Shai'ri započali hromadnou invazi Země teprve před nedávnem. Životem však zaplatily již miliony lidí. Přestože se lidstvo pokouší mimozemským kolonizátorům bránit, nebude nakonec úspěšné. Válka mezi Nietovými roboty a mimozemšťany nakonec promění naši planetu v nehostinnou pustinu. Pro veškerý život na Zemi představují Shai'ri hrozbu. Sami však nemají na vybranou, přišli totiž o svou domovskou planetu, a Země se pro jejich přežití zdá být vhodná. Vedeni pocitem nadřazenosti a vybaveni technologií, s níž se ta naše nemůže rovnat, osidlují Shai'ri rychle tento svět a zanechávají za sebou dlouhou řadu mrtvol. Není to ale tak dávno, kdy byl jejich život úplně jiný... Z pohledu lidí jsou možná Shai'ri jen monstra. Avšak ve skutečnosti jde o bytosti s pocity, jež byly nuceny učinit zoufalý krok, aby jejich druh přežil. A jejich Vládce, Shy'rk, nese na ramenou obrovské břímě. Možná větší, než jste si dosud dokázali představit. Toto je příběh o jeho počátcích, a o tom, jak se z něj stal vedoucí mise, ve kterou žádný z Shai'ri nikdy nedoufal.
LOVCI KRYPTIDŮ 4: SHY'RKŮV PŘÍBĚH, ČÁST PRVNÍ:
Kupovitá mračna zlatě zazářila. Opřely se do nich paprsky hvězdy, díky nimž v tomto světě existoval život. Ohlásily tak začátek nového dne. Po dalších dvacet hodin mělo být světlo, následováno dalšími dvanácti hodinami temnoty, během nichž mnozí obyvatelé této části planety odpočívali ve strnuté poloze, ve spánku, a doplňovali energii. Pro většinu obyvatel města Ael'styr v samém středu největšího kontinentu východní polokoule planety Dh'ery začal den jako každý jiný. Vyšli do ulic, a začali se věnovat obvyklým záležitostem, od jednoduché práce po procházky a konverzaci s ostatními zástupci svého druhu. Pro jednoho výjimečného obyvatele tohoto města měl však být tento den vskutku přelomový. Zpoza překrásně naleštěného okna nejvyšší budovy města, postavené v geometrickém středu kruhu, jež tvořilo, pohlédl ven mladý, pětiletý Shai'ri jménem Shy'rk. Ačkoliv všichni Shai'ri na Dh'eře žili převážně honosný život, Shy'rk od narození bydlel v přepychu. Jakožto jediný potomek současného Vládce, Olr'ona, a pokračovatel dlouhé dynastie, jež celému světu vládla po neuvěřitelně dlouhé dva miliony let, byl vychováván v naprostém bezpečí, a tedy i jisté izolaci od okolního světa. Olr'on nehodlal svého syna ohrozit či dokonce ztratit. Život Shai'ri, dokonce i těch z dynastie Vládců, začínal jednoduše. V určitou dobu přišel čas, kdy každý jedinec nakladl drobný váček, a po domluvě s jiným jedincem, který učinil to samé, jej přiložil k jeho váčku. Během velmi krátké doby tyto dva váčky srostly, a začal se vyvíjet nový jedinec. Na rozdíl od ostatních Shai'ri měl však Vládce vždy jen jednoho potomka, přímého následníka trůnu a vládce Dh'ery. Pět let stáří Shai'ri však představovalo ve vývoji jedince bod zlomu. V této době začal mozek rostoucího tvorečka vnímat věci kolem sebe tak detailně, že bylo naprosto nutné začít s výukou, a naučit ho, jak to ve světě chodí. Shy'rk napjatě očekával příchod svého učitele. Oděn v zeleném obleku s velkým démantovým vzorem na hrudi a v sytě červených kalhotách, přecházel Shy'rk od jednoho okraje velkého okna ke druhému. Malýma, zkoumavýma očkama pohlížel do ulic, ve kterých se to jen hemžilo ostatními Shai'ri, a doufal, že přicházejícího učitele mezi nimi uvidí. Až doteď se o něj staraly jen chůvy a čas od času také jeho otec, matku nikdy nespatřil, neboť nepatřila do Vládcovy dynastie, a Olr'on, stejně jako jeho předchůdci, nepovažoval za důležité seznámit s ní svého potomka. Shy'rk byl tedy zvědavý, jaký bude ten další nově příchozí do jeho života. Jak tak sám postával ve svém pokoji, a z vysokého patra pozoroval dění v Ael'styru, přemýšlel o tom, jaký život bude mít, až bude dospělý, až jeho otec zemře a on se po něm stane novým Vládcem. Po chvíli přemítání byl úplně zasněný. Pak se náhle otevřely dveře, a do jeho pokoje vstoupil vysoký Shai'ri, oblečený v červeném obleku. Shy'rk se proti němu pomalu otočil, a dle rady, jež se mu dříve dostalo od chův a od otce, se uklonil. Právě se setkal se svým učitelem. Zaujal ho velký zelený démant, který měl učitel umístěn na hrudi. Ten značil, že ve Vládcově městě patřil mezi vysoce postavené činitele. "Děkuji, že jste přišel. Bude mi ctí se od vás učit," pronesl pomalu Shy'rk ve složitém, stovky tisíc let přísnými pravidly udržovaném jazyce Shai'ri. "Mě bude ctí učit příštího Vládce," řekl učitel, a uklonil se ještě hlouběji. "Jmenuji se Reh'shb," představil se, "Vládce Olr'on mne zvolil k tomu, abych se stal vaším mentorem. Tímto rozhodnutím jsem nesmírně poctěn." Poté podle etikety vstal, přistoupil k Shyr'kovi, který byl jakožto mladý Shai'ri pouze polovičního vzrůstu, a podal mu obě ruce. "Je vaším právem ptát se mne na cokoliv, chtít vědět cokoliv, a já jsem povinen odpovědět vám. Jsem povinen poskytnout vám veškeré informace a plnit vaše rozkazy. Setrvám po vašem boku tak dlouho, jak to jen vy určíte," řekl Reh'shb, a pak stáhl ruce k bokům. "Můžete mě vzít do ulic Ael'styru? A vysvětlit mi, jak náš svět funguje? Také chci vědět víc o Shai'ri a o dalších obyvatelích Dh'ery," řekl Shy'rk. "Jsem rád, že u vás vidím tak velký zájem, Shy'rku. Bude mi potěšením vám nyní říci vše, co chcete vědět," odpověděl Reh'shb. Vyvedl příštího Vládce ven z budovy, k velkému čtyřmetrovému, černému tvorovi s pěti rozložitými končetinami, na jehož zádech se nacházelo velké pohodlné sedlo. S neskutečnou jemností pak Reh'shb zvedl Shy'rka ze země, posadil jej do sedla, usedl vedle něj, a drsným zvoláním poručil zvířeti, aby se zvedlo a dalo se do pohybu. "Toto je T'lyn, poslušný tvor. Název pro něj je jedním z mála pozůstalých slov starého jazyka Shai'ri. V podstatě znamená 'hloupý'. Vozí po městě Olr'ona a další státní činitele," řekl přátelsky Reh'shb. Shy'rk se rozhlédl kolem sebe. Ulice Ael'styru byly plné života! Nahlas se tu klábosilo, ovšem když některý z obyvatel zahlédl T'lyna se dvěma vysoce postavenými, zmlkl, upozornil na ně ostatní, a jen lehce se poklonil. "Není nutné, aby vám Shai'ri projevovali tak velkou úctu jako já. Patří koneckonců ke stejnému druhu jako vy. Není nutné uctívat ostatní Shai'ri nějakým nepřirozeným způsobem. Jsme totiž ti nejvyšší, všichni z nás. Ani není nutné, aby každý Shai'ri obdivoval Vládcovu dynastii. Na druhou stranu si všichni dobře uvědomují, že za současný stav Dh'ery, za vymoženosti, kterými se náš druh pyšní, vděčíme právě našim Vládcům. Jeden po jednom rozhodovali o našich pokrocích," vysvětloval Reh'shb. Shy'rk se na chvíli zamyslel. Co vlastně znamenalo to, co mu jeho mentor právě sdělil? Že by ho měli ostatní Shai'ri nepřirozeně obdivovat, to sám ani nechtěl, a byl rád, že s ním, byť byl z Vládcovy dynastie, byli ostatní rovnoprávní. Ale když Reh'shb zmínil, že Shai'ri jsou ti nejvyšší, Shy'rk se malinko zamračil. A když na zádech T'lyna procházeli ulicemi a pomalu se vzdalovali od Vládcova sídla, přemýšlel o tom čím dál víc. Nedokázal to pochopit. T'lyn se na chvíli zastavil, a Reh'shb pohlédl na Shy'rka, ptaje se, kam příští Vládce hodlal zamířit nyní. Shy'rkův zrak se střetl s T'lynovým zrakem. Pět drobných oček na jeho placatém obličeji na něj pohlíželo s nepopsatelným smutkem. Ale jakou jinou úlohu mohl němý T'lyn mít v tomto světě? Shy'rk na to přestal myslet. Ta hluboká myšlenka se náhle vytratila, když spatřil na obloze dva velké letouny, přenášející obrovský barel. Shy'rk se v sedle postavil. "Předpokládám, že přenášejí vodu, že ano?" zeptal se. "Jistě," odpověděl Reh'shb, "od pobřeží. Jsem si jist, že jste si již prohlížel snímky naší planety z relativní prázdnoty, jež jí obklopuje. Víte, že Ael'styr se nachází daleko od oceánu. Voda je základ života, bez ní dlouho nevydržíme. Musí se do města přenášet v těchto velkých barelech, a pak je distribuována do domovů všech, kteří zde žijí. A to je v současné době sedmdesát tisíc Shai'ri." "To, co jste řekl o té relativní prázdnotě," reagoval na to Shy'rk, a zase se posadil, "něco už jsem slyšel, viděl, četl. Ale chtěl bych znát víc. Dh'era obíhá kolem velké žhnoucí koule, veliké hvězdy nazývané En. Ale takových planet je více, že ano?" Poněvadž si Shy'rk neřekl o to, kam by se chtěl podívat, určil to s jeho svolením Reh'shb. "Máte pravdu. Kolem En obíhá ještě jedna planeta, na které existuje život. Jmenuje se Rena, a žijí na ní tvorové docela jiní, než jsme my. Je jich tam spousta, vládci Reny se ale nazývají C'rielové. Jsou malí, modří, pracovití. Někteří se snaží spolupracovat s Shai'ri, jiní nás nenávidějí. Olr'on už s takovými nenávistnými C'riely řešil několik problémů," řekl Reh'shb. "Proč nás nenávidějí?" zeptal se zvědavě Shy'rk. "Protože jsme vyspělejší," odpověděl jednoduše Reh'shb. Co to mělo znamenat, to Shy'rk pořádně nechápal. Ale něco se mu na těch slovech nelíbilo. Reh'shb mu pak vyprávěl o vzniku života, o vývoji živých organismů z původně neživé hmoty, o zákonech vesmíru, a Shy'rk tyto informace pobíral jednu po druhé, aniž by jakoukoliv z nich zapomněl. Od života na jiných planetách, o nichž Shai'ri moc dobře věděli, se nakonec Reh'shb ve svém výkladu přesunul k vládě nad ostatními druhy. Začal Shy'rkovi představovat ideologii, podle níž Shai'ri skutečně jsou něco víc než všichni ostatní, ať z tohoto světa či ze světů jiných. Shy'rkovo podezření rostlo. Už si uvědomoval, co mu mentor tlačí do hlavy, a začínalo se mu to příčit.
V polovině dne dorazili k vojenským kasárnám. Zde se cvičily nejúčinnější jednotky Ael'styru, vojáci nasazující ve válečných konfliktech za ostatní Shai'ri své životy. Shy'rk a Reh'shb stanuli před stovkami a stovkami polonahých, hubených vojáků s velkými vrásčitými hlavami, nesoucími dlouhé trubicovité zbraně. Byli oděni pouze v modrých kalhotách, a chodili naboso. Jejich plochá chodidla hlasitě plácala o zem, kráčeli ve stejném tempu, a pak se na rozkaz velitele dali do rychlého běhu. Shy'rk na ně pohlížel se zájmem. Líbila se mu disciplína, kterou snášeli. Dokázal s nimi soucítit. Reh'shb ho pak zavedl do velké, kovově lesklé, nezničitelné budovy na kraji kasáren. "Shai'ri během svého dlouhého vývoje dokázali mnohé," vysvětloval Shy'rkovi, "zjistili, jak se rychle přepravit z jednoho koutu Dh'ery na druhý. Přišli na to, jak podnikat mise do vesmíru, zjistit vše o naší planetě i o planetách ostatních. A pak přišli na to, jak kolonizovat ostatní světy v případě, že by se Dh'eře něco stalo. Jeden z vašich předků, Vládce At'esh, přišel s geniálním nápadem. Vyslat do různých koutů vesmíru, na planety, o nichž jeho vojáci při dlouhých kosmických výpravách přišli na to, že jsou na nich ideální podmínky k životu, zvědy. A tito zvědové by pak Shai'ri informovali o stavu těchto planet. Podívejte se před sebe, zde ty zvědy vidíte." Shy'rk se otřásl hrůzou. Spatřil tvora zcela jiného druhu, pokrytého peřím, s velkýma rudýma očima a žlutým zobákem na kulaté hlavě, připoutaného k velkému stojanu. Křídla měl k němu stažena, a celý sebou cukal, když mu vojáci Shai'ri připevňovali na hlavu telepatické destičky. Pomocí podobných, ale silnějších přístrojů, jež umisťovali na své hlavy, pak řvoucím zajatcům mazali paměť. "Toto je M'qx. Pochází ze vzdálené planety, a Shai'ri přišli na to, jak si ho, a ostatní jako je on, zotročit," řekl Reh'shb. V další místnosti stálo v řadě deset vysokých zelených tvorů s nepřirozeným rudým úsměvem na tvářích. "A toto je St'eem. Opět z jiné planety. Na ty planety, které nás zajímají, odesíláme St'eemy a M'qxe zároveň. St'eemové nad nimi mají plnou kontrolu. Ovládat je mohou jak telepaticky, tak pomocí speciálních vysílacích zařízení, která jim dáváme," mluvil dále Reh'shb. Jeden St'eem náhle vyběhl z řady, a pokusil se o útěk z budovy. Cestu mu ale zablokovali tři vojáci Shai'ri, z nichž jeden držel v ruce dlouhý svítící bič. Dal jím St'eemovi šlehu do hlavy. Mimozemšťan spadl na zem, z rány okamžitě vystříkla zelená krev. Voják ho nešetřil. Bičoval ho dál. "Odpor Shai'ri se trestá," řekl Reh'shb. Shy'rk se zděsil. Chtěli snad toho tvora zabít jen proto, že se pokusil o útěk? Poté, co ho zvedli z kaluže zelené krve, připevnili ho ke stojanu, nasadili mu na hlavu telepatické destičky na drátu, a vyslali mu do mozku několik psychických šoků. St'eem ve svém jazyce řval o milost, o pomoc, kroutil se, třepal sebou, sliboval... Když celý proces skončil, pleskl ho jeden z vojáků rukou po obličeji a položil mu několik otázek. "Komu sloužíš?" "Shai'ri," odpověděl St'eem. Výraz v jeho obličeji se neměnil. Stále se nepřirozeně usmíval. "Jak se jmenuješ?" "To není důležité. Sloužím Shai'ri." "Jaká je tvá budoucnost?" "Budu sloužit Shai'ri." "Jsou tvá rozhodnutí podstatná?" "Ne. Sloužím Shai'ri. Velikosti a majestátu Shai'ri se nic nevyrovná. Já nejsem podstatný." Zmučený St'eem byl pak vrácen do řady. "Proč jim tohle děláte?" vyhrkl Shy'rk. "Protože slouží Shai'ri," odpověděl jeden z vojáků. "Vždyť je tady mučí," vykřikl Shy'rk a otočil se na Reh'shba. "Jen je připravují. St'eemové a M'qxové jsou méně než my. Nejsou tak silní a inteligentní jako Shai'ri. Musejí pro nás pracovat. A když nesouhlasí, změníme je," odpověděl Reh'shb. Při procházení kasárnami viděl Shy'rk něco takového ještě mnohokrát. Zeleným metamorfům s naprosto vymytými mozky byly přednášeny nesmyslné věty, jež museli opakovat. "Velikost Shai'ri nemá hranic." "Shai'ri jsou více než vy." "Připravte se na příchod mocného Vládce." "Vzdejte se. Nevzdorujte. Nemáte šanci. Tento svět patří Shai'ri." "Shai'ri jsou nad vámi." Opeřenci s velkýma rudýma očima byli týráni ještě víc. Při vymývání mozků se někteří poplivali toxickými slinami, a poranili se. Jelikož pak nebyli "využitelní", byli utraceni, a jejich mrtvoly byly naskládány před kasárnu. Shy'rk byl šokován. Ani ve snu si nedokázal představit, že jsou Shai'ri tak krutí. Nesouhlasil s tím. Pokud měl jednou vládnout, nemohl přece dovolit, aby bylo takto ubližováno ostatním rasám a druhům, z Dh'ery i planet ostatních. "Měli by je všechny pustit," řekl nahlas, když kasárnu se svým mentorem opouštěl. Reh'shb na něj vrhl chápavý pohled. "Jistě se vám to příčí. Rozumím," řekl a sehnul se k budoucímu Vládci, "ale jinak to nejde. Shai'ri jsou něco víc než ostatní druhy. Viděl jste, že se třeba takoví St'eemové nedokáží ubránit. Už jen ta neschopnost skutečného odporu... z nich činí něco... méně. St'eemové mají úžasné schopnosti. Dokáží měnit tvar svého těla v cokoliv. Dají se ovládat, ač se vám nemusí líbit, jak je vlastně ovládáme. Ale na planetách, na něž jsou vysíláni, žijí v podobě tamních obyvatel, a telepaticky posílají Shai'ri informace o stavu těch světů. Je to velmi důležité." "Ale nejsou volní," namítl Shy'rk. "Je jim dobře, když nejsou volní. Když slouží Shai'ri, mají jejich životy smysl." "Nemají, Reh'shbe! Viděl jste, jak se choval ten chudák..." vyhrkl Shy'rk. "Mají. Musíte pochopit, že váš druh, náš druh, je důležitější než ten jejich. A všechny ostatní. Musejí poslouchat, abychom my mohli prosperovat. Jen ovládáním ostatních druhů dosáhneme toho, co chceme. Kdyby se náhodou Dh'eře někdy něco stalo, jejich loajalita, jakkoliv umělá se vám zdá být, nám zachrání život. Protože nás zavedou do nového útočiště. Chápete to, Shy'rku?" Poněkud zasmušile Shy'rk zasouhlasil, ale uvnitř cítil tolik lítosti, že by nejraději utekl.
Uběhly tři roky. Shy'rk za tu dobu pořádně vyrostl. Při procházkách Ael'styrem a jeho okolím, během nichž ho neustále provázel jeho oddaný mentor, si téměř již zvykl na pohled na týrané zástupce mimozemských druhů. Přesto soucítil s bolestí, kterou si museli procházet. Když čas od času na okraji města spatřil skupinu St'eemů cvičených k naprosté poslušnosti, a uvědomil si, že všichni z nich zapomněli svá pravá jména, že jim byla navždy sebrána jejich pravá identita, zmocňovaly se ho pocity neklidu, smutku a vzteku zároveň. Někdy si říkal, že jako Vládce by měl zavést nový pořádek, a znemožnit takto trýznit a zneužívat ostatní druhy. Ale Reh'shb mu neustále připomínal, že Shai'ri jsou ti nejdůležitější, že životy zástupců ostatních druhů nejsou vedle životů Shai'ri nic cenného. Přestože Shy'rk vyrůstal s trvalým vnitřním konfliktem, který si nemohl dovolit viditelně projevit před ostatními Shai'ri, natožpak před svým učitelem nebo před Olr'onem, stali se nakonec z něj a z Reh'shba dobří přátelé. Jednoho dne se osmiletý, téměř dospělý Shy'rk rozhodl opustit město. Chtěl do divočiny. Reh'shb v tom spatřil příležitost naučit Shy'rka bojovým technikám. Drsný terén polopouštních oblastí, z nichž sem tam vyrůstali Krontové, tři metry vysoké organismy s chůdovitými kořeny zanořenými hluboko do půdy, a s rozevíratelnými otvory na vrcholu tlustého stonku, byl k učení bojového umění a válečných strategií přímo stvořený. Reh'shb ho naučil používat trubicovité pušky a energetické reaktory v akci. Zprvu byl Shy'rk poněkud nešikovný, ale časem se naučil, jak správně zbraň uchopit, jak s ní namířit na cíl, který obvykle představoval jeden z Krontů, a jak ho následně spálit. Dny strávené životem v divočině ubíhaly, a Shy'rk se stával sebejistějším. Dokonce na chvíli zapomněl na to, jakou tíhu vlastně nesl na bedrech. Vědomí, že jednoho dne měl vládnout celé Dh'eře, z níž dosud procestoval jen malý kus, ho obvykle velmi znepokojovalo. Ale pobyt v divočině mu vrátil sílu. Při jedné přátelské bitce dokonce Reh'shba praštil do obličeje. Možná v tom byla i jakási odplata za zklamání, které první den do jeho života učitel přinesl. Avšak na to se Shy'rk snažil nemyslet. Po deseti dnech tohoto svobodného života přišlo další překvapení. Do Ael'styru zamířila skvadra bojových letounů, následovaná velkou lodí, jež přenášela zajatce. "Co se stalo, Reh'shbe? Netušil jsem, že Olr'on vyslal armádu..." řekl překvapeně Shy'rk. "Nechtěl jsem vás tím zatěžovat," pronesl Reh'shb, pohlížeje na to neobvyklé představení, "ale Olr'on vyslal před několika týdny část armády na Renu. Vypadalo to, že skupina C'rielů v jedné oblasti na jižní polokouli plánuje útok na Dh'eru. Olr'on se o tom dozvěděl díky St'eemům, kteří byli na Renu vysláni ještě předtím, než jste se narodil." "Proč mi tohle všechno nikdo neřekl?" zeptal se naštvaně Shy'rk. "Omlouvám se, Shy'rku. Sdělil bych vám to, kdybyste se zeptal. Nemohu ale myslet na všechno." Následoval okamžitý odlet letounem do Ael'styru, do Vládcova paláce. Odpovědi, co konkrétního se momentálně dělo mezi Shai'ri a C'riely se však Shy'rkovi okamžitě dostavit nemělo. Jakmile byl budoucí Vládce v budově spatřen, přispěchal k němu jeden z funkcionářů a sdělil mu srdcervoucí novinu: "Olr'on těžce onemocněl. Vypadá to s ním moc špatně."
Jak bude Shy'rkův příběh pokračovat? Co vše se mu ještě přihodilo? Rozhodl se nakonec odporovat ideologii nadřazenosti, které byl od mládí učen? Jak a kdy se stal právoplatným Vládcem Shai'ri? Pokračování příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat