Dnešní den je dnem vzpomínky na tragickou událost, k níž došlo před 20 lety, a na odvážného člověka, o kterého tehdy svět přišel. Jak praví již titulek předchozího dnešního článku, Steve Irwin zemřel před 20 lety. Je neuvěřitelné, jak čas letí, ale lítost ze ztráty lovce krokodýlů nikdy neopustí srdce těch, které oslovil; a jeho odkaz nikdy nezmizí. Ve druhém a posledním dnešním příspěvku, který z důvodu toho, že 4. září 2026 je pátkem, musí zamířit do rubriky Obrázky týdne, vás vrátím ještě dále v čase - ke vzpomínkám na mladého Steva. Zároveň je to však návrat do nepříliš vzdálené minulosti roku 2019, konkrétně do tehdejšího února, kdy Google slavil 57. výročí Stevova narození. Níže prezentovaný obrázek byl jedním z tehdy uvedených doodlů.
Popisek k obrázku: Lovec krokodýlů a jeho věrná psí společnice se na řece v hloubi divočiny Severního teritoria setkávají s vyslancem z pravěku. Devadesátá léta teprve začínají, a mladý Stephen Robert Irwin tráví značnou část svého času na krokodýly zamořených územích ve společnosti voříškovské teriérky Sui, narozené teprve v roce 1988. O dva roky dříve, v roce 1986, začal Steve, tehdy čtyřiadvacetiletý, dobrovolničit v programu Queensland's East Coast Crocodile Management, a ve společnosti profesionálů, porovnatelných díky svým znalostem s jeho otcem a velkým vzorem Bobem, se naučil zacházet s divokými krokodýly mořskými (Crocodylus porosus). Nyní zde, v opuštěných končinách Severního teritoria, své zkušenosti zužitkovává při odchytu problémových krokodýlů, kteří čas od času působí místním lidem vážné problémy. Většina lidí se těchto kolosálních plazů bojí, ale Steve je jimi nadšen - a svým entuziasmem očividně nakazil i Sui. Dobrodružná dvojice si nyní prohlíží jednoho obzvláště nevrlého krokodýla mořského; až večer nastraží na břehu řeky krokodýlí past, chytí se do ní zřejmě právě tento jedinec. Steve s ním bude zápasit, a možná si z blízkého setkání s ním odnese i nějaký ten šrám na noze. Zatím však jeho plazí přítel není agresivní, byť je známo, že krokodýli mořští útočí i na lidi ve člunech. Steve si giganta natáčí na svou videokameru - stejnou videokameru, na kterou později zachytí to kousnutí, jež od plaza obdrží do chodidla. Krokodýl mořský je největším plazem současného světa - je to až 1,5 tuny vážící, 6 metrů dlouhé zvíře, které se ve fosilním záznamu poprvé objevuje v pliocénu, před 5,3 miliony lety, a je zástupcem čeledi, jíž se daří už od eocénu. Jde o vrcholového predátora australského kontinentu, a pracovat s ním mohou jen ti nejodvážnější, ale také nejvíce plazy milující. Steve si v této době ještě nedokáže představit, co ho bude čekat za pár let; po Severním teritoriu se už tolik prohánět nebude, a nebude ani za kamerou. Čeká ho úspěšná kariéra před ní, coby moderátora dobrodružných dokumentů, v nichž procestuje celý svět, od východní Afriky po Galapágy.
Pustili jste si dnes pro vzpomínku na Steva Irwina některý z jeho mnoha dokumentů? Já osobně ano; epizodu Africa's Final Frontier z Lovce krokodýlů (The Crocodile Hunter), vyrobenou v roce 2001. Byla to ta, v níž si Steve probodl ruku dlouhým ostnem z větve jakéhosi namibijského stromu. Také si v ní hrál s kobrou zebrovanou.
V neděli očekávejte 38. část Knihy týdne. Během příštích dnů přibude na blog také úryvek z 11. epizody letošního Springwatch, a také bych rád updateoval rubriku o nově popsaných fosilních druzích. Přeji vám krásný víkend, a pokud můžete, vraťte se o něm k Lovci krokodýlů...
Žádné komentáře:
Okomentovat