Obrázek týdne 20. 6. 2025

Týden uběhl jako voda vyhltaná z nádrže uprostřed permské pouště žíznivými scutosaury... ano, takto běžně začínám narozeninové články, ale proč toho úvodu alespoň pro jednou nevyužít i pro příspěvek do obrázkové rubriky? Nastal předposlední pátek letošního června, máme za sebou týden světových premiér Jurského světa: Znovuzrození v Berlíně i Londýně, první reakce na nový dinosauří biják jsou velmi navnazující, a zítra nám k tomu oficiálně začíná letní období. Červen je však samozřejmě měsícem duhy, a tak jsem si řekl, že tentokrát mezi Obrázky týdne zařadím paleoart hodící se do této části roku. Autorem tohoto nádherného díla je proslulý spisovatel sci-fi a fantasy knih, jakož i malíř Wayne Barlowe. Jednou - téměř před dvěma roky - už mezi Obrázky týdne jedno jeho dílo zamířilo. Co říkáte na tento obraz? Výtečné, není-liž pravda?

Popisek k obrázku: Dva dospělci velkého sauropodního dinosaura druhu Janenschia robusta, dosahující úctyhodné délky dvaceti metrů a hmotnosti až třiceti tun, sledují líhnutí nové generace v nitru gondwanské divočiny. Jsou to samci, a společně střežili toto hnízdiště plné vajec nakladených celou polovinou svého stáda, po několik měsíců. Možná na něj dohlíželi i spolu se samicemi, které vejce nakladly, anebo byli strážci jedinými, snad dokonce z vlastní vůle. Tito dva jedinci spolu tráví mnoho času, co chvíli se vzájemně otírají, spí v těsném kontaktu a krmí se spolu. A spolu tento samčí pár také vyvede všechna ta mláďata, ať už jsou to jejich potomci nebo ne. Noví členové stáda, jejich vlastní synové nebo synové sester či bratrů těchto dvou janenschií, opouštějí veliká vejce velikosti fotbalového míče, poprvé vdechují nasládlý jurský vzduch a začínají se s plně vyvinutými smysly rozhlížet po svém bezprostředním okolí. V přítomnosti dospělých janenschií se cítí bezpečně; kdyby je samci nestřežili, byli by droboučcí sauropodíci již určitě v hledáčku všelijakých masožravých potvor, která se na novorozených dinosaurcích ráda přiživí. Proto je důležité mít na území hnízdiště vždy nějaké hlídky! Janenschia robusta, pojmenovaná na počest německého paleontologa a geologa Wernera Janensche, patří k oněm druhům jurských dinosaurů, jež byly popsány na základě fosilních pozůstatků vykopaných při expedicích do tanzanského Tendaguru. Historie výzkumu jurské Tanzanie se bohužel pojí s hrůzu nahánějící koloniální minulostí Německa, jež obyvatelstvu této části východní Afriky vládlo železnou pěstí a neštítilo se vraždit jej při nevyhnutelných rebeliích ve stovkách tisíců. Ze souvrství Tendaguru jsou jinak známi také brachiosaurid Giraffatitan, diplodocid Tornieria, nejstarší známý carcharodontosaurid Veterupristisaurus a řada dalších taxonů; repliky kostí mnohých z nich můžete zajet obdivovat do Přírodovědného muzea v Berlíně. Tato scéna se odehrává v místech budoucího regionu Lindi před 150 miliony let.

Je fascinující spekulovat o tom, jak se stejnopohlavní páry neptačích dinosaurů staraly o své potomstvo; mezi ptačími dinosaury, tedy ptáky, samozřejmě najdeme mnoho příkladů stejnopohlavních párů starajících se o mláďata (letošní rok jsem ostatně na blogu začal zprávou o dvou tučňáčích samcích ze Safariparku Dvůr Králové, kteří úspěšně vyvedli potomka). Dnes jsem prostřednictvím sociálních sítí zjistil také jednu parádní věc o Planetě dinosaurů (Dinosaur Planet) z roku 2003, která s tímto tématem souvisí, ale více ji rozvedu v jiném, nadcházejícím článku! Zatím uvedu jen tolik, že duhové dinosauří rodiny nejsou v paleomédiích ničím novým.

Čeho dalšího se na tomto blogu v brzké době dočkáte? O víkendu zcela určitě začne vycházet 4. kapitola Nových Lovců kryptidů! Květ v poušti je za námi, Wren a Winn přežili výpravu do Atacamy, tak kam se vydají příště? A jak to dopadne s Wreninou zraněnou rukou? Dozvíte se brzy. Dále mám v plánu příspěvek do rubriky o nových paleontologických objevech. Od té jsem si dáchnul déle, než jsem chtěl, a je to škoda. 

Snad se vám vydaří letošní vstup do léta!