Pharyngolepis byl poměrně zvláštním druhem bezčelistnatce, který žil v mořích v období pozdního siluru. Jedná se pravděpodobně o jediného platného zástupce čeledi Pharyngolepididae, která patřila do podřádu Birkeniiformes, jenž dále zahrnoval také rody Pterygolepis nebo Saarolepis, a třídy Anaspida, úspěšné skupiny bezčelistnatých rybovitých obratlovců, jež existovala od počátku siluru po začátek devonského období. Fosilní pozůstatky Pharyngolepise byly nalezeny v Norsku, a popsány v roce 1911 Kiaerem pod druhovým názvem Pharyngolepis oblonga. Od té doby byly nalezeny ještě další dva druhy, též na území Norska, a to sice P. kiaeri, ctící svým druhovým jménem původního autora popisu prakticky celého rodu a popsaný v roce 1957 Smithem, a P. heintzi, jehož popsal Ritschie v roce 1964. Pharyngolepis byl vskutku zajímavě stavěný; měl dobře vyvinuté řitní a ocasní ploutve, úplně však postrádal ploutev hřbetní, a zrovna tak mu chyběly i prsní ploutve. Právě z toho paleontologové vyvozují, že nebyl příliš dobrým plavcem. Místo prsních ploutví mu z těla vybíhaly kostnaté hroty. K plavání určitě nesloužily - má se za to, že měly nejspíše obrannou funkci. Hřbet tohoto rybovitého obratlovce porůstala řada obdobně tvarovaných ostrých výstupků šupinového původu. Ocasní ploutev byla zahnuta dolů. Tento tvor se zřejmě nechával unášet mořským proudem poblíž mořského dna, kde také hledal potravu. Nasával drobné částečky z usazenin svým kruhovitým ústním otvorem, od planktonu po vajíčka ostatních bezčelistnatců. Pharyngolepis nebyl žádný obr, měřil jen 10 centimetrů na délku, tolik co pancéřníček smaragdový, oblíbená akvarijní rybka z řádu sumců. Více se toho bohužel o tomto živočichovi neví...
Krátký popisek Pharyngolepise najdete v knize "Ilustrovaná encyklopedie dinosaurů a pravěkých zvířat" od kolektivu autorů včetně Barryho Coxe, vydané v roce 2013 Knižním klubem v rámci edice Universum.
Příště Bolosaurus!
Žádné komentáře:
Okomentovat