Dnešek, 19. září, je oficiálně Batman Day 2026. Tento svátek je slaven komiksovým nakladatelstvím DC Comics již od roku 2014, každoročně v jiný den. Protože mám - jak je dlouhodobým návštěvníkům a čtenářům mého blogu jistě dobře známo - postavu, která svět společně se Supermanem a Wonder Woman vybudovala, velice rád, rozhodl jsem se kvůli této zvláštní příležitosti opět malinko vzdálit hlavnímu tématu tohoto blogu, totiž prehistorické přírodě a nefiktivnímu životu obecně, a věnovat snad nepříliš dlouhý příspěvek právě Batmanovi. Rozhodně to není poprvé, co tu o něm píši; vždyť třeba loni jsem tu slavil 20. výročí vydání filmu Batman začíná (Batman Begins), který je naprostou klasikou superhrdinského žánru. Den před letošním Batmanovým dnem jsem měl radost z nové várky soundtracků skvělého animovaného seriálu Batman Beyond, tentokrát primárně od legendární zesnulé skladatelky Shirley Walker (ano, znáte-li můj YouTube kanál, pak víte, že mé kompilace její batmanovské znělky jsou mými nejsledovanějšími videi vůbec), takže si myslím, že si zasloužím být vnímán jako Bat-Fan.
Batman a jeho civilní alter ego Bruce Wayne je velice komplexní postavou, už jen proto, že do ní svá srdce během dobrých 87 let její existence vylily desítky a stovky talentovaných (a někdy také, co si budeme namlouvat, nepříliš talentovaných) scénáristů a komiksových kreslířů. Ovšem důvod, proč se gothamský rytíř v plášti, nezdolný temný rytíř, nejlepší detektiv světa těší stále takové popularitě, a proč patří ke stěžejním pilířům moderní globální popkultury, je vztah, který k němu má každý z nás, kdo ho má rád. A pro každého z nás znamená Batman něco jiného. Každý ho vnímáme trochu jinak, protože jsme my samotní od sebe odlišní. Někdo Batmana miluje proto, že jej vidí jako strážce zákona. Jiný člověk ho má rád proto, že je superbohatý (boo), a jak zaznělo v Lego Batman filmu (2017), neplatí daně (ještě větší boo). Pro někoho je to vzpomínka na tančícího Adama Westa, pro jiného vzpomínka na chraptícího Christiana Balea, a pro dalšího (jako jsem i já) láska k hlasu Kevina Conroye, co pro něj činí tuto postavu tolik sympatickou. Zkrátka každý má Batmana rád z jiného důvodu. A já jsem si řekl, že bych vám v Batmanův den 2026 mohl předložit můj pohled na Batmana; popsat vám, proč mám tuto postavu rád já, a čím mi přijde nesmírně zajímavá.
Zde vám prezentuji čtyři objektivy, přes které se na Batmana dívám; dohromady dávají kaleidoskop, jehož barvy jsou v různých komiksech, animovaných seriálech a filmech odlišné, ale ty nejlepší verze Batmana obsahují něco z každého z těchto čtyř objektivů. Jsem si vcelku jist, že většina lidí se na Batmana skrze tento kaleidoskop nedívá, a doufám, že pro vás má interpretace této postavy může být obohacující.
1. Asexuální legenda
Jistě nikterak překvapivé. O Batmanově asexualitě jsem již napsal celý samostatný a docela dlouhý článek s názvem Asexuální čtení trilogie Temný rytíř, který jsem vydal v rámci projektu Ace Week 2024. V něm jsem se zaměřil na asexualitu, možnou aromantičnost a dosti pravděpodobnou demiplatoničnost hrané verze této legendární postavy z trilogie Temný rytíř od režiséra Christophera Nolana, ztvárněné samozřejmě proslulým hercem-chameleonem Christianem Balem. Jeden z důvodů, proč si Nolanova trilogie z let 2005 až 2012 ode mne zasluhuje velký palec nahoru, je to, jakým způsobem vypráví příběh asexuálního muže. Myslím si, že kdyby někdo považoval Baleovu verzi (či Balemana?) za heterosexuální, bude si hodně domýšlet. Nolanovy filmy podle mne v tomto ohledu správně adaptují komiksového Batmana, který byl vždy, od svého prvního komiksového vystoupení v roce 1939, ace. Navzdory tomu, co tvrdili v 50. letech homofobní psychiatři, snažící se tehdy vytvořit morální paniku ohledně toho, že netopýří muž a jeho Boy Wonder v těsných slipech spali v jedné posteli, komiksová historie Batmana neodkazuje na to, že by měl být gay - nebo že by měl být heterosexuál. Troufám si tvrdit, že Batman je nejen asexuál, ale je přímo stereotypní asexuál. Totiž stereotypní asexuální muž. A nemohu popírat, že právě kvůli tomu jej shledávám podmanivým.
Batman necítí sexuální přitažlivost. Nemá zájem o intimitu. Je to tvor noci, který se buď skrývá ve své technologicky vyspělé bat-jeskyni, nebo se prohání po městské džungli Gothamu a mlátí své nepřátele. Přes den spí anebo se pohybuje mezi lidmi jako Bruce Wayne, a předvádí, že chodí se supermodelkami nebo kdo ví s kým, aby tím zakryl svou skutečnou, asexuální tvář. Budu se trochu opakovat, ale ona scéna ve filmu Batman začíná, ve které se Bruce ukáže v restauraci se dvěma modelkami, to jasně dokazuje. Dvě slečny, které mu ve společnosti dalších boháčů ten večer dělají společnost, s ním jsou jen na oko - po skončení tohoto veřejného představení jsou odvezeny do svých domovů, a Bruce míří zpět domů sám, aby se oblékl do netopýřího kostýmu a strávil celou noc v dešti ve zchudlých gothamských úžinách (dokud neskončí v plamenech a následně v bezvědomí). Mimo trilogii Temný rytíř se však setkáme s celou řadou mnoha dalších důkazů Batmanovy či Bruceovy asexuality. Hned se mi vybavuje ta scéna z již zmíněného seriálu Batman Beyond, v níž starý Bruce říká novému Batmanovi, Terrymu McGinnisovi, že když byl mladý, vrhaly se mu ženy k nohám; a když se Terry ptá, co s tím Bruce dělal, původní Batman odpovídá, že je zkrátka překročil. Jistě, verze z DCAU byla spíše demisexuálem, který měl význačný vztah s Andreou Beaumont a později s několika dalšími postavami, ale to nic nemění - pořád je to muž na ace spektru.
Mám navíc zmiňovat, že Bruceův vztah s Vesper Fairchild v komiksech v 90. letech byl založen čistě na tom, že s ní sympatizoval jako s obětí? Že jediný důvod, proč měl Bruce syna Damiana s Taliou al Ghul byl ten, že jej znásilnila? Že Grant Morrison, který onen komiks, v němž se tato příšerná událost stala, prohlásil, že Batman není heterák? Že film The Batman režiséra Matta Reevese byl romancí asexuálního muže (Batmana) a bisexuální ženy (Catwoman)? Pokud se na Batmana podíváte skrze asexuální objektiv, neučiníte nic domýšlivého. Jak to kdysi napsala Kenny Coburn na ComicsVerse, komiksová historie Batmana poukazuje na to, že se nachází na asexuálním spektru.
2. Cross-species dresser
Batman je netopýří muž. Tedy muž, který se obléká jako netopýr. Člověk, který na sebe bere podobu jiného druhu. Za jakým účelem tak činí? Protože chce své nepřátele děsit. Předtím, než se proměnil v Batmana, vybral si Bruce Wayne image netopýra, když se rozhodoval, jakým způsobem efektivně vžene strach do srdcí těch, které loví - gothamských zločinců. Příběh o tom, co jej k tomu vedlo, se v různých verzích liší. Bill Finger a Bob Kane na konci 30. let a na začátku 40. let uvažovali pouze o tom, že Bruce zahlédl netopýra vlétajícího do místnosti jeho rezidence, když přemýšlel o podobě svého obleku. Komiksová legenda Alan Moore si pak zhruba v roce 2005 dělal z této scény legraci v rozhovoru s komikem Stewartem Lee pro BBC Radio 4: "Nyní se stanu netopýrem!" Christopher Nolan a David S. Goyer si ve filmu Batman začíná hráli s Bruceovým dětským strachem z netopýrů, který vedl k tomu, že požadoval po svých rodičích brzké opuštění opery s herci převlečenými za netopýry, což pak v zadní uličce za divadlem vedlo ke smrti jeho rodičů. Když se o jednadvacet let později Alfred Pennyworth svého svěřence ptá, proč si vybral netopýra jako svůj symbol, Bruce odpovídá: "Protože mám z netopýrů strach. Je na čase, aby ho měli i mí nepřátelé." Ale to, co Bruce ve skutečnosti dělá, není pouhá hra na strašení.
Každý skutečný fanoušek Batmana totiž moc dobře ví, že Bruce není ta skutečná persona. Batman je tím, kým tento člověk opravdu je. Právě tehdy mluví tento muž svým skutečným hlasem. Právě tehdy se chová tak, jak je to pro něj přirozené. Ale Batman neexistuje bez netopýřího obleku. Pokud by ho na sobě neměl, byl by to jen zvláštní chlápek mluvící hlubokým anebo chraplavým hlasem. Batman je cross-species dresser, a cross-species dressing je inherentní součástí jeho persony. To, jak se pohybuje, jak se mihá ve stínech, je inspirováno netopýry, které svým vzhledem napodobuje. Batman je muž, který se snaží působit jako netopýr; vypadat jako netopýr; pohybovat se jako netopýr; být jako netopýr. Nemůže být netopýrem, je to nakonec zástupce druhu Homo sapiens, ale důležité je to slovíčko "jako". Svou hru na netopýra, své převlékání za netopýra, dovedl k dokonalosti. V mnohých verzích, komiksových i filmových, plachtí nad městem s pomocí svého pláště. Od paty po uši je oblečen tak, že vypadá jako jakýsi hybrid netopýra a člověka. Právě to jej činí děsivým.
Cross-species dressing je něčím, s čím se nejen v batmanovských příbězích, ale v amerických superhrdinských komiksech obecně, často setkáváme. Kolik postav ze světa DC, nebo jen z Batmanova mikroverza, z Gothamu, se obléká tak, aby napodobili zástupce jiných druhů? Catwoman. Penguin - minimálně některé jeho adaptace. A co teprve Poison Ivy? Ta se snaží napodobit rostlinu! Pro každou z těchto a další postavy, které provádějí cross-species dressing, je image zástupce jiného druhu naprosto esenciální. Nesnaží se prezentovat jako zástupci oněch druhů, ale velmi věrně je napodobují; primárně obleky, sekundárně pak chováním (či svou interpretací - mnohdy dosti reduktivní interpretací - jejich chování).
3. Vrcholový predátor/vykořisťovatel
Kdysi jsem se setkal s názorem, podle něhož jsou příběhy o Batmanovi darwinistické. Samozřejmě je třeba odseparovat darwinismus coby evoluční teorii prostřednictvím přírodního výběru, postavenou na adaptaci organismu na lokální prostředí, a darwinistickou filozofii či filozofie, informovanou či informované filozofiemi jinými. To, jak si konstruujeme přírodní svět, je ovlivněno ekonomikou, kulturou, politikou, sociálními normami a očekáváními, a v podstatě na jakýkoli fiktivní příběh, od X-Menů přes Jurský park po Star Trek a Doctor Who, lze pohlížet skrze objektiv nějaké konkrétní filozofické konstrukce přírodního světa. V případě Batmana se nám nabízí jakási mainstreamová ekologie, a společenskou organizaci jeho města lze vnímat jako potravní řetězec. Gotham je městská džungle, v níž jsou ti vlivní, mocní a násilní analogiemi predátorů, živících se z aktivity ostatních obyvatel města. A vrcholovým predátorem tohoto prostředí je Batman. To on reprezentuje vrchol hierarchie konstruované podle zcestného konceptu "přežití nejzdatnějšího"; je nejděsivější, nejinteligentnější, nejsilnější a má nejvíce prostředků k tomu, aby se udržel na vrcholu.
Pro citlivého a empatického člověka by Batman skrze tento objektiv rozhodně neměl působit sympaticky. Ba naopak. Faktem je, že Batman je součástí problému, se kterým se jeho "městský ekosystém" potýká. Je to člověk, který se vydal rozmetat zločin - zločin vznikající kvůli chudobě v jeho silně privatizovaném městě. Čím více toho Bruce Wayne vlastní, tím hůře se lidé mají (a ne, výsledky "práce" nejbohatších či spíše jejich akvizic dalších a dalších byznysů vůbec neprotékají "dolů do nižších vrstev společnosti", jak zastánci osmdesátkového náboženství reagonomiky věřili; vždyť se podívejte, kam nás ten neoliberalismus dovedl - do období rostoucího fašismu 20. let 21. století). Z lidského pohledu je to predátor - vykořisťovatel. Bere, a bere, a bere; a aby udržel privatizací silně destabilizované město v sobě vyhovujícím pořádku, využívá svých prostředků - aut, letadel, batarangů, plynových granátů, děsivého obleku, značného volného času a lidských zdrojů, včetně řady svých Robinů či Alfreda - k tomu, aby všechny udržel v poslušnosti. Batman není strážcem zákona a spravedlnosti; je to bestie, která jedná z čistého sebezájmu. Město má problémy kvůli němu, a on se jej snaží nadále udržet v takovém stavu, v jakém mu vyhovuje - v takovém stavu, aby si z něj nadále mohl brát.
To, jak si přírodní svět konstruujeme, vypovídá mnohé o nás, a o naší dominantní kultuře. A nemálo lidí přírodní svět konstruuje podle naší současné ekonomiky, současných sociálních vazeb, současných norem a zvyklostí, čímž samozřejmě skutečný přírodní svět zahaluje rouškami předpojatostí, očekávání a předsudků, pramenících z kultury. Pokud se na Gotham podíváme skrze objektiv jakési mainstreamové ekologie, pak je Batmanův příběh je darwinisticko-kapitalistický. Jde o vrcholového predátora amerického městského ekosystému utvářeného právě tímto vrcholovým predátorem. Z pohledu kritického je to vykořisťovatel - ekonomický i emoční.
4. Psychopat
Christian Bale kdysi odhalil, že když hrál Batmana v trilogii Temný rytíř, držel v bázi celé jeho mnohovrstevnaté osobnosti Patricka Batemana, psychopatického vraha, kterého předtím ztvárnil ve filmu Americké psycho z roku 2000. Nikoho by to nemělo překvapovat. Batman se přece jen chová anti-sociálně - s neuvěřitelnou brutalitou vede nerovný boj s těmi, jež vnímá jako své nepřátele, a má nad nimi díky svým zdrojům navrch (tímto tedy navazuji na předchozí bod, podle něhož jde o vrcholového predátora nebo vykořisťovatele). Právě Nolanova trilogie mne donutila přemýšlet o tom, zda se Bruce nenarodil jako psychopat, který si smrtí svých rodičů - a traumatem, které mu jejich zabití způsobilo - náhodou neomlouvá své psychopatické chování. V rozhovoru s filmovým kritikem Elvisem Mitchellem v roce 2005 prohlásil Christopher Nolan, že pro Bruce je Batman prostředkem, jak se zbavit svého hněvu, což je pro něj pěkné; a že pro nás ostatní to nutně pěkné není. Je-li psychopatem člověk, který se chová nehezky nebo přímo destruktivně k ostatním pro vlastní potěšení, pak Batman splňuje hlavní kritérium pro tuto diagnózu.
Batmana nepohání smysl pro jakousi kosmickou spravedlnost. Pohání ho vlastní sebezájem. Je stejně nebezpečný a destruktivní, jako padouši, se kterými bojuje - Joker, Two-Face, Penguin, Riddler, Killer Croc, Ra's al Ghul, Bane, Professor Pyg... Vybíjí si na nich nejen svou zlost, ale také své nutkání dominovat nad ostatními. Rozdává rány, a žije pro to. Strašit a bít ostatní lidi je to, co dává jeho životu smysl - bere to jako své poslání, a baví ho to. Rozhodně to není běžný člověk, se kterým se můžete usadit na lavičku a popovídat si o tom, co je nového, jak se daří atakdále. Batman je hnán temnými impulzy, které by se většině pro-sociálních lidí neměly zdát sympatické.
Jeho pozici v temné triádě osobností odhaluje také jeho vztah s různými Robiny a dalšími blízkými spolupracovníky. Jak to řekl Dick Grayson (první Robin, později Nightwing) v epizodě Old Wounds v animovaném seriálu The New Batman Adventures (1997-98), Batman "manipuluje, tahá za nitky; udělá cokoliv, aby získal, co chce." V některých případech jeho manipulativnost zašla tak daleko, že i samotní batmanovští fanoušci byli rozhořčeni. Frank Miller, člověk s velmi nepěknými, krajně pravicovými názory, v komiksu All-Star Batman & Robin, the Boy Wonder (2005) vykreslil Batmana ve vztahu s Robinem jako hrubého, urážlivého psychopata. V tomto příběhu Bruce nutil Dicka přežívat v jeskyni, jíst syrové krysy, a slovně jej urážel. Spousta fanoušků postavy se proti tomu ohradila. Skutečný Batman ze 40., 50., 60. a 70. let by se takto k Robinovi nikdy nechoval; Millerův Batman mi nikdy nebyl sympatický a myslím si, že pouze napomohl ke zničení odkazu této postavy původně vytvořené a psané pro dětské čtenáře. Psychopatii některých verzí Batmana nelze omlouvat ani vyzdvihovat; temná triáda osobností vůbec není nic pěkného. Elementy psychopatie se nicméně vyskytují i v mnoha hrdinštějších verzích Batmana.
Toto jsou tedy čtyři objektivy, skrze něž na Batmana nahlížím. Netopýří muž je podle mě asexuální legendou, cross-species dresserem, vrcholovým predátorem či vykořisťovatelem a psychopatem. Jak na něj pohlížíte vy? Shodujete se s mým pohledem nebo nikoliv? Klidně napište svůj názor!
Žádné komentáře:
Okomentovat