto zbarvení se lépe skryje v temných puklinách mezi kameny v jeskyních, v nichž loví netopýry. Konkrétně tomuto poddruhu se někdy v angličtině říká "cave racer". Jinak má angličtina pro užovku tenkoocasou a její jednotlivé poddruhy několik dalších jmen, název "beauty ratsnake" je také poněkud často užíván. Ve starší české literatuře se jí dříve přezdívalo užovka japonská - tento název je poněkud nepřesný, neboť na japonských ostrovech Rjúkjú, tedy na jihu země, žije jeden poddruh, E. t. schmackeri. Název tedy patří spíše jemu, ne však celému druhu... Tento poměrně dosti přizpůsobivý had je k nalezení jak v deštných pralesích a křovinách, tak v kulturní, zemědělské krajině. Tam je často lákán hojnou kořistí v podobě hlodavců, zvláště myší a krys, a tím pádem se dostává do kontaktu se svým úhlavním nepřítelem, člověkem. V jižní Číně jsou tito krásní hadi odchytáváni a zabíjeni. Jejich maso se zpracovává v kuchyni a prodává v restauracích. Prozatím však užovka tenkoocasá není ohroženým druhem... Kromě hlodavců loví i ptáky a obojživelníky. Naopak predátorem užovky tenkoocasé jsou draví ptáci a větší masožraví a všežraví savci, třeba i zdivočelé domácí kočky... Užovka tenkoocasá je mezi užovkami výjimečná tím, že chrání svou snůšku. Samice naklade 5 až 25 vajec, a před potenciálními predátory je chrání po dobu 70 dní. Je však známo, že si čas od času může udělat přestávku a odplazit se na lov. Hned poté se však vždy vrací zpět ke snůšce. Když se mláďata vylíhnou, měří 30 až 45 centimetrů na délku. V průběhu prvních 14 měsíců života dorostou délky okolo 135 centimetrů, přičemž o další čtyři měsíce později dosáhnou dospělosti a jsou tedy již schopna se rozmnožovat... Byť se to může zdát být překvapivé, užovka tenkoocasá je invazivním druhem na japonském ostrově Okinawa (možná další důvod pro starší český název užovka japonská). V 70. letech 20. století byly užovky tenkoocasé tchajwanského poddruhu uměle vysazeny na Okinawě jen proto, aby byly znovu odchytávány pro medicínu nebo vystavovány v zoologických zahradách. Díky své přizpůsobivosti se tyto užovky dokonale zabydlely v severní části ostrova, a dodnes dle tamních ochránců přírody představují nebezpečí pro tamní vzácné ptačí druhy, kupříkladu pro chřástala okinawského, druhu, který se nevyskytuje nikde jinde na světě. Tito ohrožení ptáci se totiž stávají častou kořistí introdukovaných užovek tenkoocasých... Jde-li o taxonomické zařazení tohoto hada do systému, je stále poměrně nejasné, zda patří do rodu Elaphe, do kterého byly přinejmenším v minulosti řazeny všelijaké druhy užovek, nebo do rodu Orthriopis. Hadi tohoto rodu v podstatě byly dříve řazeny do rodu Elaphe, ale mitochondriální výzkum potvrdil, že všichni patřili do svého vlastního taxonu. I tak se pro ně ale rodový název Elaphe hojně používá... Užovku tenkoocasou jste mohli vidět v několika dokumentárních filmech a seriálech o přírodě. Poddruh endemicky se vyskytující na Sumatře a Borneu se objevil v jedné epizodě cyklu BBC Expedice Borneo (Expedition Borneo) z roku 2005, v níž jej v jeskyni plné netopýrů nalezl Steve Backshall, a jihočínský poddruh byl chycen Nigelem Marvenem v dokumentu Na jih Číny s Nigelem Marvenem.

Příště bičovka nosatá!