Bývalí kryptidi

Většina z nás jistě ví, co to kryptidi jsou. Mají to být živočichové, jejichž existence není doložena. Čas od času se někde na internetu objeví rozmazaná fotka nějakého z těch živočichů a my se můžeme rozhodnout, zda věřit, že takový tvor existuje či ne. Nejznámějšími kryptidy jsou bezesporu Nessie, Yetti či Bigfoot, Chupacabra, Mothman nebo Mokele Mbembe. Se zprávami o tajemných zvířatech se setkáme prakticky na každém kontinentu, takřka v každé zemi. Ať už jsou za tím mýty, skotská whisky, halucinace nebo skutečné setkání s čímsi dosud nepoznaným...

Některá zvířata, která dnes velmi dobře známe, byla dříve také považována za kryptidy. Vědci odmítali uvěřit, že takoví tvorové existují. Pak však byli nalezeni. Tento článek se zaměří na některé z nich...

GORILA:

Gorila horská (Gorilla beringei) je bezpochyby jedním z nejznámějších primátů. Vždyť také patří do našeho blízkého příbuzenstva, i když její DNA není tolik podobné tomu našemu, jako šimpanzí (jen pro informaci, se šimpanzi sdílíme 98 % naší DNA). Než však byla v roce 1903 popsána německým zoologem Paulem Matschiem, málokdo chtěl uvěřit, že existuje. Po celá staletí se ve východní Africe vyprávěly příběhy o opičích mužích, pokrytých hustou srstí. Tito opolidé prý unášeli lidi a zabíjeli je. V 16. století anglický cestovatel Andrew Battel údajně zahlédl skupinu těchto tvorů, která se vloupala do jeho tábora. Další průzkumník, Du Chaillu, v roce 1860 napsal o násilnických, krvelačných primátech z lesů východní Afriky. Do začátku 20. století byly tyto zprávy ignorovány a považovány za naprosté výmysly. Teprve v roce 1902 německý důstojník kapitán Robert von Beringe zastřelil tohoto lidoopa v regionu Virunga na území Rwandy. Tělo zvířete přivezl do Evropy, kde ho Matchie pojmenoval a dal mu druhové jméno ctící muže, který prokázal existenci tohoto lidoopa. Rodové jméno gorila pochází z úplně jiné doby. Už v roce 500 před naším letopočtem kartážský průzkumník Hanno Mořeplavec napsal o "kmeni" lidoopů žijících na západoafrickém pobřeží. Nazval je "gorillae", tedy zhruba "chlupatí lidé". Dnes už gorila vůbec není kryptidem, ale naopak zvířetem, které potřebuje naši ochranu. Gorila horská je totiž kriticky ohrožený druh; v září roku 2016 jich žilo v divočině asi 880, je možné, že od té doby se jejich počet ještě snížil...

OKAPI:

Ikonou kryptozoologie, vědy, jejíž postavení je poměrně sporné (někteří ji považují za vědu, jiní za pseudovědu), je okapi. Nejbližší žijící příbuzná žirafy bývá občas připodobňována k legendárnímu jednorožci s názvem O'api nebo Atti. Kýty tohoto savce byly vždy označovány jako kdyby byly pokryty pruhy zebry, zatímco tělo samotné mělo připomínat něco mezi zebrou, oslem a žirafou. Až v roce 1901 byla okapi vědecky popsána. Kusy pruhované kůže získal britský guvernén Ugandy Sir Harry Johnston. Popis zhotovil britský zoolog Ray Lankester... Možná bychom však neměli na okapi myslet jako na bývalého kryptida, ale jako na tvora, který potřebuje naši ochranu - žije jen v Ugandě a je to ohrožený druh. Žije v nadmořské výšce 500 až 1500 metrů nad mořem. Nesmíme tohoto ikonického býložravce ztratit!

KRAKATICE OBROVSKÁ:

Příběhy o obrovských krakaticích napadajících lodě a požírajících námořníky se vyprávěly od doby, kdy lidé poprvé vypluli na moře. Že krakatice obrovská existuje se jasně prokázalo už v 19. století, ale do počátku století jednadvacátého zůstával tento obří hlavonožec jedním z mála zástupců současné megafauny, kterého se ještě nepodařilo naživo vyfotografovat. První fotografie, pořízená u japonského pobřeží roku 2002, zobrazuje 4 metry dlouhého jedince. Obvyklá maximální délka je pak 5 metrů. Zkazky o dvacetimetrových krakaticích jsou jen pouhými výmysly.

VARAN KOMODSKÝ:

Buaja darat, což znamená pozemní krokodýl - tak se říkalo zvláštním velkým plazům žijícím na Komodu a okolních ostrovech, než lieutenant van Steyn van Hensbroek z dánské perleťové flotily zastřelil na Komodu jednoho z těchto živočichů, neznámých vědeckému světu, v roce 1911. Major P. A. Ouwens z jávského muzea pak poslal na Komodo jednoho ze svých lidí, který mu přivezl kůže dvou jedinců (jeden měl asi 3 metry, druhý více než 2 metry na délku) a také dva metrové, mladé jedince, kteří byli stále živí. Ouwensovi bylo jasné, že buaja darat je vlastně varanem, a varany už herpetologové moc dobře znali! Pojmenoval zvíře Varanus komodoensis. Dnes je tento bývalý kryptid největším ještěrem světa.

PTAKOPYSK:

Zprvu považoval každý zprávy o vodním živočichovi s ptačím zobákem a bobřím ocasem za hoax. V roce 1799 měli vědci poprvé možnost prozkoumat tělo tohoto savce, který žije pouze na východě Austrálie a na ostrově Tasmánie. Byli přesvědčeni, že ten, kdo jim tělo zvířete dodal, sešil různé části těla různých živočichů k sobě. Od roku 1800, kdy byl vědecky popsán, však ptakopyska velmi dobře známe. Tento ptakořitný savec klade vejce, jeho mláďata se živí pozoruhodným mlékem, ne zrovna podobným tomu u placentálů, a samci mají dokonce jedovaté ostny na nohou.

HOGZILLA:

Hogzilla je název pro jeden exemplář prasete, který byl zastřelen v americké Georgii 17. června 2004. Původně byla zpráva o tomto prasečím obru považována za hoax. Hogzilla však byla skutečná. Byl to samec nepatřící k žádnému druhu - šlo totiž o hybrida prasete divokého a prasete domácího. Zvíře měřilo mezi 2,1 až 2,6 metry a vážilo 360 kilogramů. Jde o jednoho z mála "údajně zastřelených kryptidů", který vlastně skutečně existoval. Prokázanou existencí však samozřejmě přišel o status kryptida.

Výčtemdruhů, o jejichž existenci se dlouho pochybovalo, bych mohl strávit ještě dlouho a napsat opravdu velmi dlouhý článek, ale já doufám, že Vám to takto stačí. Fakt, že existenci některých z těchto živočichů praví zoologové původně nechtěli přijmout, považuji za plus - dokud neexistuje důkaz, pak podle mne není moc o čem diskutovat. Lochnesskou příšeru už také viděl bezpočet důvěryhodných svědků, že? A přesto nemáme jedinou dobrou fotografii, natožpak uhynulé tělo vyplavené z jezera Loch Ness. Pokud by se prokázalo, že Nessie existuje (sám o tom pochybuji), přestala by být kryptidem...

Za námět na tento článek děkuji uživatelce Kaatedocus. Kdyby kdokoliv z Vás měl dobrý námět na článek, nezdráhejte se mi napsat. Nemůžu slíbit, že takový článek opravdu napíši, avšak když mne téma zaujme, třeba se tak stane...