Ve stínu přízraků-část 7.

A je to tu, James míří k vodám na jih od Jávy! Setká se s tajemným "mořským ďáblem"? A má onen tvor něco společného s incidentem, ke kterému právě došlo v jednom pralese na Jávě? Nyní se to dozvíte...

VE STÍNU PŘÍZRAKŮ-ČÁST SEDMÁ:

James si podal ruku s šedesátiletým Indonéšanem, který byl kapitánem menší rybářské jachty. Ta měla být Jamesovým domovem po následující dva dny. "Jsem zoolog z Jižní Afriky," představil se mu trochu nesměle James. Viděl totiž, že kapitán k němu neprojevuje přílišnou úctu. Stisk jeho ruky nebyl příliš silný. Že kapitán neuměl dobře anglicky a spíše se s ním dorozumíval posunky nebo k němu mluvil svým rodným jazykem, to Jamesovi nevadilo. Sám sebe se však ptal, jak bude moci spolupracovat s někým, kdo si jej téměř nevšímá? Kapitána očividně zajímaly hlavně peníze, které měl dostat až po těch dvou dnech. Na jachtu po osmé hodině ranní doslova naskočilo několik rybářů, a loď vyplula. Rychle opouštěla jávské břehy a malý, otrhaný přístav páchnoucí rybinou. Mořský vzduch Jamesovi vyhovoval. Doma v Jihoafrické republice často prováděl výzkumy kytovců žijících na jih od Kapského cípu, a pobyt na moři jej vždy dokázal nadchnout. Avšak jakmile se pevnina proměnila jen v nepatrný zelený bod v dálce, začalo být Jamesovi zvláštně. Rybáři hodili do vody několik sítí a začali s lovem. "Mohu se Vás na něco zeptat, pane?" zeptal se James jednoho z rybářů, který kolem něj prošel s velkým hákem. "Ano, pán, vy zeptat. Ale já povědět za peníze," řekl mu ten muž. James poodstoupil a raději se zeptal kapitána. Ten konečně projevil trochu ochoty a odpověděl Jamesovi na pár otázek. Tak se James dozvěděl, že už dva měsíce terorizuje rybáře v místních vodách podivný tvor, ten "mořský ďábel". Často se prý chytí v rybářské síti, ale není ho vidět do té doby, kdy je síť vytažena na palubu. Tam prý občasně někoho sežere. Prý je to obr měřící dvacet metrů... "Rybářské povídačky," řekl si James, "co podle nich měří dvacet třicet metrů, bude mít normálně tak osm. Ach jo..." Loď se kymácela ze strany na stranu po mnoho hodin. Krátce po šesté večer se rybáři rozhodli obhlédnout úlovky, a hodit do vody opět prázdné sítě. Počasí se začalo kazit. Obloha ztmavla, začaly se z ní na palubu lodi snášet velké, prudké kápance a v dálce už bouřilo. Rybáři se rozhodli přiblížit se k pevnině. Když tu náhle jedna síť, jež byla vytažena z poloviny na palubu, začala mizet ve vodě. Na jejím konci něco bylo, a bylo to dost silné na to, aby se to samo vyprostilo. "To ten mořský ďábel, pán zoolog! Ty koukat!" vykřikl kapitán. Muži začali síť tahat zpět na palubu. Jeden z nich si připravil pušku, aby to zvíře zastřelil. Ale ten tvor byl silnější. Celá síť byla prudce stržena do vody, a stejně tak všichni, kdo ji drželi v rukou, včetně kapitána! James hleděl s otevřenými ústy! Voda se zbarvila do červena. Bouřka sílila, počasí bylo hrozné, a z vody se ozýval řev rybářů mísící se s řevem toho tvora. James popadl nějakou tyč a uhodil s ním na vodní hladinu. Chtěl, aby se rybáři chytili a vyšplhali zpět. Naštěstí to pochopili. Jeden z nich však krvácel a očividně s ním něco hýbalo. Nikdo se ho neodvážil dotknout, nikdo nechtěl upozornit toho dravce na svou přítomnost, když byl zabrán do hodování na živé oběti! James to však nedokázal sledovat. Popadl jinou tyč a trefil se do vody přímo vedle rybáře. Z vody se náhle proti Jamesovi vynořila obrovská hlava se strašlivými zuby! Byla napojena na dlouhém krku a brzy se ocitla před jeho obličejem! James byl v šoku a nevěděl, co má udělat...

Jediný muž, který byl zrovna na palubě spolu s Jamesem, v rychlosti vystřelil. Zvíře však nezasáhl. Prudký výstřel však toho predátora vystrašil natolik, že se úplně stáhl. Zraněného, šokovaného a polomrtvého rybáře nechal ve vodě a ani si ho nevšiml. Zato muži ano. Rychle ho vytáhli na palubu. Měl ošklivé kousnutí na stehnu pravé nohy. Ztratil už velké množství krve a šance na to, že by přežil, nebyla velká. Loď zamířila ke břehu. Při plavbě však rybář zemřel, vykrvácel. Jakmile se loď ocitla necelý kilometr od přístavu, zaútočil ten tvor znovu! Jeho dlouhý krk doslova vyletěl z vody a hlava přistála na palubě. "Je to jako muréna! Je to murénosaurus!" křičel James, jelikož si právě uvědomil, co je to za zvíře. Mělo tak šest metrů na délku, krk byl přes dva a půl metru dlouhý a ty kolosální čelisti... James popadl fotoaparát a zvíře vyfotografoval! Blesk jej však rozrušil, zvíře se ponořilo a náhle se celá loď otřásla! Kolem ní se teď nacházelo mnoho těl mořských plazů. Muraenosauři na ni zaútočili. Kapitán okamžitě se okamžitě ujal volání SOS. Rybář s puškou střílel kam mohl, ale skoro nikdy se netrefil. Je však pravdou, že menšího murénosaurovi prostřelil krk, poněvadž se predátor přiblížil k boku lodi na dosah. Krk jiného Muraenosaura v mžiku stáhl stejného rybáře do vody. James se odhodlal k tomu, že ho zachrání. Puška zůstala ležet na palubě, ale James si jí v chaosu všiml. Skočil do vody, nehledě na nebezpečí, a podal rybáři ruku. Ten však začal bolestně křičet, protože ho již zespodu ohlodávali murénosauři. Teď si James uvědomil, proč to vlastně dělají. Chovají se jako nenasytné piraně! Ponořil pušku do vody a na jednoho mořského plaza vystřelil. A zasáhl ho! Jenže zraněný murénosaurus Jamese kousl do nohy a hned se kolem něj ostatní shromáždili! James měl však pušku, a tak střílel jako blázen! Napodruhé se už netrefil, všechna ta cákající voda však murénosaury zahnala. Nad lodí se teď objevilo letadlo. Volání o pomoc tedy bylo úspěšné... Jachta nakonec doplula do přístavu pod dohledem letadla. Zraněný byl ošetřen leteckým lékařem přímo na palubě, ale již nikdy se na moře nevrátil. Přišel o obě nohy. James měl štěstí, ošetřit jeho kousnutí nebylo nic složitého a navíc ho kousl jen mladý jedinec. Nevyrval z Jamesovy nohy žádný kus masa, rána prostě jen pořádně krvácela. Po půlnoci se James dostavil do hlavní budovy přístavu a informoval o celé události své spolupracovníky. Ti byli nemálo překvapeni. Druhého dne vyplula na moře velká loď a podařilo se jí chytit dva murénosaury. Bohužel při tom oba zemřeli, protože se kvůli rybí návnadě zachytili mezi háčky na sítích a vykrváceli. Jamesovi bylo jasné, že za existencí murénosaurů v současnosti stojí zase ti podlí genetici, Edward, Alan a další. Jakmile se vrátil do vesnice, přemýšlel, jak jim to vrátit. Docházelo mu, že svět se o jejich pokusech brzy dozví. Proč ale murénosauři byli v moři? Že by je ti genetici někde naklonovali a pak vypustili do vody na svobodu? Před Jamesem stála další záhada. Byl však odhlodlán přijít tomu na kloub!

Snad se Vám část s murénosaurem líbila, pokud ano, budu rád za Váš komentář... Co dalšího Jamese a jeho druhy čeká? To se dozvíte příště...