Správce dinosauřího parku - Naděje na záchranu?

První prosincový pátek v tomto roce a další Správce dinosauřího parku jsou tu! Snad si tuto část užijete...

Naděje na záchranu?

"Je to tam! Je to tam!!!" křičel Charles v úterý po obědě. Zrovna totiž telefonoval s ředitelem výzkumného institutu, do něhož o víkendu dorazili všichni nakažení podivnou nemocí, a kde je též zkoumáním podrobován náš Siamotyrannus. Muž mu sdělil, že lék funguje! Všichni nakažení tedy nastoupili na cestu dlouhodobého, několika měsíců trvajícího léčení. Již nyní jsou však celkově v pořádku, jen by neměli opustit prostředí institutu! Ve středu odpoledne jsem volal jednomu z ošetřovatelů, sdělil mi, že se cítí výtečně a doufá, že se brzy ve zdraví shledáme. Na podivnou, nebezpečnou nemoc byl tedy nalezen lék! Člověk tomu dokáže jen s těží uvěřit. Je dechberoucí, že se podařilo zabránit katastrofě, tedy alespoň prozatím. Je tu jeden háček, příprava léků je nesmírně drahá. V tomto případě si Dinosauří park opět sáhl hluboko do kapes. Nebýt financování L. C. Clarka, byl by to vše náš konec. Samotný Clark se nám konečně ozval, příliš dobrou zprávu pro nás však neměl. Musíme si totiž minimálně po další tři týdny vystačit s penězi, jež nám byly poslány asi před půl rokem, a těch už moc není. Důvodem je spoždění Clarkových výdajů a podobné finanční záležitosti. To ale znamená, že musíme maximálně omezit příjem potravin, a to jak pro nás, tak pro zvířata. Ale jak říkají typičtí chlapi, nějak to přežijeme! Více dobrých či špatných zpráv, jež se nás týkají, nemám... Avšak když se nad tím tak zamýšlím, přece by se jedna našla. Clark nám ještě oznámil, že chce co nejrychleji park otevřít veřejnosti. Připravujeme to už dlouho a pokaždé nám něco přišlo do cesty. Teď, když má být z Dinosauřího parku vymícena smrtící nemoc, by podle Clarka stálo "atrakci" (Oliver, Charles i já však toto označení pro park nenávidíme) zpřístupnit turistům. Jeho termín: leden až březen 2016. Osobně si nejsem jistý, zda dokážeme park připravit pro návštěvníky za tak krátkou dobu, zvláště teď, když nám peněz jen ubývá. Budeme to muset nějak zvládnout...

Ve čtvrtek jsem měl malé problémy s jedním z našich svěřenců. Samec Dsungariptera se po dlouhé době ukázal být nesmírně agresivním. Tento ptakoještěr je jakožto druh zřejmě dost nebezpečnou šelmou. Přece jen, minulý rok jsme se potýkali s řadou bitek mezi samcem a samicí Dsungariptera, kteří se teď vzájemně nenávidí. Samce jsem přišel pouze zkontrolovat, nenesl jsem žádnou potravu, když tu jsem náhle dostal klovanec do boty! Nepřál bych Vám, aby takový zobák projel Vaší nohou, vlastně bych to vůbec nepřál sobě! Špička zobáku proletěla mou teniskou a já se dal na zběsilý úprk. Dsungaripterus se v rychlosti vznesl ze země a téměř přistál na mých ramenou. Ostré drápy roztrhly mé tričko! Zavřel jsem za sebou voliéru a oddechl si, následně jsem byl však vylekán takřka k smrti! Zobák pterosaura prorazil kovovou sítí, jež voliéru ohraničovala, a skončil pár centimetrů ode mě! Okamžitě jsem utíkal k rangerům, abych jim tuto nepříjemnou skutečnost oznámil. Ti se mi nejprve smáli a říkali, že si z nich musím dělat legraci, jinak bych prý zavolal vysílačkou. Ovšem já byl v šoku a nemohl jsem si uvědomit, že nějakou vysílačku mám! Po vyslyšení jejich nevinných žertíků jsem je přesvědčil k tomu, aby přišli voliéru obhlédnout. Dsungaripterus byl už v klidu, zrovna odpočíval v koutě výběhu. Když do něj však první ranger vešel, zvíře se vzneslo vzhůru jako přízrak a šlo po něm. Zkušený ranger naštěstí bleskurychle zareagoval a vystřelil po Dsungaripterovi ze síťové pistole. Síť zakryla zmatenému tvorovi obličej a umožnila tak mému kolegovi utéci. Následovalo uspání Dsungaripetra, převoz do pozorovací ohrady a dnes ráno jsem se účastnil opravy voliéry. Řeknu Vám, jestli jedno z těchto zvířat zabije některé z budoucích návštěvníků, budeme mít velké problémy. Tak si začínám říkat, že stále nevíme, do čeho jdeme. Clark to neví už vůbec, byl v parku jen párkrát a zřejmě si neuvědomuje, že Dinosauří park je určen spíše specialistům. Možná, že by bylo lepší z něj udělat paleontologickou výzkumnu, ne atrakci. Co takhle sdělit tento nápad Charlesovi? Tohle přece musí projít!

Jaká je tedy budoucnost Dinosauřího parku? A jak se vyřeší současné problémy?! O tom zase za týden!