V pozdních hodinách pátku 18. září přináším další Obrázek týdne! Dílo, které jsem se s vámi tentokrát rozhodl sdílet, jsem našel pouhé minuty před začátkem psaní tohoto příspěvku. Není však nové. Jeho autor, výtečný paleoartista a student paleontologie Jack Wood, jej na svém twitterovém účtu uveřejnil už v září 2021. Musím říci, že se mi tento obraz velice líbí, a jsem si vcelku jist tím, že jej budete obdivovat i vy. Představuje se vám pravý "velociraptor" z Jurského parku, neméně dravý a neméně úctyhodný.
Popisek k obrázku: Toto je Deinonychus antirrhopus - 340 centimetrů dlouhý, 100 kilogramů vážící hustě opeřený predátor z hustých zelených lesů křídové Montany. Nonšalantně postává na padlém kmeni stromu, porostlém kapradinami, nad droboučkým vodopádem sotva pár desítek centimetrů vysokým, a v tichosti si prohlíží své okolí. Díky svému zbarvení celkem hezky splývá s temným okolím, a tak je možné, že na něj nechtěně narazí nějaký Tenontosaurus, zatoulaný daleko od svého stáda, či jiný býložravý dinosaurus. V tu chvíli se na něj zaměří deinonychovy oči, srpovité drápy na jeho zadních končetinách se prudce zvednou, a na nebohého herbivora se snese opeřené ztělesnění zuřivosti, s jakým si ani filmoví raptoři, přivedení o stovku milionů let později k životu svými obdidovateli ze savčího řádu primátů a jejich technologiemi, nezadají. Vědci po mnoho desetiletí debatují o tom, jak deinonychové žili. Podle některých to byla smečková zvířata, jiní upozornili na to, že se jejich skupiny vůbec nepodobaly loveckým smečkám savců, jak ovšem tito dinosauři bývají často vyobrazováni v televizních dokumentech. Studie z roku 2020 poukázala na to, že se jídelníček deinonychů měnil v průběhu jejich životů, a krmení mláďat u nich ustávalo ještě předtím, než byla mláďata schopna si obstarat takovou potravu, jakou běžně lovili dospělci. Oponovala také existenci monogamie u těchto zvířat. Deinonychus patří mezi nejznámější dinosaury, a když byl v roce 1969 popsán Johnem Ostromem, stal se v podstatě spouštěčem "dinosauří renesance" a úvah o teplokrevnosti dinosaurů. Dnes není nikterak překvapivé vidět tato zvířata na rekonstrukcích se silně opeřenými předními končetinami - s peřím připomínajícím letky ptáků. Tato scéna se odehrává před 110 miliony let.
O výše zmíněném výzkumu, jehož výsledky byly publikovány v roce 2020, jsem napsal článek nazvaný Opravdu lovili deinonychové a ostatní raptoři v dobře organizovaných smečkách?. Co si po těch letech myslíte? Pořád si deinonychy představujete jako lovce ve smečkách podezřele podobných těm lvím nebo psím?
V neděli očekávejte 40. část projektu Kniha týdne. Také bych v blízké době rád napsal další slíbený popisek hada a zase něčím přispěl do rubriky o nově popsaných fosilních živočiších... Určitě se sem tedy vracejte, i ve druhé polovině září bude Blogorgonopsid velmi aktivní!
Žádné komentáře:
Okomentovat