Pravěk v Čechách - Ursus deningeri

Zatím poslední část Pravěku v Čechách přibyla na tento blog 27. prosince minulého roku. Je tedy na čase se k němu vrátit! Pravěk v Čechách je po sérii Hmyz a jeho předci druhým nejdéle běžícím projektem na tomto blogu. Začal jsem jej psát 1. ledna 2014 - pamatuji si na to, jako by to bylo včera. Ale stále jsem nepopsal všechny pravěké živočichy, jejichž ostatky byly na území České republiky nalezeny. Proto je na čase se k tomuto projektu vrátit...

Živočich: Ursus deningeri,

Období: Pleistocén.

V době ledové žili na území České republiky rozliční zástupci pleistocénní megafauny, od mamutů a srstnatých nosorožců po dýkozubce moravské a také soby, jež s ústupem ledovců, na rozdíl od ostatních jmenovaných savců, zamířili na sever. Dále zde žily i velké jeskynní šelmy; neznamená to, že nutně musely žít v jeskyních, ale to, že v nich jejich pozůstatky byly nalezeny. Svědectví o tom, že Česko před několika desítkami tisíců let obývali lvi a medvědi jeskynní, vydaly jak Český, tak i Moravský kras. Tito živočichové zde prosluli; oba se objevili například ve Štorchových Lovcích mamutů. Ale spousta lidí netuší, že Česko během pleistocénní epochy obýval ještě jeden druh medvěda. Jmenuje se Ursus deningeri, a byl popsán v roce 1904 von Richenauem na základě pozůstatků nalezených v Německu. Jeho ostatky se také našly na různých místech České republiky, například v Medvědí jeskyni na Stránské skále či v jeskyni Za hájovnou, která se nachází v Javoříčském krasu. Několik kostí bylo také odkryto v Koněpruských jeskyních (v CHKO Český kras), kde byly koneckonců nalezeny pozůstatky i dalších pleistocénních živočichů, hojně kdysi obývajících naše území (například vlků, srstnatých nosorožců, megalocerů ad.). Areál rozšíření U. deningeri však nebyl omezen pouze na střední Evropu; vyskytoval se v podstatě v celé severní části Eurasie. Jeho kosti, datující se do období před 1,8 až 0,8 miliony let, byly nalezeny i v Mongolsku. Kosti nalezené v Česku se naopak datují do období před 790 000 až 600 000 let, tedy do středního pleistocénu... Byla to poměrně mohutná medvědovitá šelma. Její spodní čelist byla štíhlá jako u současného medvěda hnědého. Podle odborníků byl tento druh blízce příbuzný předchůdcům tohoto druhu, který se dosud velmi vzácně vyskytuje na našem území. Ursus deningeri měřil celkově 2,7 metru na délku, v kohoutku byl vysoký okolo 1,5 metru a jeho hmotnost se pohybovala mezi 250 až 350 kilogramy. Pravděpodobně žil podobným způsobem, jako medvěd jeskynní. Před zimou se patrně ukládal k zimnímu spánku v jeskyních. Právě proto v nich byly jeho ostatky nalezeny. Jeho strava se z velké části skládala z bobulí a dalších lesních plodů; byl více zaměřen na rostlinnou potravu...

Nevím, jak často se budu k projektu Pravěk v Čechách vracet, ale rozhodně mám v plánu napsat ještě jednu část...