I nadále se věnuji projektu Pravěcí netopýři, a tentokrát Vám jeho prostřednictvím představím jeden méně známý druh, přesto však velice zajímavý...
Druh: Riversleigha williamsi,
Období: miocén, zhruba před 20 miliony let,
Území: Austrálie.
Oblast Riversleigh World Heritage Area v australském Queenslandu, patrně nejproslulejší australské naleziště fosilií, a místo, jež vydalo světu mnoho pozůstatků vyhynulých druhů savců, ptáků a plazů oligocénního a miocénního stáří, je horkým místem mimo jiné pro zkameněliny kostí pravěkých netopýrů. V roce 1998 popsala profesorka Suzanne J. Hand z Univerzity v Novém Jižním Walesu na základě tehdy relativně nových fosilních nálezů druh miocénního netopýra, který svým jménem ctí toto slavné naleziště. Pojmenovala ho Riversleigha williamsi. Druhový název zvířete odkazuje na Stephana Williamse, asistenta při paleontologickém výzkumu v lokalitě a člověka, který se podílel na dobývání fosilií z obrovského množství tamního vápence. Williams odkryl poměrně skoré ostatky riversleighe na místě zvaném Bitesantennary Site. Tento netopýr se stal v pořadí již devátým vyhynulým letounem, jehož ostatky byly v Riversleigh World Heritage Area objeveny. Nález sestával z lebky a dalšího, fragmentárního kraniálního materiálu, přičemž jej doplňovaly nepoškozené zuby. Rypec riversleighe zaujímal přibližně dvě třetiny délky mozkovny, jež byla uložena v nezvykle prodloužené lebce. Lamboidní sutura neboli lambdový šev, tedy fibrózní pojivová tkáň táhnoucí se po celé délce dorzální části lebky, byla u rodu Riversleigha dobře vyvinutá, ostatně stejně jako šev šípový, jenž spojoval temenní kosti lebky letouna. Hand si při popisu typového materiálu uvědomila, že Riversleigha musela patřit do čeledi Hipposideridae, tedy pavrápencovitých. Tato skupina dnes zahrnuje více než 70 druhů v 10 různých rodech; přibližně 60 klasifikovaných druhů pak patří do rodu Hipposideros, jenž má velice široký areál rozšíření, od Afriky přes Eurasii po Australasii. Mezi pavrápencovité koneckonců patří i některé další rody nalezené pouze na nalezišti Riversleigh, a to sice Brachipposideros nebo Brevipalatus. Pavrápenci a jejich příbuzní jsou většinou hmyzožraví, a lze předpokládat, že hmyzem a ostatními bezobratlými, zvláště těmi s křídly a aktivními především po setmění, se živila i Riversleigha. Její kořistí se mohli stávat brouci s tvrdými krovkami. Zuby měla dost silné na to, aby je rozdrtila. Dále mohla lovit také parazitické vosy, nosatce, různé druhy nočních motýlů apod. Dle velikosti a celkové morfologie lebky lze určit, že Riversleigha vydávala při echolokaci nízkofrekvenční zvuky. Tento netopýr nejspíše nebyl tím nejlepším letcem v historii celého řádu Chiroptera, a to právě kvůli své relativně velké lebce a zároveň velkým křídlům, což její letecké schopnosti značně oslabovalo. Hand a ostatní odborníci vyslovili hypotézu, podle níž tento netopýr lovil především nad hustou keřovitou vegetací, a nikoliv v korunách pralesních stromů jako mnozí jiní oligocénní a miocénní netopýři z tohoto naleziště. Riversleigha si tedy příliš nekonkurovala s ostatními druhy. Může se to zdát překvapivé, ale tento rod je druhým největším vyhynulým netopýrem z Riversleigh World Heritage Area; větší už byl jen pliocénní druh Macroderma koppa.
Pavrápenec válečný (Hipposideros armiger), jeden z mnoha současných příbuzných rodu Riversleigha
Projekt Pravěcí netopýři bude pokračovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat