Borogovia

Borogovia byla pozoruhodným masožravým dinosaurem z čeledi Troodontidae. Svému příbuznému, Troodonovi, se v mnohém podobala, šlo totiž o hbitého, obratného a především lehce stavěného dinosaura. Byla přizpůsobena k rychlosti. Borogovia však nežila v Severní Americe, kudy se toulal její blízký příbuzný. Vyskytovala se na území pravěkého Mongolska před 75 až 70 miliony let. Tam se potkávala s dinosaury jako byl slavný Velociraptor, i s některými mongolskými tlustolebci. Borogovia měla 2 metry na délku, výškou 70 centimetrů nepřesahovala krocana a s váhou 13 kilogramů se rovnala dvoročnímu dítěti. Měla dlouhý ocas, který vyvažoval její tělo, stejně jako ostré drápy na předních končetinách. Těmi mohla uchopit malé tvory, jež chytila, např. ještěrky a malé savce. Na zadních končetinách měla zahnutý dráp, který je pro Troodony a jim podobné raptory, typický. Tlama byla úzká a byla vybavena lehce vroubkovanými zuby, připomínajícími pilku. Zjevně se nehodily k trhání masa dinosaurů, proto se Borogovia živila menšími zvířaty (jako již zmíněnými malými savci). Opravdu zajímavým znakem byly oči, protože ty byly posazeny takřka vpředu na hlavě, lépe řečeno dokázala vidět před sebe. Možná měla binokulární vidění, tzn. že viděla podobně jako my lidé... Borogovia dostála svého obdivuhodného jména díky Lewisi Carollovi. Ten ve svém díle Alenka v říši divů představuje smyšleného tvora zvaného Jabberwock. V originále se k tomuto monstru váže báseň Jabberwocky a jeden verš: "All mimsy were y borogoves". Když roku 1987 polská paleontoložka Halszka Osmólska popsala dinosaura nalezeného v poušti Nemegt (kde se dnes nachází geologická formace), pojmenovala jej právě díky tomu verši. Borogovia se sice od Jabberwocka v mnohém lišila, ale kdo ví, třeba dokázala být stejně tak děsivá. Určitě však šlo o nesmírně zajímavého živočicha...

Popis Borogovie můžete najít v knize "Speciální průvodce-Dinosauři" od Gerrieho McCalla.

Příště Montanoceratops!