Pravěké safari-Výprava za velkými křídovými masožravci (3/4)

Minulá část: http://blogorgonopsid.blog.cz/1307/praveke-safari-vyprava-za-velkymi-kridovymi-masozravci-2-4 .

Pravěké safari-Výprava za velkými křídovými masožravci-třetí část:

Ráno jsem se probudil a vylezl z našeho letadla. Před ním už seděl Joe u malého ohně, na němž prostřednictvím pánve smažil snídani. "Jacku," oslovil mě, "támhle, ten les, je ideálním místem k prozkoumání. Domnívám se, že by se v něm mohli ukrývat velcí teropodi...". Při posledních dvou slovech jsem s radostí pokýval hlavou. Okolo deváté hodiny ranní jsme vkročili do vlhkého pásma lesa. Ten oplýval škálou kouzelných i ohlušujících dinosauřích zvuků. Poznal jsem, jak se některé druhy svolávají, u některých zvuků jsem naopak zaslechl něco, jako namlouvání. Lesem jsme šli asi čtvrt hodiny, když jsme náhle spatřili malinkou pláňku uprostřed lesa, značně se podobající mýtině. Mezi skalami se povalovala horda kostí, což znamenalo, že jsme narazili na hnízdo masožravce. Vylekal mě slabý řev, jistě vydávaný mládětem. Za kostmi stála dvě mláďata nějakého teropoda, která ohlodávala ocas jakéhosi dinosaura, který byl uloven jejich rodiči a přiveden sem. Byli to dva malí Mapusauři, naši první jihoameričtí dinosauři. Udělal jsem si jejich fotografii, ale v okolí jsme nenašli příliš stop po dospělcích. Rozhodli jsme se pátrat dál. Centrem našeho zájmu bylo, zda-li v Jižní Americe žil i africký Carcharodontosaurus, protože v této době byly oba kontinenty spojeny. Na zelených pláních za lesem jsme pak spatřili něco neskutečného. Bylo tu stádo Argentinosaurů, obrovských patagonských dinosaurů, a smečka asi šesti Giganotosaurů, příbuzných Mapusaura a Carcharodontosaura. Velcí alosauroidi si ve stádě vybírali nevinné oběti, nedospělá zvířata. Joe ukázal na jedno kulhající mládě Argentinosaura s jizvou na pravé zadní končetině. Jeho tip byl skrávný, protože Giganotosauři začali útočit na něj...

Jeden z Giganotosaurů se mu zakousl do krku a mládě v bolestech padlo na zem. Následující masakr jsme už nehodlali sledovat. Zatímco já zůstal na pláních a čekal, až se Giganotosauři nasytí a já se na ně budu moci podívat trochu více zepředu, Joe si všiml malé Unenlangie, ubíhající do lesa. Okamžitě za ně vypádil s kamerou. Začal jsem přemýšlet o tom, zda-li rody Carcharodontosaurus, Giganotosaurus a Mapusaurus nemohou být druhy jediného rodu, což ale rozhodně není prokázano. Ví se však, že všichni patřili mezi alosauroidy a jejich příbuznost je jasná. Nakonec se Giganotosauři obrátili a odešli, nicméně však jiným směrem, než jsem očekával. Nechtělo se mi k nim přibližovat. Jeden Argentinosaurus přišel k ohlodané mrtvole mláděte, očichal jej a jakoby se smutkem odešel zpět ke stádu spásat listy stromů. Začal jsem to fotografovat, ale pak ke mě přiběhl Joe. Byl celý uřízený a zpocený. Nemusel mi ani nic vysvětlovat, protože jsem vše spatřil sám. Z lesa vyšla samice Mapusaura a pořádně zařvala. Unenlangia totiž Joa dovedla až k hnízdu, kam se zrovna vrátili dospělci. A jeden z nich se na nás právě chystal útočit...

Jak dopadne toto nepříjemné setkání a jak bude mise pokračovat se dozvíte v následující části, která vyjde na začátku příštího týdne...