Vědecký název: Fregata aquila,
Rozšíření: ostrovy Ascension a Boatswain Bird Island,
Velikost: délka 89 až 96 cm, rozpětí křídel 196 až 201 cm, hmotnost 1,25 kg.
V našem současném světě žije pět druhů fregatek (rod Fregata), z nichž tři vede Mezinárodní svaz ochrany přírody na svém Červeném seznamu jako málo dotčené a dva (F. andrewsi z Vánočního ostrova a F. aquila z ostrovů Ascension a Boatswain Bird Island) jako zranitelné. Fregatku ascensionskou popsal Linné ve svém Systema Naturae z roku 1758, ale pojmenoval ji Pelecanus aquilus, neboť ji považoval za příbuzného pelikánů. Ti jsou dnes řazeni do vlastního řádu Pelecaniformes, ovšem s řádem Suliformes, který zahrnuje kromě fregatek také tereje, kormorány, anhinhy a vyhynulé plotopteridy a protoplotidy náleží do kladu Pelecanes (z toho jsou pak ještě v rámci vyššího kladu Pelecanimorphae už zcela exkludováni čápi). Nejbližším příbuzným fregatky ascensionské je fregatka vznešená (F. magnificens), která má široké rozšíření; zatímco jeden její poddruh hnízdí jen na Galapágách, druhý hnízdí od jihu Floridy po Brazílii, a je k nalezení i na Kapverdských ostrovech. To fregatka ascensionská hnízdí jen na tříhektarovém území vrcholku Boatswain Bird Island jen 250 metrů od nejsevernějšího cípu Ascensionu v jižním Atlantiku. V minulosti tento pták hnízdil i na samotném Ascensionu, ale poté, co byly na ostrov introdukovány domácí kočky v roce 1815 byl této činnosti fregatek učiněn konec. Mezi roky 2002 a 2004 byly domácí kočky na ostrově vyhubeny, a až v minulém desetiletí se ojedinělé páry fregatek začaly na Ascension zase vracet za účelem množení. Mimo hnízdní období se tito ptáci zřejmě vydávají na daleké cesty, rozpoznáni byli na západním pobřeží Afriky, jeden byl s užitím satelitního lokátoru vysledován až do Brazílie, a mladá fregatka zabitá roku 1953 ve Skotsku byla v roce 2002 s určitostí identifikována (na základě skutečně důkladně vypreparovaného, vycpaného exempláře) též jako zástupce tohoto druhu (v roce 2013 pak byla jiná fregatka ascensionská zaživa vyfotografována na skotském ostrově Islay). Ačkoliv podle posledního průzkumu z roku 2018 je populace těchto zvířat stabilní, neznamená to, že by tento druh byl úplně v bezpečí. Od roku 1988 v okolí Ascensionu loví japonské a tchaj-wanské traulery ryby; fregatky se chytají do tažených sítí, umírají v jejich háčcích jako vedlejší úlovky (bycatch), a to významně redukuje jejich počty. Negativní vliv na ně zřejmě měl i nadměrný komerční lov tuňáků. Také to, že významným místem pro reprodukci těchto ptáků je jeden malý ostrůvek, ospravedlňuje jejich zařazení do kategorie zranitelných druhů. Stejně jako u ostatních druhů fregatek, i u fregatky ascensionské mají samci nafukovací krční volata, kterým lákají partnerky. Okolí očí a bázi zobáku mají samice bledě modře zbarveny, samci je mají trochu našedlé nebo šedo-modré. Jedná se o monogamní zvířata. Snůšku tvoří jediné vejce. Oblíbenou potravou těchto ptáků jsou létající ryby. Podobně jako jiné fregatky, i tyto rády otravují jiné ptáky a kradou jim potravu.
Zdroj obrázku:
Zdroje informací:
Frigatebirds are magnificent aerialists and to see them conquer the sky is to experience wonder. Their behaviour, however, by anthropogenic interpretation, is entirely reprehensible. I have seen Magnificent Frigatebird on many occasions, but never any of the other species. Now if someone would finance a trip to Ascension Island……
OdpovědětVymazat