V neděli začal červen, který je jak Duhovým měsícem, tak Jurským červnem! Hype ohledně nadcházejícího sedmého jurskoparkovského snímku, který jde do kin s 2. červencem, roste, a já jsem si řekl, že bych tentokrát mohl mezi Obrázky týdne zařadit nějaký fanouškovský art z JP univerza. A skutečně jsem nalezl dílo toho hodné. Tuto výtečnou malbu zhotovil Edouard Groult z britského Bromley, pracující jako tvůrce concept artu ve firmě Spash Damage. Jaký je váš názor?
Popisek k obrázku: Zaměstnanec nové, zatím veřejnosti neotevřené zábavní atrakce s názvem Jurský park na kostarickém ostrově Nublar pohlíží za deště na čtyřčlenné stádo sauropodních dinosaurů druhu Brachiosaurus brancai. Zvířata nonšalantně pochodují v sílící bouři, která se na "mlžný ostrov" přihnala z divokého Pacifiku, a droboučkého člověka ani jeho jeepu si vůbec nevšímají. Tito býložraví dinosauři, jež narostli do výšky 13 metrů, se před mohutnými kápanci jen těžko někam schovají, a tak pokračují ve své běžné činnosti, až to působí, že je aktuální stav podnebí ani náhodou nezajímá. Zaměstnanec, který byl do jejich výběhu poslán s nějakým úkolem, dost možná nemajícím nic co do činění s nimi, obdivuje jejich ladné pohyby, a pociťuje nekonečný respekt k jejich majestátu. Ačkoliv se jedná ve skutečnosti o genetické výtvory kapitalistického hamižníka Johna Parkera Hammonda, nemajícího to v hlavě v pořádku, a nikoliv stoprocentní brachiosaury, nemůže se na ně tento muž vynadívat. Jejich táhlé, hluboké troubení se nese krajinou na míle daleko. Komunikují nejspíše s dalšími členy stáda, kteří jsou jim poněkud vzdáleni. Kdo ví, jak dlouho tohoto zaměstnance udrží na jednom místě. V naší realitě je samozřejmě Brachiosaurus brancai znám jako Giraffatitan brancai; jediným dnes platým druhem brachiosaura je B. altithorax. Ten žil na konci jury v místech, z nichž se později stal jihozápad USA. Giraffatitani byli doma na území pozdější Tanzanie. Scéna se odehrává v jurskoparkovském univerzu v roce 1990, čtyři roky po prvním úspěšném pokusu korporace InGen o "návrat" neptačích dinosaurů mezi živé tvory.
A když je řeč o svrchnojurských dinosaurech z Tanzanie, rád bych vás odkázal pět let zpět k nádhernému obrazu Karen Carr vyobrazující nejen vykopávky kostí tamních velkých sauropodních dinosaurů v roce 1909. Nutno podotknout, že se jedná o stinnější období historie vertebrátní paleontologie; Německo tehdy mělo východní část Afriky jako kolonii, a k původním obyvatelům rozhodně nepřistupovalo humánně - během rebelie v prvním desetiletí 20. století bylo pozabíjeno 300 000 místních obyvatel.
V příštím týdnu se zde určitě dočkáte 4. části 6 vybraných druhů diplocaulidů. Už před týdnem jsem zmiňoval svůj plán dokončit 3. kapitolu Nových Lovců kryptidů, Květ v poušti, ale zatím nemám moc čas. Uvidíme, zda se k tomu dostanu.
Užijte si příští červnové dny a nezapomeňte se vracet k sérii Jurský park v run-upu ke Znovuzrození!
Off-topic. MCT. Watch it. :)
OdpovědětVymazathttps://youtu.be/-ykCr4C2lJk?si=9Z3VQmN1Su7xBphy