Vývoj želv, 5. část

Píši již pátou část projektu Vývoj želv. Pomalu se blížíme ke konci seriálu, již jsme definitivně opustili druhohory (i když se k nim ještě pár zmínkami vrátíme) a pokračujeme evolucí želv ve třetihorách...

Vývoj želv, 5. část:

V období Křídy stupně Alb se objevila nová skupina želv. Želv, které vypadají bizarněji, než ostatní žijící druhy, a jež i v době svého vzniku a vývoje vypadaly nesmírně podivně. Někdo by možná řekl, že až prehistoricky, a nemýlil by se. Matamatovití (latinský název je Chelidae) byli kdysi poměrně hojnou skupinou, dnes už žije jen několik druhů včetně jihoamerické matamaty. Její prehistorická příbuzná se jmenovala Chelodina murrayi a byla to v podstatě dlouhohlávka. Žila v Austrálii, kde dnes stále dlouhohlávky najdeme (jedné z nich Australané říkají "stinker", protože když je chycena, nepříjemně zapáchá) a zdá se, že se jí tam dařilo. Chelodina murrayi se vyskytovala v pozdním Miocénu, asi před 10 miliony let. Mnohé želvy už tehdy připomínaly své dnešní příbuzné. Opusťme však čeleď matamatovitých. Ještě dávno před Chelodinou murrayi žila řada třetihorních želv z jiných skupin, jež byly neméně zajímavé. Pozoruhodná byla želva zvaná Arabemys, jak již napovídá jméno, žila v Saúdské Arábii. Ta byla v Paleocénu a Eocénu, kdy tato želva žila, zaplavena mořem alespoň z části. Arabemys měla několik vyhynulých příbuzných, třeba eocénního Eoshargise známého z Evropy, Afriky a Severní Ameriky. A v Oligocénu a Pliocénu vody stejných oblastí, a navíc ještě vody okolo Nového Zélandu, křižovala želva Psephophorus (na obrázku pod textem vidíte zkamenělý krunýř). Všechno to byly poměrně velké želvy. Však také jejich dnešní příbuzná je největší mořskou želvou. Je to kožatka, skoro 2 metry dlouhý a 1 tunu vážící plaz, živící se převážně medúzami, což je neuvěřitelné, neboť ty jsou jedněmi z nejvodnatějších živočichů na naší planetě. Dokáží však takového obra uživit. Mluvíme-li o mořských želvách, není od věci pustit se do zkoumání další skupiny. Opět zapadá do našeho příběhu, protože nejstarší známé druhy ze objevily na začátku třetihor...

Všichni známe karety, okouzlující mořské želvy. Mnozí si vzpomeneme na Squirta a Crushe z Hledá se Nemo (2003). Karetovití se objevili cca před 60 miliony let a během celých třetihor a zřejmě i čtvrtohor se jim celkově dařilo, i když se opět zdá, že počet vyhynulých druhů převyšuje ty dnes žijící. Proč však neuvést jednu zajímavost? Na Zemi dnes žije 7 druhů mořských želv, jedna z nich je kožatka a zbylých 6 jsou karety. Z pravěkých karet stojí za zmínkou Miocaretta z Miocénu Srí Lanky. Nyní se vraťme proti proudu času do Eocénu, protože před 40 miliony let žila první zástupkyně skupiny želv, které bychom všichni toužili spatřit. Vědci je nazvali Meiolaniidae a byly to želvy s podivnými trny na hlavách a kyjům podobnými útvary na ocasech. Vypadaly vlastně jako Ankylosauři, jen byly nemotornější. A právě tyto pozoruhodné želvy začaly svůj příběh s Niolamií, která žila v Jižní Americe. Meiolania, známější "opancéřovaná" želva, pak žila v Austrálii a na Nové Kaledonii po miliony let (vlastně už od Oligocénu) a vyhynula teprve v Holocénu, ve čtvrtohorách, před 2000 lety-snad kvůli příchodu lidí do Pacifické oblasti... Tím se tedy dostáváme do čtvrtohor, a právě tam naše putování s pravěkými želvami skončí. Mezi nimi bude i několik gigantů, jako Cheirogaster... A o těch zase příště...

Zdroje obrázků: WikiMedia Commons a www.arkive.org .

Pokračování příště...